V budově fakulty na pražském náměstí Jana Palacha se zahájení společného programu v 09:30 zúčastnily jen nízké desítky lidí. Zájemci dnes mohou v aule debatovat o finanční situaci univerzit a podle mnohých akademiků nedostatečných mzdách pracovníků na VŠ a nízkých stipendií doktorandů. Na dvoře budovy lidé mohou vyrábět transparenty. Vyšší účast si organizátoři slibují v odpoledních hodinách, avizovali.

V interiéru budovy jsou transparenty s nápisy jako "Láska k práci kroužky dětem nezaplatí", "Akademická práce - nej koníček", "Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná" a podobně. Hesla mají upozornit na nízkou mzdu vysokoškolských učitelů v Česku, kteří se věnují zvláště uměleckým, humanitním a sociálněvědním oborům. Nespokojení akademici upozorňují, že zatímco průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním dosáhla na konci loňského roku 69.000 Kč, na mnohých fakultách zejména humanitního a společenskovědního zaměření pracuje nemálo odborných asistentů, tedy lidí obvykle s doktorským titulem, za částku těsně přesahující 30.000 Kč hrubého měsíčně.

Do stávky se dnes zapojila i vedoucí oddělení portugalistiky na FF UK Karolina Válová. "Je důležité se zajímat o to, zda je za práci důstojná mzda a zda je pracováno v důstojných podmínkách. To se aktuálně neděje. Chci tedy vyjádřit svůj nesouhlas s tím, jak je financováno vysoké školství," nastínila akademička své důvody, proč dnes stávkuje.

Své studenty rovněž předem informovala o tom, že se nemusí účastnit výuky. Vyzvala je ale k účasti na společném programu a k účasti na menších debatních kroužcích, které ve svých hodinách organizují jiní vyučující. Sama se zapojí do odpoledního shromáždění před budovou školy a do průvodu k budovám ministerstva školství, avizovala. Účastnit se Válová plánuje i dalších navazujících protestních akcí, které by se podle ní mohly konat v případě, že vláda a ministerstvo na požadavky stávky adekvátně nezareaguje. Podle požadavků stávky by měla vláda na rok 2024 uvolnit více peněz, aby řešila dlouhodobé podfinancování univerzit a zvláště některých fakult.

Na mnohých fakultách se dnes nebude učit po dobu jedné hodiny od 14:00 do 15:00. Celorepublikovou výstražnou stávku vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz. Cílem stávky je upozornit na dlouhodobé podfinancování vysokého školství. Stávku po celý den iniciativy Hodina pravdy, která protesty na vysokých školách v Česku organizuje, ohlásily kromě FF UK také FF Univerzity Palackého v Olomouci, evangelická teologická fakulta UK a fakulta humanitních studií UK.

close Stávka vysokých škol v Praze. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Stávka vysokých škol v Praze.

Protestní shromáždění se koná například i na Univerzitě Pardubice. "Univerzita Pardubice letos zvýšila tarifní mzdy o deset procent, což bylo na hraně jejích možností," řekl dnes protestnímu shromáždění rektor Libor Čapek. Nízké tarifní mzdy škola dohání odměnami, ale neví, kolik na ně bude mít. "Vysoká škola potřebuje finanční stabilitu," dodal předseda Akademického senátu Univerzity Pardubice Petr Bělina. Podle děkana Filozofické fakulty Jiřího Kubeše ministr školství podfinancování vysokých škol bagatelizoval a nezaznělo od něj, co s tím stát hodlá dělat. "Je mi líto vzdělaných lidí, kteří chtějí pracovat na vysoké škole, když se dozvědí výši mzdy, většinou váhají," řekla odborářka Zdenka Šándorová.

Rozpočet pro vysoké školství na příští rok je stejný jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných VŠ určeno 30,9 miliardy Kč. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun. Podle vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity asi 11 miliard Kč.

Kvůli nízkým výdělkům akademici v některých městech protestovali už na jaře. V březnu se protestů zúčastnily nižší tisíce lidí.

Odbory: VŠ by měly mít roku 2024 o tři až čtyři miliardy korun víc než letos

Vysoké školy by měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další navyšování financí až na úroveň zemí OECD. Požadují to odboráři ve vysokém školství a akademici, kteří upozorňují na dlouhodobé podfinancování vysokých škol. O požadavku dnes novináře na tiskové konferenci informoval předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík.

"Potřebujeme plán, jak se budou zvyšovat prostředky pro vysoké školy. V příštím roce by to měly být tři až čtyři miliardy navíc, v dalších letech rovněž. Rozpočty by měly takto růst až do doby, než dosáhneme výdajů na VŠ vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD," řekl Pavlík. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, zatímco průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.

Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu na rok 2024 je rozpočet pro vysoké školství na příští rok stejný jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných VŠ určeno 30,9 miliardy Kč. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun. Podle vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity asi 11 miliard korun.

Akademici se dnes zároveň ohradili proti tomu, že by za nízké mzdy některých akademiků mohli děkani fakult a akademické senáty. Podle nich je podfinancovaný celý sektor a situaci nelze řešit tak, že se peníze vezmou fakultám, kde akademici vydělávají více, a přesunou se na chudší fakulty. Na nízké mzdy si stěžují zvláště lidé z humanitních a sociálněvědních oborů.

Podle údajů ministerstva školství (MŠMT) vydělávali v roce 2022 akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v průměru 62.872 Kč měsíčně. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu 40.353 Kč. Nejmenší měsíční výplaty mají podle dat ministerstva akademičtí pracovníci z Akademie výtvarných umění v Praze, kde byla loni průměrná výplata 38.594 Kč. Odboráři dnes upozornili, že částky jsou včetně evropských peněz a grantů na vědu. Získávání grantů je přitom obtížné, grant získá asi 15 procent žadatelů, uvedli.