„Absolutní většina přítomných zástupců městských částí Prahy, obcí a veřejnosti se přiklonila k tunelové variantě.“ To je zhodnocení Radka Mátla; generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Šéf státní organizace mající na starost správu hlavních silničních tahů, dálnic a komunikací první třídy i jejich výstavbu, shrnul do patnácti slov obsah bezmála pětihodinové debaty, která provázela veřejné projednání dokumentace EIA (k posouzení vlivu na životní prostředí) chystané stavby takzvaného úseku 520.

Tedy části dálničního okruhu kolem Prahy od Březiněvsi po Satalice, dlouhého 13,6 kilometru. Jde o propojení již existující části okruhu mezi Běchovicemi a Satalicemi (Černým Mostem) s dalším plánovaným úsekem ležícím západněji: mezi Březiněvsí a Suchdolem.

Na sekání se zástupci středočeských obcí, městských částí metropole, hlavního města i veřejnosti ŘSD představilo dvě možné varianty vedení trasy: v zahloubené verzi a v tunelové – kdy jsou navrhovány tunely v lokalitách Veleň, Vinoř a Třeboradice. Dohromady by tyto tunely schovaly provoz na více než pěti kilometrech trasy. Odhad nákladů na vybudování varianty zahloubené v zářezu dosahuje 17,4 miliardy korun, podoba trasy s trojicí tunelů by měla vyjít zhruba na 38,2 miliardy.

Tunely, valy, méně křižovatek

K nákladnější variantě s tunely se kloní starostové městských částí Prahy i obcí v blízkosti navrhované trasy. Argumentují především požadavkem na omezení hluku z provozu na dálnici a jeho dopadů na kvalitu ovzduší, ale také zachováním lepších možností prostupnosti – tedy průchodnosti krajinou, kde jinak dálnice představuje obtížně překonatelnou bariéru. Jak pro pohyb lidí, tak volně žijícího zvířectva.

I mimo úseky s tunely některé radnice požadují doplnění dalších opatření. Po odstínění dálnice zemním valem volají Satalice, další val by měl vzniknout v sousedství Vinoře. Tam mají zásadní požadavek také sousedé z obce Podolanka: ve své blízkosti nechtějí mimoúrovňovou křižovatku; jednu z pěti, které jsou v tomto úseku zamýšleny. Požadují její vypuštění z chystaných plánů.

Představy radnic se v namnoze „potkávají“ i se stanoviskem představitelů hlavního města. První náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), který má na starost oblast dopravy, už před dvěma měsíci uvedl, že magistrát připraví k severní „vinořské“ části budoucího okruhu stanovisko, které bude obdobné loňskému přístupu k přípravám úseku v severozápadní, tedy „suchdolské“ části. S jejím vybudováním hlavní město v rámci procesu EIA vyslovilo souhlas – avšak s doporučením upravit projekt podle řady požadavků. Patřily k nim mimo jiné doporučení prodloužit tunely, volání po výsadbě izolační zeleně nebo omezení vlivu výstavby v okolí přírodně cenných lokalit.

Nejen vzduch a hluk. Také voda

Argumenty zaznívající ze sousedství budoucího staveniště ŘSD nezpochybňuje. Připomíná ale, že obě varianty mají svá pro a proti. Zahloubená varianta by té tunelové nekonkurovala jen výrazně nižší cenou – rozdíl představuje bezmála 21 miliard korun – ale z pohledu EIA je podstatná třeba menší zátěž okolí menším rozsahem přesunu materiálů během výstavby. Ve hře je také také třeba míra vstřícnosti k povrchovým i spodním vodám. Budování tunelu například v průběhu stavby zásadně naruší třeba trasy potoků – nicméně po dokončení je zase možné obnovit původní stav.

V rámci debaty, kterou pochválil jako „věcnou diskusi“, nicméně ředitel Mátl také připomněl zkušenosti z jiných staveb. Ty ukazují, že až během budování tunelů se mohou objevit nepředvídané komplikace se spodní vodou, které si vyžádají úpravy projektu, jež výstavbu tunelu protáhnou a prodraží. Dokumentují to podle jeho slov například aktuální práce na dálnici D3 v místě obchvatu Českých Budějovic, kde si agresivní spodní voda vynutila změnu technologie při vzniku tunelu Pohůrka. Vedle citelného zdražení to přineslo posun termínu zprovoznění z plánovaného roku 2022 na předpoklad v roce 2025.

Letos se má začít stavět u Říčan

V souvislosti s chystanou výstavbou severní části Pražského okruhu v okolí Vinoře ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomíná, že podle jeho očekávání by se letos v rámci procesu EIA mohlo podařit získat kladné stanovisko a postoupit k dalším fázím příprav. Ministr to připomněl v minulém týdnu po debatě k možným variantám výstavby s lidmi v obci Veleň. „Severní část chceme vybudovat v režimu PPP tak, aby bylo hotovo těsně po roce 2030,“ poznamenal, že stát zde chce využít metodu spolupráce se soukromým sektorem při financování: Tak, jak se nyní dostavuje chybějící část dálnice D4 na pomezí Příbramska a Písecka.

Nová část Pražského okruhu se má začít stavět už letos, a to východně od metropole. Pro letošní rok se počítá se zahájením stavby v úseku 511 – tedy budoucího propojení dálnice D1 s oblastí Běchovic. „Významně to uleví mnoha obyvatelům Prahy, ale i Říčan,“ přiblížil Kupka důležitost této části dálnice D0.

Loni v květnu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) slavilo soudní vítězství v přípravě stavby Pražského okruhu mezi dálnicemi D1 a D11 (Modletice – Běchovice). Ostravský krajský soud zamítl žalobu několika spolků a fyzických osob proti územnímu rozhodnutí, které vydal Krajský úřad Jihočeského kraje.