V pondělí 29. dubna o tom hlasovali radní hlavního města (v pozici členů valné hromady dopravního podniku) – a tento krok neschválili. Jakkoli se po obsáhlém jednání pražských zastupitelů v březnu, které se před měsícem změnilo v „noční šichtu“ zdálo, že takovýto krok je na spadnutí.

Jeho zřejmě nejhlasitějším propagátorem je 1. náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), která má na starost oblast dopravy. Trvá na tom, že jde o krok, který Prahu nepoškodí – a že jiný postup ani není myslitelný; kvůli stínu korupční kauzy Dozimetr. Podle údajů, které se objevily v médiích, se v souvislosti s přípravami proměny lokality Nádraží Holešovice objevila na scéně skupina kolem Michala Redla – a měla žádat úplatky v řádu desítek milionů korun. Tato informace a trestní oznámení Hřibova předchůdce na postu náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě) vlastně v kauze Dozimetr stály na začátku.

S ní pak souvisí i nynější nejistota kolem společného projektu, počítající s využitím pozemků dopravního podniku. Kvůli kauze Dozimetr se termín jejich převodu takzvanými transakčními smlouvami posunul na sklonek letošního února. Termín však uplynul, aniž by smlouvy byly uzavřeny. Pražští radní k tomu nedali pokyn, vysvětlil generální ředitel dopravního podniku Petr Witowski.

Odkazoval však na studie, podle nichž je výhodné ve společném projektu pokračovat. Podobně smýšlejí přinejmenším někteří představitelé pražské ODS. Stejného mínění je také třeba Scheinherr, nyní představující opozici. Důvody nejsou jen ekonomické. Hlavní město by tak zajistilo rozvoj lokality – včetně vylepšení podoby stanice metra – a současně si udrželo kontrolu nad tím, co má v lokalitě vzniknout.

Jiní politici jsou naopak přesvědčeni, že město zastoupené dopravním podnikem má z projektu odejít. Nejviditelnějším – a v pozici náměstka pro dopravu také nejaktivnějším – je právě Hřib. K čemuž Patrik Nacher (ANO) z opozičních lavic poznamenal, že vidí obrat „o 180 stupňů“, jestliže Hřib dříve po tři roky projekt podporoval.

Pět hlasů z jedenácti

Poslední dubnový pondělek přinesl rozhodování radních hlavního města o návrhu Hřibem předložené takzvané exitové varianty – tedy možnosti z projektu odejít (či, jak někteří hodnotí, „vycouvat“). Vystoupení ze společného podniku Nové Holešovice Hřib označil jako snahu Pirátů „definitivně ukončit kauzu Dozimetr v dopravním podniku“. Zkritizoval současně počáteční přípravy i fakt, že město partnery pro společný projekt nehledalo otevřenou soutěží.

Zůstalo však převážně jen u pirátského snažení. Vedle všech čtyř jejich radních v pondělí zvedl ruku pro odchod už jen další z náměstků primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Návrh na vystoupení z projektu tak v jedenáctičlenné radě získal pouze menšinovou podporu, když se další zástupci koalice SPOLU ani dvojice radních za STAN nepřipojila.

Dopravní podnik se tak ocitl v patové situaci akciové společnosti stojící na rozcestí, jíž však jediný akcionář neurčil žádný další postup. Pokračovat v přípravách na zapojení do projektu Nové Holešovice schváleno nemá, spíš to dosud kvůli chybějícímu souhlasu s převodem pozemků vypadalo na odchod – avšak ani tato varianta při hlasování neprošla. Scheinherr aktuální vývoj komentoval slovy, že hlavní město ztrácí důvěryhodnost jako seriózní partner pro společné investice.

Že by městská společnost měla vykročit směrem, který prosazuje on, je Hřib přesvědčen i nadále. Přičemž netají své překvapení nad tím, jak pondělní hlasování dopadlo. „I přes veřejně známé informace o úplatcích se nenašlo na radě dost hlasů od koaličních partnerů k odsouhlasení tohoto kroku,“ podivuje se. A hned ohlásil, že požádá o schůzku primátora Bohuslava Svobodu (ODS).

To, co bude následovat, skutečně musí být předmětem dalšího jednání: aktuální situaci lze totiž označit za patovou a nesměřující vůbec nikam. Je možné, že nakonec zvítězí snaha v projektu pokračovat – ale může se také stát, že přece jen bude město pro rozvoj komplexu stanice metra hledat nové partnery veřejnou soutěží. Mohlo by se totiž obejít i bez developerských pozemků v okolí.

Miliarda a čtvrt jako sankce?

Hřib opakovaně zdůraznil své stanovisko, že se není třeba obávat nepříjemných finančních souvislostí v podobě ohlašovaných nároků partnerských developerských firem na náhradu škody. Odkazuje na expertní posudek zpracovaný „elitními právníky“.

Požadavky developerů na náhradu škody ve výši 1,3 miliardy korun při nepokračování v projektu jsou prý bezpředmětné. „Smlouva hovoří naprosto jasně v tom, že se smluvní strany vzájemně vůči sobě vzdávají nároku na náhradu škody,“ argumentuje Hřib. Také posudek má naznačovat, že za škodu způsobenou společnému podniku pražský dopravní podnik nebude odpovědný, když neuzavře patřičné smlouvy proto, že k tomu nedostal souhlas města jakožto svého jediného akcionáře. Takové stanovisko nicméně ještě neznamená, že by byla zažehnána hrozba soudní pře.