Farnost Praha-Hlubočepy po novém kostele volala desítky let, hlavním impulsem k přípravám stavby byla před deseti lety nedostačující kapacita kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Ten, kvůli nárůstu počtu obyvatel na Barrandově, už zkrátka nestačil. Jen si to vezměte. Pro 30 tisíc lidí bylo připraveno jen 80 židlí.

Kostely v Praze. Infografika.Zdroj: Redakce

„Setkala jsem se s názory, že nový kostel je až příliš moderní, ale mně se líbí. Oceňuji, že jde víra s dobou a přibližuje se trendům a nedrží se starých konvencí,“ říká věřící z Barrandova Petra Nováková. Kostel s komunitním centrem zatím navštívit nemůže, jelikož bohoslužby kvůli koronavirové situaci probíhají online. „Nepřijde mi podstatné, jestli k vyjadřování víry chodím do staveb,“ dodává.

V celé Praze je 120 kostelů, z toho v péči Arcibiskupství pražského 74, dalších 20 je církevních řádů, několik jich vlastní hlavní město a ostatní patří evangelickým církvím. „Každá nová stavba měla samostatné zadání z hlediska náplně, provozu a liturgického prostoru,“ sdělil za pražské arcibiskupství tiskový mluvčí Jiří Prinz. „Nejvíce kostelů je v památkové rezervaci, nejméně na sídlištích z doby socialismu,“ doplnil Prinz.

Čtyřleté čekání

První sakrální stavbou postavenou po sametové revoluci v Praze je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, který byl vysvěcen v roce 1994. Patrně nejznámější novou stavbou je kostel a Komunitní centrum Matky Terezy na Jižním Městě, otevřené v roce 2007. Jedná se o první český „chrám“ zasvěcený této světici.

Podobné, avšak menší zařízení pro kulturní, duchovní a sociální aktivity vzniklo na západě metropole na sídlišti Nové Butovice už v roce 2001. Kostel svatého Prokopa navazuje na poutní kostelík tohoto světce, který stával od roku 1711 nad Prokopským údolím a v 50. letech 20. století byl odstřelen.

Spoušť po komunistech

V posledních desetiletích nevznikaly pouze nové stavby, ale také se rekonstruovaly a znovu vysvěcovaly budovy, které zdevastoval komunistický režim. Českobratrská církev evangelická obnovila Milíčovu modlitebnu. Sakrální stavba z let 1950–52 sloužila svému účelu tři desetiletí, od 80. let byla kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Od roku 2017 zde opět probíhají pravidelné bohoslužby.

V letech 2003–2006 sbor Českobratrské církve evangelické na Jižním Městě nechal vybudovat Sborový dům Milíče z Kroměříže. Poté tato církev využila služeb architekta a herce Davida Vávry na rekonstrukci sborového domu v Modřanech.

Nejmladším chrámem Ruské pravoslavné církve v Praze je chrám svaté Ludmily na Sibiřském náměstí v Bubenči, vysvěcen byl v prosinci 2012. Patrně nejbližší stavbou se stane náhrada nedávno vyhořelého kostelíka sv. Michaela v Kinkého zahradě.