Právě tato část má Praze výrazně ulevit od tranzitní dopravy; třeba přetížené Jižní spojce nebo Štěrboholské radiále. Když vše dobře půjde, jezdit by se zde mělo po první „nové“ části od roku 2027. Což je mimochodem zhruba doba, kdy by podle nynějších představ měly začít práce na dostavbě tří chybějících úseků okruhu na severu Prahy.

Přírodně cenné území

V terénu nedaleko Počernického rybníka to v úterý 25. července uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Společně s expertem na péči o životní prostředí a ochranu přírody Jiřím Franckem ze společnosti NaturaServis představil novinářům opatření pro ochranu přírody a životního prostředí v blízkosti stavby. I ta mají být hotová do konce letošního roku. A podle Franckových slov budou stát za to: mimo jiné zde vzniká jeden z nejhezčích biotopů pro vodní ptactvo v Praze. Už dnes zde lze potkat například čápa černého, ledňáčka, lejska – nebo třeba volavku či orlovce.

Právě bohatstvím opeřenců je tato oblast z ochranářského hlediska nejcennější. Hodnotné jsou ale i další součásti zdejší přírody, která prý nově dostává příležitost opět se rozvíjet přirozeně. „Vracíme sem životní prostředí, které bylo narušeno hospodařením za minulého režimu,“ poznamenal mluvčí ŘSD Rýdl.

Hovoří například o revitalizaci menších vodních toků, dříve napřímených v rámci regulace; zmiňuje však třeba i zdejší bohatství plazů a obojživelníků. Expert Francek přikyvuje: „V oblasti nivy nad Počernickým rybníkem jsme vrátili Rokytku do přirozeného meandrovitého koryta a vytvořili sadu tůní, které jsou nezbytné pro přirozený rozvoj fauny i flóry v oblasti,“ vysvětluje.

| Video: Youtube

Takzvaná kompenzační opatření, zmírňující vliv stavby na životní prostředí (z nichž nové tůně jsou těmi pro laika nejviditelnějšími), se zde dělají v 16 lokalitách. „Tůně či jejich kaskády byly vybudovány v údolí Pitkovického potoka, u Lipan, v nivě u Říčanského potoka; vodoteče budou revitalizovány v oblasti Lítožnice,“ připomněl Rýdl. Vedle tůní vnikají například zídky pro plazy, množství sýkorníků a poštolníků, budky pro sovy, podložky pro vlaštovky a jiřičky. Bylo však také třeba odvézt množství nahromaděného odpadu.

Práce, z nichž už je podstatná část hotová, podle Franckových slov nebyly jednoduché. „Oblast je velmi těžko přístupná a potkala nás řada nečekaných událostí. Při vyměřování jsme několikrát takřka šlápli na divoká prasata, která měla přirozený úkryt v ostřici a rákosí. Při bagrování zase kolega v důsledku těžkého terénu ‚utopil‘ třicetitunový bagr,“ přiblížil nejpozoruhodnější momenty. Bagr už je ale v pořádku a opět naplno slouží. „Podařilo se ho revitalizovat,“ poznamenal Rýdl.

Třináct kilometrů za 12 miliard

Výrazně v úseku 511 pokročila také příprava vlastní stavby dálničního okruhu. Vykoupeno je prý nyní 85 procent pozemků, přičemž ŘSD nabízí osminásobek odhadní ceny. Tahle motivace se ukazuje jako účinná; výsledná suma dokáže přesvědčit. Dosud chybějící pozemky jsou zčásti ještě v jednání, někde se čeká na vypořádání dědictví – a jsou i případy vlastníků žijících dlouhodobě v zahraničí, které se zatím nepodařilo kontaktovat. Zkušenost ukazuje, že lidí odmítajících prodat, kdy nakonec dojde na vyvlastnění, bývá u staveb podobné velikosti jen několik.

Chystaný úsek 511 má délku 12,6 km (přesně 12 637 m); zahrnuje i dva tunely (Dubeč a Na Vysoké). Rámus v okolí pomůže snížit 16 protihlukových stěn v celkové délce 7,8 km (a pokud měření po zahájení provozu odhalí problém, ještě budou doplněny další); pomůže také vedení trasy v zářezu, ale rovněž náspy, na jejichž přípravě ŘSD spolupracuje s pražským magistrátem.

Předpokládaná cena nyní dosahuje 12 miliard korun: přesně to dělá 11,8 miliardy. To jsou ale výpočty podle dokumentace k žádosti o stavební povolení. Částka se zřejmě – či spíše nepochybně – ještě bude měnit podle zadávací dokumentace (tedy podkladů k soutěži na zhotovitele). Jde o velkou zakázku – a zájem firem ŘSD očekává značný.

V případě trojice budoucích úseků Pražského okruhu na severu metropole, kde se se zahájením stavby nyní počítá ve zmiňovaném roce 2027, případně 2028, se aktuálně připravuje podání žádosti o stanovisko EIA; tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Muži z agentur zastupující ŘSD se také sešli se starosty z tamní oblasti.

„Je třeba hovořit o opatřeních a kompenzacích, aby dopady na obyvatele i na životní prostředí byly co nejmenší,“ řekl Deníku jeden z nich – Martin Opatrný. Vyslovil pochopení pro postoje místních lidí i jejich obavy, protože stavba bude znamenat velký zásah do území. Proto je třeba hodně vysvětlovat, stejně jako jednat o připomínkách.

Chystaný úsek Pražského okruhu D1–Běchovice v číslech a datech

- Časová osa přípravy a výstavby: stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) 11/2017, vydání územního rozhodnutí 07/2020; očekávané vydání stavebního povolení 2023, chystané vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele 2023, předpokládané zahájení stavby 2024, zamýšlené uvedení do provozu 2027
- Délka hlavní trasy: 12 637 m
- Budoucí tunely: Dubeč – 232 m, Na Vysoké 394 m
- Mostní objekty: mosty na trase – 5, nadjezdy – 9, na větvích mimoúrovňových křižovatek – 3, mosty mimo hlavní trasu – 3, lávky pro pěší a cyklisty – 2 (127 m), propustky – 9
- Mimoúrovňové křižovatky: 4 (Dubeč, Uhříněves, Říčany, Lipany)
- Přeložky a úpravy ostatních komunikací: Štěrboholská radiála (1463 m), silnice I/2 (731 m), silnice III. třídy – 9 (5027 m), místní komunikace – 1 (550 m), chodníky a cyklostezky – 2 (1260 m), polní cesty – 10
- Podpůrné konstrukce: opěrné zdi – 2 (184 m), zárubní zdi – 16 (15 134 m)
- Protihlukové stěny: 16 (15 134 m); na základě vyhodnocení skutečně naměřené hlučnosti po zahájení provozu se délka i počet mohou zvýšit
- Přeložky a úpravy inženýrských sítí: vodohospodářské objekty – 55, objekty elektro – 48, objekty trubních vedení – 2, drážní objekty – 10

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR