Dostavba je součástí rozsáhlé rekonstrukce objektu určeného pro pořádání výstav, veletrhů i společenských, kulturních či komerčních akcí. Ta začala loni v únoru a provází ji jedno nemilé odhalení za druhým. Ukázalo se, že památkově chráněná stavba je v podstatně horším stavu, než se původně očekávalo.

Špatný stav památky rekonstrukci protáhne

Obzvlášť nemile překvapily konstrukce doplňované v padesátých letech minulého století, kdy je zarážející třeba zjevná technologická nekázeň při betonáži. Navíc se stále objevují další a další komplikace.

Značný rozsah prací, jež původně nebyly v plánu, stavbu prodražuje i protahuje. Vedoucí projektu David Čech ze společnosti Metrostav DIZ se proto zdráhal Deníku říci konečný termín dokončení a zahájení provozu: opatrně zmínil, že smlouvu má firma nyní do roku 2025. Naopak jasno má tam, kde rozsah prací byl jasně určen předem. Postupně montované levé křídlo bude v celé kráse – byť ještě zdaleka ne hotové – vidět do konce letošního roku.

Podpora Prahy? Do úrovně zdravého rozumu

Právě v pátek došlo na vztyčení prvního dílu nadzemní části konstrukce budoucího levého křídla. Potlesk slyšet nebyl, proslovy nechyběly. Opakovaně zaznělo, že nyní již stavba levého křídla „poroste směrem vzhůru“; dosud se totiž pracovalo na rozsáhlém podzemí, určeném pro technické i logistické zázemí. Páteční událost byla natolik významná, že podívat se nepřišel (po pravdě – přijel na kole) jen pražský radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský (Piráti). Dorazil i primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Kvůli jeho účasti se harmonogram prací dokonce posouval.

„Výstavba vyhořelé části je věc složitá – náročná nejen stavebně, ale i technologicky: na vzduchotechniku a všechno vybavení. Takže to nebude snadné. Já mohu za magistrát hlavního města slíbit, že rekonstrukci dáme veškerou možnou rozumnou podporu,“ konstatoval primátor.

Jestliže výraz „rozumnou“ podtrhl hlasem i zdviženým ukazováčkem s pohledem upřeným do očí předsedy představenstva Výstaviště Praha Tomáše Hübla, Deník se zeptal, zda existují konkrétní limity, jimiž by podpora města byla omezena. Ty podle Svobody jasně určeny nejsou.

Primátor Bohuslav Svoboda: Má podpora Prahy při obnově Průmyslového paláce limity? | Video: Deník/Milan Holakovský

„Nemáme definovánu částku, kterou bychom se spoluúčastnili, nemáme definováno, jaká bude naše osobní angažovanost v této věci. Čili to byla jenom připomínka toho, že tyhle věci jsou drahé, náročné, vyžadují úsilí. A že to všechno musí být rozumné; cílené tak, aby to bylo smysluplné,“ upřesnil primátor Deníku, co měl na mysli. Nešlo tedy o sdělení, že finanční podíl Prahy na rekonstrukci má svůj strop.

Nová konstrukce podle vzoru z 19. století

V místě budoucího levého křídla v pátek začalo vztyčování ocelové konstrukce, což má pokračovat i v dalších týdnech a měsících. Celková hmotnost všech dílů, které firma Excon vyrobila podle původních nákresů (a tedy se shodují i s konstrukčním řešením pravého křídla), má dosáhnout 413 tun. Ano, proti původním prvkům budou mohutnější.

Není to ale konstrukce nýtovaná jako ta někdejší zničená požárem, ale montovaná a svařovaná. Nýtování se neuplatňuje ani při rekonstrukci zachovaných částí komplexu – ve střední hale a na pravém křídle. Tam se zesílení konstrukce na tu původní navaří. Nýty sice vidět budou, avšak falešné. Zesilovat konstrukci je třeba už kvůli těžší, zateplené střeše. Navíc na ni mají být podle Čechových slov navěšovány technologie, které umožní zcela moderní provoz.

Vzniknout má jedna z největších krytých prostor pro akce ve střední Evropě. „Se špičkovým zázemím, a to i pro ty nejnáročnější nápady v oslovení zákazníka či široké veřejnosti,“ poznamenala PR manažerka Výstaviště Praha Linda Antony.

Zbývá spousta práce uvnitř i venku

Na stavbě, kde se denně činí kolem 100–120 pracovníků (ale další se ještě zapojují mimo, třeba v restaurátorských ateliérech při obnově vitráží) nadále pokračují také práce ve střední hale a na pravém křídle. Na jeho venkovních stěnách už viditelně pokročila třeba i práce štukatérů.

Velkou událostí se má stát například návrat hodinové věže nad střední halu, s čímž se počítá příští rok na jaře. Nyní se pro ni nově vyrábějí nohy, a to s využitím zkušeností s těmi původními. Nové budou bez mezer, protože originální poškodila koroze umocněná zatékající vodou.

Fotogalerie: Rekonstrukce Průmyslového paláce na Výstavišti Praha

Hodně práce však zůstává také uvnitř zachovaných částí. Zmizely mimo jiné podlahy a velkou výzvu představují úpravy technologických kanálů pod jejich úrovní. Poměrně složitou operací je nyní vytváření průchodů pro vedení vzduchotechniky, které propojí nově vznikající suterén s hlavní lodí. Na podzim začne oprava stropu v pravém křídle se sanací ocelové konstrukce pod kazetami z padesátých let. Ty se pak ale na místo opět vrátí, takže ocel bude zakryta. Originální podobu z 19. století tudíž budoucí návštěvníci uvidí paradoxně v levém, novém křídle: díky nepůvodní, nyní stavěné konstrukci.