Podél Vltavy se začalo s vybudováním bariér proti velké vodě v devadesátých letech minulého století. Po jedné z nejtěžších přírodních katastrof moderní české historie před sedmnácti lety Praha protipovodňová opatření ještě zvýšila. Kolem řeky byly vystavěny mobilní zábrany a valy. Celkem se do roku 2012 utratilo kolem čtyř a půl miliard korun.

Délka mobilních stěn je okolo dvaceti kilometrů a pravidelně jednou za rok se jejich instalace procvičuje. Společnost Green project, která uspěla ve výběrovém řízení, nyní v centru města odstraní nedostatky technického stavu v několika úsecích. Ty se táhnou od mobilních zábran v Říční ulici kolem Lichtenštejnského paláce ke Karlovu mostu a dále až k Mánesovu mostu.

Jak uvedl v březnu server E15.cz, hlavní město chystá další kroky k vyšší ochraně proti povodním. „Nejdříve dojde k prodloužení linie na Františku a na Výtoni, v budoucnu by měla vzniknout protipovodňová opatření v Trojské kotlině,“ řekl před dvěma měsíci primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN), který má na starosti v radě města životní prostředí i bezpečnost.

Jak ochránit Trojskou kotlinu?

Právě zoologická zahrada byla v obou zmíněných letopočtech citelně poškozena. V roce 2002 uhynulo 150 zvířat včetně lachtana Gastona, který doplul přes Labe až do Německa. Vedení Zoo Praha i proto chce vybudovat nový pavilon goril mimo záplavové území a jednotlivé expozice raději umísťuje do vyšších míst.

Podle E15.cz však stále nebyly dokončeny studie, jak a kde Trojskou kotlinu ochránit. „Zvýšení protipovodňové ochrany zoo může vyvolat mírné snížení míry ochrany v úseku proti proudu v oblasti Libně, Holešovic nebo Karlína,“ cituje server Aleše Havlíka z ČVUT, který se podílel na několika studiích protipovodňové ochrany Prahy.

Nový digitální povodňový plán

Pražští radní v dubnu alespoň souhlasili s vytvořením analýzy povodí Botiče a Rokytky, která má zmapovat situaci v povodí obou potoku a zároveň navrhnout možná protipovodňová opatření. Při posledních bleskových povodních totiž právě menší toky na území metropole napáchaly miliardové škody.

Jenže tady je složitější ochrana z důvodu toho, že říčky a potoky se třeba při bouřkách či přívalovém dešti velmi rychle vzedmou. Město proto dělalo suché poldry, které jsou schopny zadržet vodu. Praha také nechala původně narovnaná koryta opět zklikatit. Potoky a říčky tak jsou schopny déle zadržet vodu, než se rozlije do krajiny.

Letos byly schváleny i protipovodňové úpravy na Kopaninském potoce v Přední Kopanině, uvažuje se o zvýšení kapacity čerpadla Rokytky. E15.cz píše, že Praha a její městské části nyní pracují na digitálním povodňovém plánu za 19 milionů korun, většina nákladů je přitom pokryta evropskou dotací. Plán by měl být hotov do konce roku a měl by zlepšit krizovou komunikaci.