V úterý 17. října o tom novináře informoval pyrotechnik a soudní znalec v tomto oboru Jiří Chládek. Při zkoumání plochy o rozloze bezmála 240 hektarů přístroje opakovaně ukazovaly hodnoty, které by mohly naznačovat výskyt nevybuchlé letecké bomby. Nakonec se ukázalo, že tento poplach nesouvisel s válečným dědictvím, ale s někdejším obsahem útrob skotu. S dávno zmizelými kravskými lejny, pokud budeme hovořit bez příkras.
Ochrana kravských žaludků
Silný signál hlášený měřicími přístroji, který představuje výrazné varování, měl na svědomí neškodný materiál: výskyt velkého množství magnetů. Ty na místo kdysi vyvezli zemědělci. Jde o takzvané bachorové magnety využívané chovateli hovězího dobytka; pomocí speciálního nástroje zaváděné právě do bachoru. Mají navázat kovové úlomky nebo třeba hřebíky, které kráva mohla sežrat a omezit riziko jejího zranění.
Pokud se nežádoucí kov dostane skotu do čepce, může přivodit vážný úraz v trávicím traktu; někdy vedoucí až k úhynu. Tělo zvířete magnety opouštějí přirozenou cestou – i s „úlovkem“ a do půdy se dostávají s hnojem. Zemědělci je využívají v různých velikostech; jiné jsou pro odrostlejší telata a jiné pro dospělý skot. Tyto magnety se v rámci zkoumání lokalit pro budoucí stavby objevují i jinde – zde však byl jejich výskyt mimořádně hojný.
Nalezené železo bývá neškodné
K plošnému pyrotechnickému průzkumu se využívá magnetometrie. Pozitivní signál je poměrně běžný. Ohlašují se třeba inženýrské sítě, jejichž vedení však průběh mření spolehlivě prozrazuje.
Podezřelé jsou nepravidelné signály, které mohou znamenat výskyt munice. Mohou – avšak většinou se ukáže, že nebezpečí nehrozí. Častěji než vojenský materiál se totiž najdou památky na někdejší obdělávání půdy - pozůstatky zemědělské techniky.
Charakter i síla signálu zachyceného magnetometrem v trase budoucí dálnice D0 nicméně přinášely varování: pozor, mohla by se zde ukrývat letecká puma. Také ruční detektory potvrzovaly, že v zemi něco je.
Expert na pyrotechnické průzkumy Chládek, který se na prověřování trasy okruhu podílel, vysvětluje, že zdroj detekovaného signálu bylo vždy třeba ověřit. „Během průzkumu byla realizována téměř tisícovka kopaných sond,“ konstatoval. S dodatkem, že to obnášelo odkopat odhadem 250 metrů krychlových zeminy.
play_fill
„Převážně ručně bylo vykopáno několik set kilogramů detekovaných předmětů,“ uvedl Chládek. Jednatel společnosti Samson Praha Marcel Rückl, jehož firma průzkum zajišťovala, upřesňuje, že pyrotechnici společně s geodety a specialisty na magnetometrii nachodili v terénu téměř čtyři tisíce kilometrů. „Prozkoumali plochu, která se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť,“ poznamenal. Nebo jiný příklad: představovalo by to Václavské náměstí v Praze zhruba šedesátkrát za sebou.
Ne všude se to obešlo bez komplikací. Na obdělávaných pozemcích se někdy zájmy pyrotechniků a zemědělců rozcházely. Většinou se prý agronomové sami zajímali, zda je možno zasít nebo orat, když viděli geodety vykolíkované území, a snažili se vysvětlovat potřebné agrotechnické lhůty s určeném termínů mezi sklizní a setím nové plodiny. Někdy se však prý zdálo, jako kdyby traktoristé přímo číhali, až se na poli objeví kolíky vyznačující zkoumané území – a hned je vyjeli zaorat. Stále totiž platí, že dostavba okruhu v konkrétní trase má mezi místními odpůrce.
Nastoupit mají archeologové
Dokončen pyrotechnický průzkum ještě není. V nadcházejícím období vegetačního klidu se na vykoupených pozemních chystá kácení stromů – a tato místa pak ještě budou pyrotechnici prověřovat. Na jaře by se své práce měli ujmout archeologové. Pro záchranný archeologický výzkum nyní Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) vybírá zhotovitele.
Také archeologům pomáhají při zacílení detailních výzkumů měření prozrazující, co se skrývá v zemi. V tomto případě nastupují specialisté na archeogeofyziku. Jejich průzkum umožní vlastní práce archeologů zlevnit a urychlit. Zjednodušeně řešeno: ukáže, kde kopat určitě a důkladně, a současně naznačí, kde plošný výzkum není nezbytný. Pokud se při tomto průzkumu nic nenajde, může zde nastoupit stavební firma; archeologové se pak ještě zajímají o skrývku ornice. V případě nálezu nastupuje i zde plošný výzkum s intenzivním kopáním.
Se získáním stavebního povolení pro úsek Pražského okruhu neboli dálnice D0 na spojnici dálnice D1 a Běchovic se podle informací mluvčího ŘSD Jana Rýdla počítá letos v prosinci. Pokud vše půjde podle plánu, řidiči by se po této části okruhu měli svést v roce 2027, 44 let po otevření prvního úseku této dopravní stavby.
