Začátkem března poslala radní Milena Johnová (Praha Sobě), která má na starosti sociální politiku a také pohřebnictví, dceři odbojářky dopis s žádostí o setkání. Projednat spolu mají možnosti vyzvednutí ostatků její matky, Zdeny Mašínové starší, které představitelé Prahy dříve odmítali.

„Jsem rád, že se podařilo přehodnotit původní postoj magistrátu. Chci slyšet od úředníků i dalších stran konkrétní pro a proti. A pokud by to bylo alespoň trochu možné, budu se přiklánět k vyhovění žádosti paní Mašínové,“ řekl Pražskému deníku Jiří Pospíšil, předseda zastupitelského klubu Spojených sil pro Prahu.

Schůzce bude přítomen i Martin Červený, který působil mezi lety 2009 až 2017 jako ředitel Správy pražských hřbitovů. Jako odborník na pohřebnictví má zkušenosti z exhumace těla pátera Josefa Toufara v roce 2014. Jedna židle bude na schůzce vyhrazena pro zástupce Sdružení bývalých politických vězňů.

Co s ostatními ostatky?

Podle Julie Kochové, mluvčí hnutí Praha Sobě, se na první schůzce nebudou řešit konkrétní kroky. „Nejprve je třeba probrat celou řadu otázek souvisejících s ďáblickým pohřebištěm. Kromě konkrétní polohy těla je tu mnoho etických a právních otázek. V jednom šachtovém hrobě může být až několik set dalších ostatků,“ přibližuje problematiku Kochová. Dojde-li k exhumaci Mašínové starší, je nutné vyřešit, co se stane s ostatními těly po otevření hromadného hrobu.

Sdružení bývalých politických vězňů v minulosti protestovalo proti vyzvednutí ostatků pátera Toufara právě s odkazem na ostatní těla. Exhumaci a důstojný pohřeb si podle nich zaslouží všichni z více než dvou stovek politických vězňů. „Zaznamenal jsem již takové hlasy od rodin politických vězňů. Můžeme se o tom bavit a řešit technickou a finanční náročnost takové akce,“ dodává Pospíšil.

Zdena Mašínová starší
Po studiích na ČVUT se provdala za majora Josefa Mašína. Po okupaci ji věznili nacisté, propustili ji až po smrti manžela v roce 1942. V roce 1953 ji komunisté zatkli za odbojovou činnost jejích synů Josefa a Ctirada a odsoudili ji za velezradu. Zemřela v roce 1956 v táboře nucených prací v Pardubicích a pohřbena byla v šachtovém hrobě v Praze-Ďáblicích. V roce 1991 byla rehabilitována a obdržela Řád TGM za zásluhy o rozvoj demokracie.