Zpočátku zvládnou dělníci opravu za provozu. Vlaky přestanou po mostě jezdit 20. října, provoz po jedné koleji by měl znovu začít na jaře příštího roku. Po dvou kolejích by se mělo na Branickém mostu jezdit na podzim roku 2024.

„Při výběru zhotovitele jsme kladli důraz na to, aby navrhovaná doba přerušení provozu na mostě byla co nejkratší," řekl ČTK generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.

Kvůli špatnému stavu dalšího mostu pod Vyšehradem je co nejrychlejší oprava Branického mostu klíčovou pro zachování provozu přes Vltavu.

Objízdné trasy pro nákladní dopravu povedou po dobu rekonstrukce přes České Budějovice a přes Chomutov.

Zdroj: Deník/Radek Cihla

„Objízdné trasy jsou opravdu vzdálené. Ale od října do dubna je menší objem nákladní dopravy, takže věřím, že to nákladní dopravci zvládnou spolu s námi,“ uvedl Svoboda.

Kromě opravy Branického mostu zahrnuje dlouhodobá modernizace i vybudování nového přemostění Údolní ulice a výstavbu technologických objektů v Krči a na Spořilově. V dosud jednokolejné zastávce na Kačerově vznikne nové 220 metrů dlouhé nástupiště. Přestup na metro a autobusy MHD zajistí nová lávka.

Spuštění fotovoltaické elektrárny umístěné na střechách výrobních hal a skladů Pražské strojírny.
Pražská strojírna spouští svou fotovoltaickou elektrárnu, pokryje roční spotřebu

Po mostě se jezdí od roku 1964. Přestože se budoval jako dvoukolejný, stavbaři na něm nakonec položili pouze jednu kolej. V současnosti je využívaný především nákladními vlaky a mimořádně pro odklony osobních vlaků mezi Prahou a Berounem.

Most má šířku 14 metrů, je tvořen patnácti poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je šest metrů, celková výška nad hladinou Vltavy devatenáct metrů.

Zdroj: Deník/Radek Cihla

Lidové označení Most Inteligence získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada právníků, filozofů či lékařů, kteří byli v 50. letech 20. století komunisty nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. V roce 1969 byl most oficiálně pojmenován, a to jako Branický most.