Zastánci rekonstrukce výtoňského mostu tuší, že patrně nezvítězí

S tím, že dříve, než bude ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přijímat konečné rozhodnutí, které slibuje představit ještě do koce roku, je dobré shrnout argumenty, jež dosud zazněly z obou stran v rámci obsáhlé debaty o budoucnosti mostu. A vlastně i připomenout, že internetová petice za zachování mostu a jeho opravu již získala 20,3 tisíce podpisů.

Hraje vše do karet novému mostu?

Na mínění, které v rámci diskuse zaznělo z publika, že už se zdá být prakticky rozhodnuto, zavrtěl Kupka hlavou: nyní se shromažďují všechny podklady a argumenty. Řada zastánců současné podoby příhradové ocelové konstrukce (a zachování její role v provozu železnice), kteří přišli podpořit rekonstrukci a připomenout nabídky spolupráce expertů včetně uznávaných kapacit ze zahraničí, však odcházela s poměrně vyhraněným pocitem: vystoupení té části zástupců státu, kteří budou u rozhodování, si vyhodnotili poměrně jasně. Vše nejspíš spěje k podpoře výstavby nového mostu (tím současným pouze zčásti tvarově inspirovaného) na původních pěti pilířích; zřejmě s tím, že by současná nýtovaná konstrukce měla být posunuta do jiné pozice po proudu nebo proti proudu Vltavy a tam sloužit jako cyklostezka a přechod řeky pro pěší. To by Kupka vnímal jako „naplnění aspektů památkové péče“.

play_fill

Rozhodování o osudu výtoňského železničního mostu spěje do finále

Praha

V minulosti se objevila také myšlenka, že přemístěná nýtovaná konstrukce by třeba mohla nést i galerii nad řekou a restaurační provozy – to však Kupka odmítá jako kýčovité řešení. Míní, že v případě přemístění by nadále měla sloužit dopravě. Ministr však trvá na tom, že venku ze hry není ani možnost zachování současného mostu s doplněním třetí koleje, byť připomněl, že v rámci zásadní opravy umožňující další využívání pro provoz vlaků by bylo potřeba vyměnit až 70 procent prvků – a stejně by zůstávaly nejisté spolehlivost opravy i její trvanlivost.

To podpořil Pavel Ryjáček představením stavu posuzovaných prvků mostu i srovnáním s obdobnou konstrukcí srovnatelného stáří. Ukázal, jak koroze pokročila, i to, jak obtížná je náprava vedoucí jen k vylepšení stavu, avšak nikoli k úplnému vyřešení problému. Ryjáček zdůraznil, že jakékoli oprava by měla omezenou životnost a bylo by ji nutno pravidelně opakovat. Výrazné problémy způsobuje zvláště voda, která se drží v neprůběžných štěrbinách.

Překvapení z památkového ústavu

Že bude nezbytné doplnit třetí kolej, vnímá Kupka jako hotovou věc – jasně prokázanou, ať už volba padne na kteroukoli ze zvažovaných variant: stavbu nového mostu podle návrhu vzešlého ze soutěžního dialogu, což prosazuje Správa železnic, nebo zachování toho současného v nynějším umístění a se současnou funkcí, po čemž v debatě volali především zástupci spolku Nebourat či Klubu Za starou Prahu – ale rovněž Českého národního komitétu ICOMOS nebo Národního památkového ústavu.

Jeho generální ředitelka Naděžda Goryczková se poměrně rázně opřela do Správy železnic i ministerstva dopravy. Záměr vzešlý ze soutěže vyhlášené předloni kvůli potřebě řešit nevyhovující stav mostu, jimž je nahrazení nynější nýtované konstrukce novostavbou s poněkud podobnými tvary, Goryczková kritizuje. Zdůraznila, že hned na počátku památkový ústav stanovil, že požadavek na dopravu nesmí převálcovat požadavek na ochranu kulturního dědictví. Z pohledu památkové péče považuje za přípustné řešení opravu nynějšího mostu s doplněním nového (nesoucího ještě jednu kolej), aby bylo možno vyhovět požadavku na tříkolejný provoz. Na to však nikdo nebral zřetel.

Nesmysl, odmítá Správa železnic představy o dvou kolejích na výtoňském mostě

Praha

Ředitelka Goryczková si posteskla, že do zadání soutěže tahle podmínka nebyla zařazena – což ji zaskočilo. „Považujeme to za velký problém,“ konstatovala. Nelíbí se jí také, že mezi 12 soutěžními návrhy se objevilo jedno řešení, které by z hlediska památkové péče bylo přijatelné (mírné posunutí nynější konstrukce s jejím zachováním a aditivní připojení nové konstrukce s další kolejí, o čemž byli památkáři ochotni diskutovat) – avšak tato varianta se nedostala mezi šest postupujících.

Tahle sdělení zase zaskočila senátorku Hanu Kordovou Marvanovou (bezp.). „Pokud budete rozhodovat poctivě, s námitkami Národního památkového ústavu se musíte vypořádat,“ obrátila se k šéfům ministerstva dopravy a Správy železnic. Přičemž se také diví, proč se požadavky památkového ústavu nedostaly už do zadání soutěžního dialogu. „Ministerstvo by se s tím mělo vypořádat,“ zdůraznila Kupkovi opakovaně s odkazem na nutnost řešit rozpor se zájmy památkové péče a případně i se zákony. Že prezentovaný požadavek nebyl přímo součástí zadání architektonické soutěže, vyhlašované v roce 2021, překvapuje i senátora Lukáše Wagenknechta (bezp.).

Místopředseda vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu Josef Štulc, který je viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS, dokonce varoval, že případný necitlivý přístup k památkově chráněnému výtoňskému mostu (a rovněž nedostatečné vysvětlování kroků státních orgánů) by mohly v zahraničí odstartovat snahy dát podnět k vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO. S podobnými obavami dříve vystoupili i někteří komunální politici. Také například Rostislav Švácha z Klubu Za starou Prahu namítá, že dosud převažovalo posuzování „z čistě jen dopravních důvodů“. Bez důrazu na snahu zachovat historický most, který je navíc jedinečný.

I přestavěná památka má hodnotu

Proti požadavkům na zachování maxima z původní konstrukce zase stojí námitka, že památka nepřestane být památkou, i když je významná část její hmoty nahrazena poté, co značná část materiálu „dožije“ a je vyměněna. Jako příklad nad všechny příklady může posloužit Karlův most. Tam po různých opravách zůstalo původní vlastně jen zdivo oblouků – i v jejich případě ostatně pouze zčásti – a přece nikdo nepochybuje: je to historický skvost a chlouba Prahy. Nicméně postoj zástupců ministerstva kultury je jasný: i v takovém případě je třeba respektovat požadavky na citlivý přístup a zachování maximální míry autenticity. Také tyhle souvislosti bralo ministerstvo v potaz, když dvakrát odmítlo vyhovět žádosti o zrušení památkové ochrany výtoňského mostu.

Ve svých vyjádřeních však ministerstvo kultury zachovává opatrný přístup. Jeho zástupci tak činí s vědomím, že není vhodné předčasně zaujímat konkrétní stanoviska. Právě ministerstvo by totiž případně bylo odvolacím orgánem. Nechce tak nynějšími komentáři narušovat objektivitu rozhodování na nižších úrovních státní správy v oblasti památkové ochrany (v první instanci jde o věc úředníků z magistrátu) a případně do budoucna vyvolávat pochybnosti o vlastní nezávislosti a objektivitě. Pravděpodobně totiž bude ministerstvo posuzovat minimálně zákonnost, ale možná i věcnost prvoinstančního rozhodnutí.

Na Výtoni by měl vzniknout nový železniční most, radí odborníci

Praha

Zástupci iniciativy Nebourat při odchodu z panelové diskuse v Senátu netajili své rozčarování. Mimo jiné probírali, že v souvislosti s možností posunout nynější konstrukci na jiné místo zatím nikdo neposuzoval náklady takového stěhování – a zřejmě ani nehodnotil technickou proveditelnost. Z toho odvozují, že dříve prezentované srovnání finančních nákladů spojovaných s různými variantami lze vnímat jako založené na nesprávných podkladech.

Rozhodnutí prý bude odpovědné

Shromažďování a vyhodnocování podkladů, které chce Kupka před konečným verdiktem vzít v potaz, nadále pokračuje. Chystá se ještě například setkání expertů Správy železnic s Jiřím Pospíšilem z Českého vysokého učení technického v Praze. Ten stál v čele týmu, který vypracoval studii, o niž část svých argumentů k technické stránce věci opírají zástupci spolku Nebourat. Včetně základního závěru, že by ani nemuselo být nutné doplnit třetí kolej, s čímž počítají všechny dosud posuzované varianty.

Tento dokument společné vyjádření Správy železnic, magistrátu, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a ROPIDu zprvu odmítlo jako pomýlené výpočty vycházející z chybných předpokladů; také jako teoretizování bez znalosti poměrů na železnici, když předkládaný model dostatečně neodráží tak typický jev, jakým je zpoždění vlaků.

„Mohu ujistit, že rozhodnutí bude odpovědné a zajistí Praze bezpečné a kvalitní dopravní spojení,“ slíbil ministr Kupka v závěru debaty zaplněnému Zaháňského salonku Valdštejnského paláce. Ministr konstatoval, že si uvědomuje nutnost vyvážit památkovou ochranu, technické řešení a dopravní využití se zárukou bezpečného provozu. K tomu generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda podotkl, že od počátku jejich využívání bylo jejich hlavní rolí zajistit bezpečnost, plynulost a kapacitu.