„Optimistický předpoklad je ode dneška za osm let. Teď budeme žádat o prodloužení platnosti stanoviska o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), které vyprší na konci tohoto roku,“ uvedl na dotaz, kdy bude nová ranvej hotova, nový šéf letiště Jiří Pos. Pokud kladné stanovisko EIA z roku 2011 (už jednou prodloužené o pět let) nebude podruhé prodlouženo, bude muset letiště projít celým procesem posouzení vlivů na okolí znovu. To by podle Pose znamenalo oddálení stavby zhruba o tři roky. A zároveň by to dalo šanci odpůrcům stavby ranveje znovu do celého procesu zasáhnout a znovu přiostřit boj o novou dráhu.

K největším bojovníků proti paralelní dráze patří zástupci Nebušic a Suchdola, proti je i vedení Lysolají, kde starostuje pražský radní Petr Hlubuček (STAN). I přes jeho odpor dali zastupitelé nakonec s ranvejí souhlas. V prosinci 2020 prosadila kladné stanovisko opozice a vládnoucí TOP 09, Piráti, STAN a Praha sobě byli proti.

Potíž pro letiště představuje také skutečnost, že Krajský soud v Praze v červnu 2020 novou ranvej vymazal ze zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Proti tomu Letiště Praha podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a stále čeká na výsledek.

Zatímco ranvej stále stojí v plánech letiště na prvním místě, stavba nového terminálu se vzdaluje. Podle plánů z podzimu 2019 mělo jít oficiálně o výrazné rozšíření terminálu T2, kde mělo přibýt celkem devět nových letadlových stání s nástupními mosty a gaty pro letadla na krátké a střední tratě. Ministerstvo financí tehdy schválilo investici 16 miliard, z čehož 9 miliard měl spolknout samotný terminál a 7 miliard měly být investice do souvisejících staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo silniční estakády. Tyto plány zůstanou podle Pose zatím v šuplíku.  „Není možné rozšiřovat budovy a pak je mít poloprázdné,“ řekl Pos.

Nízký počet pasažérů

Plány Letiště Praha výrazně narušila covidová nákaza. Zatímco v roce 2019 letištěm prošlo téměř 18 milionů cestujících a investice měly jít z vlastních zdrojů, loni počet cestujících klesl na 3,7 milionu a letos to bude podle Pose podobné. K vyrovnanému hospodaření přitom letiště potřebuje alespoň 8 milionů pasažérů.

Místo investic z vlastních zdrojů stojí nyní letiště před podpisem úvěru od sdružení bank ve výši sedm miliard korun. Podle Pose k podpisu dojde začátkem října, úvěr má přitom pro letiště „velice výhodné podmínky“.

„Není přitom stanoveno, na co můžeme peníze využít,“ dodal Pos. Podle něj mohou jít peníze na investice i na provoz, pokud se krize prohloubí. První miliardový úvěr muselo začít letiště čerpat už koncem loňského roku. Stalo se tak po dlouhé řadě let, kdy bylo bez dluhů.

Hospodaření skupiny Letiště Praha skončilo loni kvůli pandemii ztrátou 687 milionů korun. V roce 2019 státem ovládaná firma vydělala 4,6 miliardy korun. Letiště nyní pracuje s variantou, že v počtu cestujících se na úroveň roku 2019 vrátí v roce 2026.