Zemní práce v ceně 69 milionů korun (což vzešlo z výběrového řízení; původně se podle slov šéfa Ředitelství silnic a dálnic ČR Radka Mátla počítalo s až 400 miliony korun) zajišťuje společnost Okrouhlický; hlavní starost o zajištění práce archeologů má Archeologický ústav Akademie věd ČR. Jeho ředitel Jan Mařík Deníku řekl, že v rámci záchranného archeologického výzkumu zde odborníci očekávají bohatost nálezů.

Tušíte, s čím můžete počítat?

Zahájení archeologického výzkumu předcházela důkladná analýza terénu, takže víme, co čeho jdeme.

Povrchové sběry vám naznačily, kde a co byste mohli najít?

Není to jen náležitost povrchových sběrů. Dělala se geofyzikální měření, aplikovalo se maximum možných nedestruktivních metod – a na základě toho se skládá pravděpodobnostní mapa toho, co můžeme očekávat. Už dnes tak víme, že některé úseky budou velmi intenzivně zasažené archeologickými nálezy; alespoň jich velké množství očekáváme.

Máte představu, jaké by mohly být?

Nacházíme se v krajině, která je dlouhodobě velmi intenzivně využívána. Už od pravěku. Archeologický výzkum zde tedy bude velmi náročný.

Máte podklady, které by v některé lokalitě naznačovaly souvislejší osídlení?

Samozřejmě. Napověděly nám to už letecké snímky, víme to z geofyzikálního průzkumu, který je nám v podstatě schopný označit stopy po lidské činnosti přímo v terénu. Vidíme jednotlivé zahloubené objekty, můžeme vidět další větší struktury – a z jejich hustoty můžeme usuzovat, jak náročné budou výzkumy v konkrétních místech.

Jaké nálezy konkrétně očekáváte?

Očekáváme nálezy od mladší doby kamenné, tedy pravěku, až do vrcholného středověku. Spíš by bylo snazší vyjmenovat, co neočekáváme. Připravili jsme si ukázku z jiných liniových staveb: pohár z pozdní doby kamenné, kultury zvoncovitých pohárů, dále nádobu ze starší doby železné – to je takzvaná bylanská kultura – která je krásně malovaná. To jsou věci, které se v terénu zachovávají relativně špatně – a musí se s nimi nakládat velmi opatrně.

Dále tu máme ukázku výbavy hrobu z doby laténské; populárně keltské. To jsou nálezy typické a nejběžnější, které můžeme očekávat i zde. Převažovat asi budou zlomky keramiky, zvířecí kosti a nejrůznější artefakty, které najdeme typicky v hrobových výbavách. Ale většinu nálezového fondu budou tvořit sáčky se střepy a kostmi.

V trase budoucího nového úseku Pražského okruhu na východ od metropole lze očekávat nálezy z různých období – od pravěku do vrcholného středověku, vysvětluje archeolog Jan Mařík. | Video: Deník/Milan Holakovský

Co se s nálezy stane dál?

Čas pro práci v terénu máme velice omezený: podle smlouvy devět měsíců. Další zpracování ale bude pokračovat ještě následující tři roky. To se větší část archeologické práce přesouvá do laboratoří, kde se materiál musí očistit, konzervovat, stabilizovat. Dělá se také celá řada specializovaných analýz. Ty nám umožní zjistit, odkud ti lidé přišli, jakou měli stravu, jakými nemocemi trpěli.

To jsou výsledky, které se dají promítnout i do moderního světa, protože některé informace pocházející z genetického výzkumu, z antropologického výzkumu pak mají pokračování u kolegů, kteří s námi spolupracují. Ať už v rámci akademie věd, nebo jiných institucí.

Už jste něco našli na této lokalitě?

Teprve jsme začali, takže nálezy přímo tady ze stavby úseku 511 ještě nemáme. Začali jsme na straně u D1, která je trošku „chudší“ – ale kdybychom začali na druhé straně, najdeme tam celý průřez pravěkem. Tato oblast byla pro člověka velmi atraktivní už od konce doby ledové.

Co se děje v nynější počáteční fázi výzkumu? Laika, který by očekával archeology s motyčkou a štětečkem, může překvapit těžký bagr hloubící masivní rýhy rovnoběžně vedle sebe.

Aktuálně probíhá skrývka ornice. V této části, kde neočekáváme větší intenzitu nálezů, se odehrává takzvané rýhování, kdy si jednotlivými rýhami ověříme, že nás – respektive stavbu – skutečně archeologické nálezy nepřekvapí a nezdrží. Že po ukončení naší práce bude možná standardní stavební činnost.

O práci archeologů mívají lidé velký zájem – nicméně výzkumníci zpravidla trvají na tom, aby na plochy, kde pracují, nevstupoval nikdo, kdo tam nemá co pohledávat. Jak to bude zde?

Budeme se snažit v průběhu archeologického výzkumu najít nějaké možnosti, aby se lidé mohli podívat na nálezy i přímo v terénu. Samozřejmě to bude záviset na postupu zemních prací, na nárocích stavby. Zároveň bychom ale chtěli zájemce o archeologii poprosit, aby přímo na plochu výzkumu nevstupovali. Probíhá tu snímání ornice, což je spojeno s provozem těžké techniky – a to může být nebezpečné. V průběhu archeologického výzkumu také vznikají různé výkopy, do kterých se dá spadnout.

Do míst archeologického výzkumu na stavbě nového úseku Pražského okruhu archeologové veřejnost pozvou, aby představili, co objevili – chodit tam sami ale lidé nemají. | Video: Deník/Milan Holakovský

Někdy archeologické lokality představují velké lákadlo i pro uživatele detektorů kovů…

Ano, musíme se připravit i na to, že nás mohou navštívit lidé, kteří to s archeologií nemyslí úplně dobře. Tím myslím především právě některé detektoráře, kteří nerespektují žádná pravidla. Vůči nim budeme postupovat ostře; opravdu velmi přísně. Budeme spolupracovat i s Policií ČR – a je pravděpodobné, že lidé, kteří se sem vydají s těmito nedobrými úmysly, skončí v rukou policistů.

Kolik zde bude pracovat archeologů?

Počty archeologů se budou měnit podle nároků stavby. Řádově to budou desítky archeologů, techniků ve vyšším a středním personálu – a jednotky stovek dělníků, kteří se na archeologickém výzkumu budou podílet.