Pohledy na události Pražského povstání se dodnes různí a potvrdily to i projevy, které během vzpomínkového aktu zazněly. Senátorka Renata Chmelová (KDU-ČSL) připomněla, že v květnu zemřely v pražských ulicích téměř tři tisíce Čechoslováků, jejichž role v osvobození Prahy byla později zpochybňována. „Předáci České národní rady byli téměř ihned odstrčeni, málem skončili ve vězení," uvedla. 

Na její slova reagoval předseda svazu Jaroslav Vodička, který zdůraznil, že v Praze a okolí padlo 690 sovětských vojáků. Naopak zpochybnil roli takzvaných vlasovců, příslušníků Ruské osvobozenecké armády, která za druhé světové války bojovala po boku Němců, ale na konci války pomohla zachránit Prahu. 

Největší problém pak Vodička spatřuje v tom, že mladá generace o tuto část dějin nemá zájem. Zkritizoval také malou účast a to, že se dnes podle něj na význam povstání zapomíná.

Další část pietního aktu proběhla u budovy Českého rozhlasu. Právě rozhlas je vnímán jako symbol Pražského povstání, protože vysílání rozhlasu bylo signálem k jeho zahájení, jak mimo jiné zmínil ve svém projevu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Roli tehdejších pracovníků rozhlasu ocenil také slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss. 

„Role Pražského povstání byla zásadní už jen proto, že ukázalo, jak velký existuje v českém národě počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli,“ zdůraznil ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Kolem 15 hodiny bude vzpomínková akce pokračovat u mostu Barikádníků v Praze 8. V neděli v 16 hodin uctí svaz oběti heydrichiády na střelnici v Kobylisích. A na úterý 8. května na 15 hodin je plánovaná pietní vzpomínka věnovaná obětem odboje na Klárově.