Právě jeho tým stojí za návrhem razantní proměny takzvané Schieszlovy vily, proti níž se v posledních dnech vzedmula vlna protestů. Muž ověnčený cenami i slávou danou realizacemi nejen v České republice – jeho projekty budí pozornost i od Kanady po Karibik či Maledivy v Indickém oceánu – je přesvědčen, že změna lokalitě prospěje. „Jinak bych do toho nešel,“ zdůrazňuje. A věří (či spíše nepochybuje) že na výsledek se nejen budou lidé přicházet podívat s respektem, ale uznale o něm také budou psát světové architektonické časopisy.

Bourání předešlo nájezdu squatterů

Z vily, u níž zahájení bouracích prací vzbudilo emoce a nahonem se objevují návrhy na vyhlášení památkové ochrany, má v rámci přestavby zmizet 49 procent hmoty. Polovina. A úpravami i dostavbou se má zvětšit zhruba o třetinu. Kolář trvá na tom, že tím nebudou zničeny žádné hodnoty. Změnit se má několikrát přestavovaný dům, kde podle opakovaných stavebně historických průzkumů není co chránit. Proto také všechny úřady včetně památkářů kývly na developerský projekt, zahrnující i demoliční práce. Souhlas s nimi obsahuje vydané a platné stavební povolení.

Už teď prý stavební akce lokalitě prospěla vytlačením narkomanů ze zahrad dvou domů a přikoupeného pozemku někdejší zahrádkové kolonie – útočiště v nouzových přístřešcích či stanech tam prý nacházely až dvě stovky problémových lidí, které dostat za pomoci policie pryč nebylo jednoduché. Nová stavba má kvalitu místa ještě posílit. Její rychlé zahájení mělo navíc zabránit riziku, že se v prázdném domě usadí squatteři.

Bourá se ručně, bagr hrábne do země

Jestliže se místní bouří proti bourání, a dokonce se v minulém týdnu vlastním tělem snažili zabránit průjezdu bagru na staveniště, Kolář to vnímá jako uměle vyvolané protesty, za jejichž rozpoutáním stojí rodina žijící v sousedství, od níž klient koupil dům na adrese Tichá 6. Nyní si nepřeje jeho změny (a dostala se prý i do sporu se zdejším investorem, protože sama má zájem zvýšit nyní obývaný dům o dvě patra, k čemuž on jakožto soused uplatnil námitky). Mimochodem: bagr sice pobořil garáž, aby se dostal na pozemek, ale zakousnout se do zdí podle Kolářových slov nemůže: bourání je povoleno pouze ručně. Bagr tedy nic nedemoluje a demolovat nebude; na místě je kvůli zajištění zemních prací.

Bourání částí vily v Tiché ulici na Hřebenkách postupuje přesně a striktně podle stavebního povolení, zdůrazňuje architekt Petr Kolář. | Video: Milan Holakovský

Z pozice zástupce investora argumenty odpůrců přestavby nemohou obstát. „Připomínky ke změnám domu číslo 6 jsou založeny jen na tom, že jejich dědeček (a pradědeček), který tam bydlel, se znal s prezidentem Masarykem a potkal se s jeho nástupcem Benešem,“ míní Kolář, že tvrzení o historii domu jakožto místa setkávání prvorepublikových elit jsou nadhodnocována. A nabízí otázku: slyšeli jste někdy dříve o Schieszlovi?

Stejně tak pojem Schieszlova vila prý nemá tradici, ale jedná se o novodobé označení. I v Mapách.cz se objevilo teprve na konci minulého týdne. A pokud jde o architektonickou hodnotu domu s číslem 6, bere si Kolář na pomoc nejenom stavebně historické průzkumy, ale také publikaci Great Buildings of Prague 5 autorů Přemysla Veverky, Ivana Matějky, Zdeňka Lukeše, Pavla Vlčka a Martina Ebela. „O tomto domě tam nenajdete ani zmínku,“ řekl architekt Deníku během marného listování i s obhlídkou mapek.

À propos, klient. Kolář pro Deník odmítl spekulace, že na Hřebenkách by se mohlo chystat bydlení pro nějakého oligarchu z Ruska, jak lze slyšet mezi odpůrci změn a přečíst si i v tiskovém prohlášení Paměti národa. „Vlastníkem je soukromý investor inženýr Martin Kulík, kterého znám a spolupracuji s ním už třicet let,“ odpověděl architekt na otázku Deníku. Kulíkovu tvář podle něj znají i nejbližší sousedé: společně jim byli projekt představit.

Projekt je to developerský, zahrnující domy Tichá 5 a Tichá 6. Možná se prodají dohromady; prodávány ale mohou být i samostatně.

K domu číslo 6, jehož osud vyvolává emoce, Kolář sice Deníku řekl, že jde o developerský projekt – nevylučuje ale, že vydařená přestavba okouzlí majitele natolik, že se tam usadí sám. „Já bych tam chtěl bydlet hned – kdybych na to měl peníze,“ svěřil se. Hotovo, pokud se nic nezkomplikuje, by mohlo být za dva a půl roku. Přičemž vyjádření Ústavního soudu ČR, kde námitky odpůrců čerstvě neuspěly, by mohlo naznačovat, že se aktuálně k termínovému dramatu neschyluje.

Obrázky by přinesly lynč na internetu

Vizualizace architekt zatím neukáže. „Do doby, než se se dokončí přezkum povolení, nechci, aby se to dostalo na veřejnost a stalo se předmětem lynče na webových stránkách. Zveřejnil bych to až poté, co se potvrdí právoplatnost stavebního povolení,“ řekl Kolář Deníku s odkazem na silné hlasy odpůrců. Jakýsi obrázek ale Deník v úterý 14. listopadu získal právě od nich: od petičního výboru bojujícího za záchranu Schieszlovy vily.

Kolář pouze odkázal na citlivý přístup a uvedl, že výsledný stav po dokončení všech prací bude z architektonického hlediska mnohem cennější než stav současný – a genius loci bude dokonce posílen; nejen zachován. Má se nabídnout i průhled směrem k zahradě Kinských. Byť je řeč o objektu sice pro bydlení jedné rodiny, avšak velkém: se dvěma podzemními podlažími, dvěma nadzemními a jedním patrem ustupujícím.

Vila Na Hřebenkách - demolice.

Také se na středu 15. listopadu chystá nové jednání s vedením Prahy 5. Jak Kolář, tak místostarosta Radek Janoušek (Praha 5 Sobě) Deníku potvrdili, že obě strany se již dříve dohodly na tom, že investor Kulík na vlastních pozemcích vybuduje cestu pro pěší, která zkvalitní veřejný prostor: propojí lokalitu s parkem Sacré Coeur. Věnuje na to pozemky v hodnotě 14 milionů korun: 350 metrů čtverečních s cenou 40 tisíc za metr. Celkově zde developer, který nemovitosti kupoval před čtyřmi roky, vlastní 30 tisíc metrů čtverečních.

U silnice rekonstrukce, vedle přestavba

Architekt Kolář odmítá, že by záměr, který připravil, měnil charakter lokality. Projekt se týká dvou objektů. V případě hodnotné vily Tichá 5, viditelné z hlavní silnice, se počítá s citlivou rekonstrukcí (a s takovými akcemi má studio ADR zkušenosti podpořené i oceněními za zdařilou práci). „Tvrdím, že tuto historicky významnou budovu jdeme zachránit,“ zdůraznil Kolář s dodatkem, že by ho skutečně nikdy nenapadlo ničit historicky cennou stavbu v citlivé lokalitě. Právě o tom je zde řeč: novodobé zásahy se projevily jen minimálně a dům se zachoval v téměř autentickém stavu. „Ručím svým jménem, že za dva roky bude budova špičkově zrekonstruovaná; zcela v původním duchu,“ ujišťuje Kolář, že zde se nic nezmění.

Takzvaná Schieszlova vila, Tichá 6 v zadní části pozemku, je podle jeho slov v jiné pozici: budova postavená v roce 1912 prošla několika necitlivými zásahy včetně přístaveb – a také byla rozdělena na několik bytových jednotek.

Právě zde se počítá s výrazným bouráním, které už začalo a odpůrci je kritizují, a s masivnější dostavbou. Výsledek bude podstatně lepší než současnost, ujišťuje Kolář. „Budova bude stejně vysoká jako stávající stavba a ve výsledku méně nápadná než ta, kterou jsme v souladu s povolením začali odstrojovat,“ konstatoval.

Rozdílné domy u zakončení Tiché ulice
Tichá 5:
- Dům s názvem Štěpánka v jižním průčelí patří k velmi kvalitním stavbám vilové čtvrti na Hřebenkách
- Jde o reprezentativní příklad takzvané Pražské moderny či také „geometrické moderny“ s důrazem na čistotu konstrukce doplněné výtvarně geometrickým dekorem (základy byly formulovány v období 1906–1911)
- Projektantem byl František (přesněji: Franz) Kavalír, pracující pod vlivem Jana Kotěry; původně se jednalo o projekční kancelář V. a F. Kavalírové, avšak v roce 2011 bratr Václav zemřel
- Z dnešního pohledu představuje dobře zachovanou kvalitní stavbu a kvalitní usazení v terénu dává záruku kvalitního bydlení i v současnosti

Tichá 6:
- Budova postavená v roce 1912 jako zahradní domek postupně prošla několika necitlivými stavebně technickými zásahy
- Z pohledu estetických kvalit jde dnes o nepříliš zdařilý soubor různých stavebních úprav – byť prvotní malá elegantní vilka v duchu romantických staveb anglického či holandského venkova navzdory tomu, že za ní na rozdíl od vil v okolí nestál architekt známého jména, představovala ve své době velmi kvalitní komorní sídlo pro jednu rodinu (plus malý byt v suterénu pro zahradníka nebo správce)
- Na první počátky přestavby došlo v roce 1926
- V roce 1935 sice architekt Čeněk Gregor navrhl jednoduchou patrovou nástavbu s jehlancovou střechou, ale stavebník plány nerealizoval – a v roce 1936 došlo na nepříliš podařenou přestavbu, jež půvabný domek změnila v patrovou vilu s absencí jakýchkoli architektonických kvalit
- Dům výrazně pozměnily přestavby z doby vlády komunistů: v letech 1970 (s rozčleněním na jednotlivé bytové jednotky) a 1980 (dostavby a přestavby kvůli potřebě dalších koupelen)
- Zejména poslední zásahy z počátku devadesátých let vzhledu ublížily zásadně (úpravy místností, výměny podlah, zařizovacích předmětů, obkladů či dlažeb – včetně dostavby patrové garáže a náhrady oken plastovými)
- Dům kvůli postupným úpravám nepředstavuje hodnotný doklad zástavby vilové čtvrti na Hřebenkách
- Situování domu v pohledově nepříliš frekventované pozici dává předpoklad vybudovat na tomto místě soudobou moderní stavbu (příkladů novodobé zástavby je v této vilové čtvrti hned několik – od 70. let minulého století s budováním terasovitých domů na strmých svazích po nové soukromé vily stavěné v poslední době)Zdroj: studio ADR; s podklady z průzkumu od společnosti JVKoncept, který připravil Jan Dvořák a kontroloval Jan Vojta