Jde o pomezí sídliště Baba a Hanspaulky; s křižovatkou ulic Matějská, Šárecká a Na Fišerce. Mimo jiné se tam nachází prodejna Albert Supermarket a obchod s jízdními koly. Nedaleko jsou i kostel sv. Matěje či historický Hendlův dvůr, novodobě upravený pro rezidenční bydlení; nyní známý také restaurací U Matěje známého kuchaře Jana Punčocháře. V okolí pak působí i další restaurační podniky.

Kolem představ, jak se území, kde mají pozemky různí vlastníci, může proměnit, se vedou nejen debaty, ale i spory. Úvahy o různých úpravách nejsou novinkou – aktuální diskuse však rozvířilo oznámení radnice Prahy 6, že úřad městské části nechal vypracovat novou studii k možnému řešení úprav centrální části Baby. Se záměrem po dohodě s majiteli pozemků a investory nově řešit dopravu, a především dát oblasti „důstojnou podobu“ změnou pojetí centrálního prostoru.

Na čtvrtek 25. dubna svolává na 15. hodinu do Národní technické knihovny setkání s občany k jejímu představení. „Studie vyvolala velké vzedmutí místních,“ sdělila Deníku Regina Loukotová. Podle ní si úřad si nechal namalovat představy o proměně lokality „z ničeho nic“. „Bez zapojení občanů; bez ohledu na již zpracované studie,“ podivuje se. Na čtvrtečním setkání zřejmě má být rušno: kolem záměru se totiž objevuje řada ohlasů a protikladného hodnocení.

Mezi zastupiteli shoda nepanuje

Souhlasné postoje i ty přesně opačné nabízí i dubnové číslo měsíčníku městské části Šestka, kde radnice představuje, co nechala připravit – včetně vyjádření politiků. Jasno má třeba místostarosta městské části pro územní rozvoj Václav Kožený (ODS). Nelíbí se mu například nynější kontrast podoby prodejny a okolního prostředí s funkcionalistickými vilami či kostelem, a zejména podle něj lokalita neslouží lidem. „Chybí místo pro setkávání, nefunguje doprava,“ upozornil, co by podle jeho mínění bylo třeba změnit.

Starosta Jakub Stárek (ODS) ocenil, že studie mající naznačit možnou proměnu podoby okolí unikátní a vyhledávané architektonické osady vznikla ve spolupráci s památkáři. Naopak třeba zastupitel Ondřej Vykoukal (Piráti) se ohrazuje proti tomu, že chyběla spolupráce místních. Přičemž zdůrazňuje: jiná studie, která naopak vznikla v úzké spolupráci s veřejností, už přece existuje.

Zastupitel Martin Polách (ANO) má výhrady i k výsledku: zejména se mu nezamlouvá návrh architekta Stanislava Fialy na podobu nákupního centra avantgardního vhledu, přičemž se počítá i s novými byty. Podle jeho poznatků veřejnost zvažované řešení nepřijala dobře. Mezi výhradami Polách, který je sám vzděláním architekt, zmiňuje i podle něj uměle navrhované „náměstí“, jež považuje za nesmyslné, či propojení komunikací na úkor zklidněných ploch pro pěší. „To vše zabaleno v designu a hmotě, která je přesným opakem toho, co na Babě máme chránit,“ míní.

Kritikou nešetří ani architektka Zuzana Poláková. Zdůrazňuje, že veřejnost by neměla hodnotit nyní probíranou studii podle architektonických kvalit zobrazených objektů, tedy pocitově „líbí se/nelíbí“, „hodí se/nehodí“.

Jejím klíčovým posláním je totiž naznačit limity, podle nichž by se měla plánovat budoucí podoba území. Polákové však chybí detailní rozpracování regulace či stanovení požadavků na veřejná prostranství, stejně jako návaznost na dřívější studii. I ona zdůrazňuje, že ta vznikala za spoluúčasti občanů – a podle ní obsahuje i více regulačních prvků než nově navrhované řešení.

Tomu architektka, která je z minulosti známá jako propagátorka cyklistiky ve městě a života bez auta, také vytýká, že prý zhorší podmínky pro cyklodopravu a neprospěje ani pěším, když podle ní blokuje přirozené bezbariérové trasy. Další její připomínky se týkají například vzrostlé zeleně či hospodaření s dešťovou vodou.

Jen základní představy o území

Na výhrady radnice reaguje ujištěním, že i když studie obsahuje dominantní objekt, neznamená to, že by zde taková stavba měla vzniknout: konečnou podobu místa by měla řešit až další dokumentace, jež by vznikala na objednávku majitelů nemovitostí.

Studie má pouze naznačovat možnosti zatraktivnění místa vznikem obchodů, kaváren a dalších služeb i regulační limity; přispět ke stanovení výšek a rozměrů – a to za situace, kdy výškový rozdíl zdejšího terénu dosahuje 3,5 metru. V té souvislosti upozorňuje, že třeba nynější prodejnu potravin by bylo možné „ukrýt“ s tím, že viditelná by zůstala pouze vstupní část.

Za klíčové pak radnice považuje hledání nového dopravního řešení, odstraňujícího zdejší dlouhodobé nedostatky. Návrh spojený i s výstavbou kruhového objezdu by měl jednak zlepšit dopravní napojení nyní problémových míst, včetně zpřístupnění objektu Kodymky, jednak nabídnout nyní chybějící návštěvnické parkování. Nejen pro hosty restaurace, ale třeba i pro i lidi mířící do kostela či na hřbitov.

Za důležité považuje řešit dopravu včas – a to i ve vazbě na aktuální rekonstrukce ulic včetně Šárecké či na záměr stavět trolejbusovou trať, k čemuž by už nemělo být daleko.

Byť studie vznikala ve spolupráci s jejími projektanty, právě s argumentem snazšího průjezdu trolejbusů zastupitelka Eva Smutná (za TOP 09), rovněž architektka, volá po příklonu k závěrům koncepční studie z roku 2022 objednané hlavním městem. V ní vidí vyvážení zájmů architektonicko-urbanistických, památkových i představ místních občanů. Čtvrteční setkání s občany tak zjevně nabídne dost příležitostí k vysvětlování.