Pod Čechovým mostem i v jeho okolí je sice na levém břehu řeky i celkem rušno, avšak lidé, které zde potkáte, nejspíš vystoupili zájezdového autobusu, jež zde mají parkoviště. Někdo možná přijel lodí – vzniklo zde totiž i velké veřejné přístaviště. Nebo se veze v autě. Jen občas se lze potkat s lidmi mířícími na akci na Občanské plovárně. Naprostá většina pěších ale přijela autobusem: s cílem rychle vystoupit a vyrazit za památkami.

Nápady jako podnět k diskusi

Návštěvníkům metropole i Pražanům by oblast u nábřeží Edvarda Beneše mohla nabídnout víc, míní zakladatelé architektonického studia archicraft Tomáš Jan Cieśla a Miroslav Krátký. Nynější nábřeží vnímají jako opomíjené - a dokonce částečně nepřístupné veřejnosti, což je podle nich škoda. Rádi by rozpoutali veřejnou debatu o možných úpravách a třeba i větších změnách, které by umožnily lépe využívat přednosti lokality. Vybízely by například k procházkám podél řeky včetně objevování dosud opomíjených zákoutí.

Společně jdou do toho po hlavě: rovnou vytvořili konkrétní návrhy, jak by si představovali proměny zhruba dvoukilometrového úseku na levém břehu Vltavy; od bývalé plovárny k Vltavské. Ne v rámci nějakého zadání nebo zakázky, ale sami od sebe; jako architektonický aktivismus.

Výsledky své práce, nazvané Moonshot Nábřeží, představují na nabrezi.squarespace.com s tím, že na úkor automobilové dopravy by místo nabízelo odpočinek, posezení, občerstvení a zeleň, přičemž území rozdělili na tři úseky: Občanská plovárna, Nábřeží pro pěší a Rudolfova štola. Ty by měla propojovat promenáda v horní úrovni nábřeží.

Autoři očekávají následné debaty: diskuse o budoucí podobě prostoru a jeho využití. Třeba o tom, co by bylo možné uskutečnit hned, co je možné změnit někdy později, co by bylo žádoucí ještě doplnit. Či v čem se naopak mohli zmýlit. Ujišťují nicméně, že počítají se zachováním dopravní tepny včetně tramvajové tratě, stejně jako provozu lodí.

Zatím jde o příslovečný první výkop. Autoři se oddali svobodomyslnému přístupu, aniž by řešili vlastnictví pozemků a staveb, nepočítají finanční náklady (přičemž jistě by šlo o devítimístné cifry), zatím prakticky nejednali s úřady ani samosprávou. Vytvořili zkrátka nezávislý návrh vycházející z jejich představ. Vše ostatní by mělo být předmětem dalších debat, o nichž architekti doufají, že přijdou.

Návrhy zná zatím málokdo

Dosud o práci Cieśly a Krátkého vědělo jen pár zasvěcených, nyní přichází čas diskusí o tom, co by mohlo následovat. Zatím archicraft představil svůj návrh na jednání rozvojové komise Prahy 7. A místostarostka Lenka Burgerová (Praha 7 Sobě), jež má na starosti územní rozvoj a participaci (je také sama architektkou a pedagožkou se zaměřením na územní plánování, urbanistiku a stavební právo), aktivitu studia archicraft vítá.

„Městská část považuje řešení nábřeží za nanejvýš potřebné i z důvodu blízkého projektu Vltavské filharmonie. Zejména nás zaujala pozornost, kterou architekti věnují areálu Občanské plovárny a parkové nábřežní ploše v blízkosti Strážního domku u Rudolfovy štoly,“ ocenila Burgerová – čímž zabrousila i k sousedům: Občanská plovárna už totiž patří Praze 1.

Vizi možné proměny nábřeží Vltavy pod Letnou, nabízenou jako podnět k diskusím, představili architekti Tomáš Jan Cieśla a Miroslav Krátký (na videu). | Video: Milan Holakovský

S nikým dalším autoři návrhu zatím nejednali. „Teď se chystáme na IPR,“ zmínil Krátký připravovaný kontakt s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Za nejnadějnější lokalitu pro možné změny považuje někdejší Občanskou plovárnu, tedy areál vlastněný Prahou 1. Její vedení ani nájemce objektu s restaurací však nové řešení, které zde architekti navrhují, nemohou komentovat. O tom, jakým způsobem by Cieśla s Krátkým chtěli tomuto prostoru navrátit funkci místa pravidelného setkávání Pražanů, zatím nedostali žádné informace. Tahle doba teprve přijde.

Snaha pomoci něco změnit

Proč se do rozsáhlé práce, která nevychází z žádného zadání ani soutěže, architekti vlastně pustili? „Já bydlím na Žižkově – a každý den přes nábřeží projíždím do Holešovic do práce a z práce,“ vysvětlil Cieśla, kde se zrodila prvotní myšlenka vytvořit Moonshot Nábřeží.

Snaha přispět k možným změnám pak vzešla z i vědomí, že vedle Holešovické tržnice bude zanedlouho stát místostarostkou zmiňovaná novostavba Vltavské filharmonie – a bylo by žádoucí revitalizovat návazné urbanistické celky.

close Úsek 2 – Nábřeží pro pěší a molo jako veřejný prostor. info Zdroj: archicraftPraha zoom_in Úsek 2 – Nábřeží pro pěší a molo jako veřejný prostor.

Má snad v hlavě podobný úmysl týkající se jiné pražské lokality? Vlastně ano. Ttakovou by našel kousek od domova. Na Žižkově u nákladového nádraží objevil koridor sloužící dnes leda bezdomovcům, kde by bylo lákavé vytvořit pěší trasu. Nápady by se našly třeba i pro prostor před hlavním nádražím. „Tam už se ale něco něco začíná odehrávat,“ řekl Cieśla. Míní, že Praze by pomohlo, kdyby se podstatnou část dopravy podařilo přestěhovat pod zem.

V tom, zda má smysl věnovat bezplatně čas a energii práci na vizích a ideových studiích, které si nikdo nevyžádal, mají oba architekti jasno: je to správná cesta, jestliže je trápí věci, často dosud přehlížené nebo opomíjené, které by chtěli zlepšit.

Vedle vytváření architektury by rádi byli společenskými hybateli podněcujícími k diskusi, jak posouvat naše životy k lepšímu. A tímto směrem právě vykročili. „Každá změna musí odstartovat nějakým prvním krokem,“ míní Krátký. A mimo to – rádi by svou vizí také zaujali mladé začínající architekty, které by třeba mohli přivítat ve studiu jako nové kolegy.

RASTR:

Vize proměny nábřeží pod Letnou očima studia archicraft

1. úsek – Občanská plovárna:
- Z kdysi významného městského areálu vznikla téměř mrtvá zóna bez lidí (plovárna byla zavřená údajně kvůli poklesu zájmu poté, co ze slapské přehrady začali vypouštět do Vltavy chladnou vodu ze spodních vrstev nádrže; někdo ale hovoří i o změně doby, kdy se lidé v 50. letech minulého století přestali shromažďovat).
- Rozšíření a zatraktivnění území poblíž Strakovy akademie, znovuoživení bývalé plovárny i návrh nových aktivit a uměleckých objektů byly jedním z hlavních záměrů tohoto projektu.
- Nová plovárna založená na pontonech (a tedy s možností reagovat na povodně) by mohla přinést návrat tradice koupání v řece (v plovoucím bazénu) – přičemž v rámci celého konceptu by se jednalo o jediné místo s placeným vstupem.
- Návrh počítá také se vznikem nového kaskádovitého rekreačního prostoru s výhledem na protější břeh i s červeným kruhem s klenbou, sloužícím jako scéna pro pořádání různých veřejných akcí.

2. úsek – nábřeží pro pěší / molo:
- Molo vybudované jako kotviště lodí by se s ohledem na jeho funkci a zachování bezpečnosti v době povodní měnit nemělo. Dostalo by ale i novou funkci veřejného prostoru – a to včetně využití nyní prázdného prostoru mezi molem a kamennou stěnou.
- Jako jednu z možných instalací autoři navrhují umístění nápadně červených lodí po obou stranách mola, z nichž každá by měla odlišnou funkci: pop-up bar, galerie, dětské hřiště, místo pro relaxaci…
- Nad molem se nachází opěrná zeď, kde nyní jezdí auta ve dvou pruzích i tramvaje. Plánovaná změna počítá s přesunem aut, čímž by vznikl prostor na širší pohodlný pás pro cyklisty a chodce, doplněný stromy poskytujícími stín.

3. úsek – od vstupu do Rudolfovy štoly ke Štefánikovu mostu
- Nedávno rekonstruovaná zóna, kde vznikl i malý park, není vhodně řešena – a kvůli nesnadnému přístupu má park velmi malou návštěvnost; prostor přitom může nabídnout příjemné posezení v blízkosti vody během dne i večer.
- Připravený návrh počítá s tím, že lidé by mohli využívat venkovní i vnitřní posezení v kavárnách i dalších podnicích, ale také posadit se na houpačku nebo i pod strom na trávník.
- Návrh předpokládá rozšíření prostoru pro pěší snížením nynějšího jednoho silničního pruhu do úrovně současného parku, čímž by vznikl otevřený klidný prostor plný zeleně, jasně oddělený od komunikace nacházející se o úroveň výše.
- Na kole by místem mělo být možné projet jednak po cyklostezce v úrovni komunikace, jednak po vyznačeném pásu pěší zónou.
- Před Rudolfovou štolou by symbolicky mohl stékat do Vltavy umělý potůček, takže by prostranství oživil příjemný zvuk tekoucí vody.
- Do opěrné zdi by mohly být začleněny malé buňky určené pro kavárny, bary, galerie a jiné drobné provozy; technické řešení by toto pojetí mělo. V prostoru rozšířeného parku by se mohly objevit tři malé „domečky“ inspirované podobou historického strážního domku – opět sloužící kavárnám nebo podobným provozovnám.
- Rudolfova štola ze 16. století by mohla být otevřena prohlídkám s průvodcem a strážní domek (či jedna z buněk) sloužit jako její muzeum.

Zdroj: archicraft