Se začátkem stavebních prací se zde počítá na počátku příštího roku – a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl očekává, že nový dálniční úsek dlouhý 12,6 kilometru budou první motoristé moci využít na sklonku roku 2027. Nebo na počátku toho následujícího. Vlastní páce mají trvat 36 měsíců.

Stavební povolení ještě neexistuje (jeho vydání se očekává na začátku druhého pololetí letošního roku), dokončeny zatím nejsou ani výkupy pozemků či jejich případné vyvlastňování, kdy dosud chybí zhruba desetina; získání se komplikuje zvláště v případech, kdy se objeví exekuce nebo dojde na řešení dědictví.

Tím méně pak, že by již byl již vybrán zhotovitel: termín pro podání nabídek je stanoven na začátek července letošního roku – avšak zřejmě se ještě poněkud posune. Přesto se ředitel Mátl nerozpakuje prohlásit, že dostavba okruhu v úseku 511 právě začala. „Už se koplo do země,“ vysvětlil.

Začal záchranný archeologický výzkum, když se ve čtvrtek 23. května první bagr pustil do takzvaného rýhování – skrývky ornice v pruzích – na poli mezi obcemi Modletice, Nupaky a osadou Kuří patřící k Říčanům.

Různé úseky zřejmě skrývají rozdílné bohatství

Místo za modletickou mimoúrovňovou křižovatkou dálnic D0 a D1, kde práce začaly, je podle vyhodnocení dřívějších poznatků archeologů lokalitou, kde asi nelze počítat s významnějšími objevy. Stačí proto rýhovat – a případně se pustit do detailnější práce, pokud by si něčeho všimli sám bagrista nebo archeolog dohlížející na jeho činnost.

Jsou však i lokality, kde mají archeologové podstatně vyšší očekávání. Tam se v rámci výzkumu počítá jak s plošnou skrývkou ornice, tak s masivnějším nasazením archeologů. Těch mají v příštích měsících na trase úseku 511 pracovat desítky – přičemž pomáhat jim budou stovky dělníků.

Jak experti dospěli k výběru slibných lokalit s očekávanými objevy od mladší doby kamenné po pozdní středověk? To Deníku vysvětlil ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík, jehož tým zde za práci archeologů nese hlavní odpovědnost (spolupracují však i další partneři; svůj úsek tak zde má i Ústav archeologické památkové péče středních Čech, jak potvrdila jeho ředitelka Irena Benková).

Mnohé předem napoví procházení lokality spojené se sbíráním střepů na povrchu, v kombinaci s geofyzikálním průzkumem včetně vyhodnocení leteckých snímků. Význam má však i práce v archivu: leccos k možným očekáváním napoví informace o dřívějších archeologických nálezech z lokalit v okolí.

Podle očekávaného archeologického potenciálu je trasa úseku 511 rozdělena do pěti sektorů, dále členěných na 26 částí. Ty vzešly z vyhodnocení přípravné fáze se zjišťovacím archeologickým průzkumem, geofyzikální prospekcí a vytvářením počítačových modelů.

Nyní přichází devítiměsíční období intenzivních prací v terénu, spjaté s očekáváním velkého množství nálezů. Nejzazším termínem pro ukončení prací archeologů na budoucím staveništi je únor příštího roku; pak už by měly začít vlastní stavební práce.

Vyhodnocování nálezů se ale ještě protáhne. Experti budou dále pracovat s tím, co podle Maříkových slov má nejprve podobu „pytlíků střepů“ uložených v krabicích. Zlomky keramiky, šperky, kosti, ale třeba i uhlíky nebo vzorky půdy archeologové z nalezišť odnášejí.

Dále s nimi pracuje řada profesí; včetně chemiků, archeobotaniků či archeozoologů. Nemovité nálezy, typicky pozůstatky staveb, týmy pracující v terénu nafotí, zakreslí, pořizují geodetickou dokumentaci – a dnes jsou populární i 3D scany nebo snímání dronem z ptačí perspektivy.

Přijít se podívat není běžně možné

Práce v poměrně masovém měřítku jistě neuniknou pozornosti veřejnosti. Mařík však občany žádá, aby se nechodili dívat, co se děje – alespoň ne bez pozvání. Hrozí nejen újma způsobená nalezišti, ale i nebezpečí úrazu; třeba riziko pádu do jámy. Mařík počítá s tím, že při speciálních příležitostech archeologové své výzkumy v terénu představí.

„Budeme se snažit, aby se lidé z okolních vesnic, kterých se stavba úzce dotkne, měli možnost podívat se přímo na archeologický výzkum. Zároveň bych ale poprosil, aby lidé sami aktivně na staveniště nechodili. Jakkoli je archeologie zajímá: bude se tady pohybovat těžká technika, budeme provádět výkopové práce, takže je tady celá řada rizik pro toho, kdo není obeznámen s bezpečností práce,“ zdůraznil.

Později budou nálezy prezentovány na výstavách – a po zpracování zamíří do krajských muzeí. Pokud se na místě výzkumů objeví zvědavci s detektorem kovů a budou přistiženi, musí podle Maříkových slov počítat s tím, že skončí v rukou policie: narušení místa, kde pracují archeologové, je trestný čin.

„Ředitelství silnic a dálnic také ve spolupráci s archeology bude na svých sociálních sítích pravidelně zveřejňovat videa a fotky z probíhajícího výzkumu,“ slibuje mluvčí státní organizace Jan Rýdl. Připomíná, že archeologové prozkoumají území, jež svou rozlohou odpovídá ploše 362 fotbalových hřišť – anebo téměř 60 Václavských náměstí v centru Prahy.

Na východě do čtyř let, na severu za sedm roků

Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že úsek 511, který by měl motoristům sloužit od přelomu let 2027 a 2028, začne stavět nejpozději na jaře příštího roku.

Generální ředitel Mátl míní, že zahájení stavby, kterou považuje za tu vůbec nejdůležitější z celé republiky se zásadním dopravním významem pro celou zemi, by za příznivých okolností mohlo být skutečností ještě před koncem letošního roku.

Dálniční ředitelství také připravuje dostavbu Pražského okruhu severně od hlavního města, v úsecích SOKP 519 a 520: mezi Březiněvsí a Ruzyní. Debatuje se zástupci samospráv a s představiteli různých zájmových spolků.

Nyní odpovídá na řadu otázek a dostává námitky týkající se jak vedení trasy, tak podoby komunikace. Mátl také připomněl loňské žádosti o vydání stanoviska EIA – tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Trvá na tom, že i severní číst okružní dálnice D0 už je tak nějak na dohled: sloužit by měla těsně po roce 2030. Stavět by se zde mohlo někdy od roku 2027 nebo 2028.