Využívání operačních robotů si však pochvalují také lékaři. A zdaleka nikoli jen z toho důvodu, že se, jak někteří v legraci říkají, po letech hrbení nad operačním stolem vestoje, konečně mohou ke své práci posadit (ovšem žerty stranou: při náročných mnohahodinových zákrocích to vážně bodne).

Zahájení budování Českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra.
V Motole se začíná stavět onkologické centrum s léčbou nádorů „na míru“

Chirurg sedí před monitorem, na němž za použití speciálních brýlí sleduje prostorový a zvětšený obraz pacientových útrob – k dispozici je 3D pohled na operační pole – přičemž operuje rukama i nohama. Nechybí totiž ani pedály. A pomocí robotických nástrojů přesně dosáhne také do míst, kam by se vlastníma rukama dostával s obtížemi. Což mimo jiné znamená, že jde o postup šetrný k okolním tkáním.

Operace pohodlnější i šetrnější

Prostřednictvím konzole a dalších ovládacích prvků na svém stanovišti předává chirurg příkazy robotické ruce s vyměnitelnými nástroji, schopnými provést cokoli potřebné: od řezání přes zastavení krvácení po šití. Kdyby na to přišlo, klidně by mohl být zcela mimo operační sál; bez rukavic, třebas i v bačkorách.

Nemocnice však zpravidla zřizují stanoviště operujícího lékaře přímo jako součást operačního sálu. A většinou tito doktoři dbají na to, aby byli dokonale sterilní, i když to není nutné. Kdyby se cokoli nedařilo nebo nešlo podle plánů, mohou tak okamžitě vstát a přejít na klasickou techniku otevřené operace.

Zdroj: Milan Holakovský

Využití robotické operace s laparoskopickými vstupy si lékaři často pochvalují jako metodu, která mimo jiné umožňuje operovat rychleji, šetrněji, s menší ztrátou krve – a také přesněji a s lepšími výsledky. Jak taková roboticky asistovaná chirurgie vypadá, v úterý 17. října ukázala v Praze společnost Medtronic v rámci prezentace své nabídky: operačního robota s obchodním jménem Hugo (přičemž vážně jde o jméno, záměrně vybrané krátké a snadno zapamatovatelné, a nikoli o zkratku nějakého označení v angličtině, jak by leckdo předpokládal).

Regionální manažer marketingu značky Medtronic pro střední a východní Evropu Milan Meier se naučil se zařízením pracovat tak, že v předváděcím kamionu může ukazovat rozmanité dovednosti zařízení – a podle svých slov to zvládl během několika dnů (avšak již s předchozí zkušeností s podobnými zařízeními).

Zdroj: Milan Holakovský

Neváhá předvést, co se stane, když odvrátí oči od monitoru a zasáhne do ovládání: neděje se vůbec nic; na takový pokyn technologie nereaguje. Protože operujícímu chybí hmatové odezvy, je robot jištěn proti omylu: pokyny vykonává pouze tehdy, kdy má jistotu, že ovládání se operatér věnuje naplno a detailně sleduje, co provádí. Když ví, že se zrovna neotočil třeba na anesteziologa nebo na asistenta u operačního stolu.

Představený Hugo u nás zatím není

Čím je Hugo tak výjimečný, že pro něj výrobce poprvé v historii svého podnikání připravil předváděcí kamion? Meier připomíná třeba mobilitu: zařízení lze poměrně snadno přesouvat mezi operačními sály. Zdůrazňuje variabilitu, což umožňuje vytvořit robotický systém na míru potřebám a požadavkům konkrétní nemocnice, která bude zařízení využívat. „V českém prostředí může najít využití zejména v oblastech všeobecné a kolorektální chirurgie, urologie a gynekologie,“ konstatoval Meier, jenž potvrzuje laický předpoklad: hodně se tento systém uplatní při léčbě nádorů, ale třeba i kýl. V nadsázce říká, že výslednou sestavu lze skládat podobně jako děti doma stavějí z lega: postaví si výtvor podle svých představ.

Náhrada srdeční chlopně miniinvazivní metodou TAVI šetrnou k pacientům v Nemocnici na Homolce.
Po operaci srdce odjet domů taxíkem? Vpich do třísla dokáže změnit život

Ani jeden robot Hugo zatím u nás pacientům nepomáhá. Pět desítek jich operuje v západní Evropě, další pak fungují v Latinské Americe. Ředitel českého zastoupení firmy Medtronic Michal Vondraš nicméně předpokládá, že do některé ze zdejších nemocnic by systém mohl být dodán za nějakých osm devět měsíců.

Připomíná v té souvislosti, jak se systémy pro roboticky asistovanou chirurgii prodávají a kupují. „Podléhá to schválení přístrojové komisi ministerstva zdravotnictví,“ vysvětluje. Pokud má nemocnice požadavek odsouhlasený, může se přistoupit k tendru. To je prý nyní v Praze případ třeba Bulovky či IKEMu; z několika středočeských nemocnic Vondraš konkrétně zmínil Kladno. Pak už je to pro dodavatele jednoduché: stačí přesvědčit potenciálního zákazníka, že právě jeho produkt potřebám dané nemocnice vyhovuje – a uspět ve výběrovém řízení.

Pomocník za desítky milionů korun

A cena takového pomocníka, jehož životnost je vyčíslena na deset let? Obecně lze hovořit o částce v desítkách milionů korun; v nižších desítkách, což je podle hodnocení zástupců značky konkurenceschopné ve srovnání s nabídkami jiných firem. Blíže to podle Vondrašových slov upřesnit ani nelze: záleží na objednané konfiguraci, na tom, zda jde o nákup i se sjednáním servisu, stejně jako na spoustě dalších okolností.

Zdroj: Milan Holakovský

Každý přístroj, byť shodně pojmenovaný, tak může přijít na jiné peníze. Zatímco Meier v rámci zjednodušení zmínil stavebnice z Kladna, on si za příklad bere auta z Mladé Boleslavi. „Když kupujete škodovku, daný model si můžete objednat v základní i maximální výbavě, s úhradou na leasing nebo třeba se zárukou na dvě stě tisíc ujetých kilometrů,“ připomněl Vondraš, že platba se pokaždé bude lišit.

V závislosti na tom, jaká operace se provádí, jsou odlišné i ceny zákroků. Obecně prý lze konstatovat, že náklady začínají zhruba na částce třicet tisíc korun.