„Sněm starostů žádá náměstka primátora Zdeňka Hřiba o informaci, jak budou vypořádány připomínky městských částí k zónám placeného stání a zpoplatnění vjezdu do centra hlavního města města. Dále ho žádá o představení kompletního cenového návrhu placeného stání.“ To jsou slova z usnesení, které zastupitelé odhlasovali. Právě náměstek Hřib (Piráti) má připravit a představit ujednocené výsledné návrhy.

Magistrát řeší výhrady radnic

Aktuální usnesení pražských starostů se příliš neliší od závěrů minulých debat. Doba nicméně pokročila: magistrát už v minulosti připravil návrh úprav systému modrých parkovacích zón i těch v dalších barvách s jinými pravidly – a ten představil městským částem. Jejich radnice k nim mohly do konce ledna zaslat připomínky. Bylo jich hodně a často poměrně zásadní – avšak někdy také protichůdné; v závislosti na rozdílnosti zájmů různých městských částí.

Jak dalece se původní představy mohou proměnit, se teprve ukáže. Na vypořádání připomínek městských částí a zanesení jejich podnětů do připravovaného modelu nyní magistrát pracuje. Které do návrhu začlení a jak je vzájemně sladí, se teprve ukáže – dá se však očekávat, že výsledek odstartuje další kolo diskusí.

Tarify místní i pro celou Prahu

Zřejmě dojde vedle lokálních tarifů parkování i na celoměstský – s oprávněním stát kdekoli v Praze na fialové zóně. O těch modrých, na počátku určených pouze takzvaným rezidentům, kteří v dané lokalitě mají trvalé bydliště, se vedou diskuse. Dnes v nich totiž díky platbám mobilem mohou zaparkovat i „cizí“. Předmětem debat je, zda tuto možnost ponechat (a pokud ano, za jakou taxu), anebo modré zóny vyhradit jen a bez výjimek pro rezidenty.

close Sněm starostů městských částí Prahy, který se konal ve čtvrtek 7. března na Novoměstské radnici v Praze 2. info Zdroj: archiv městské části Praha 2 zoom_in Sněm starostů městských částí Prahy, který se konal ve čtvrtek 7. března na Novoměstské radnici v Praze 2.

Víceméně shoda zřejmě panuje na možnosti rezidentů předplatit si návštěvnická povolení, umožňující zajistit legálnost parkování třeba při příjezdu řemeslníků nebo krátkodobé návštěvě příbuzných. Na omezenou dobu – řekněme na nějakých 15 minut – by zřejmě měly smět zůstat v modré zóně i vozy zásobování. S tím, že je to lepší řešení než nynější stání na chodníku. I za tuhle možnost by se však mělo platit.

Zdražení? Asi hotová věc

Cenami parkovného se předložený návrh posuzovaný městskými částmi zatím nezabýval: to je téma, které chce Hřib řešit samostatně. Podle všeho se však počítá s takovými úpravami systému placení, aby město získalo od motoristů výrazně vyšší sumu než dnes.

Že plánované zdražení asi nebude jen symbolické, naznačují Hřibova slova, že parkování – z jeho pohledu uskladnění cizího majetku na veřejném prostranství – nemůže město dotovat tak jako dosud. To náměstek primátora vzkázal veřejnosti opakovanými vyjádřeními. Hovoří v nich o tom, že soukromá auta často slouží pouze k odjezdům na víkend – a po zbytek času jsou „odložena“ na parkovacích místech. Náměstek primátora míní, že je žádoucí, aby Pražané vlastnictví auta zvažovali. Víc by prý měli využívat veřejnou dopravu, taxislužbu – a pokud potřebují řídit sami, častěji se spoléhat na auta sdílená v rámci carsharingu.

Zatím se to neříká příliš nahlas, nicméně se zřejmě počítá s podněcováním obyvatel metropole k tomu, aby se začali svých aut zbavovat. Ostatně už před nějakými šesti sedmi lety se objevovaly vzkazy určené veřejnosti v tomto duchu: pokud Pražané vlastní automobily, prý by to měly být nejen jejich poslední vozy se spalovacím motorem, ale poslední auta vůbec… Pokud tenkrát někdo mínil, že jde o srandu, jako fór to asi míněno nebylo.

K „dotování“ parkování podle Hřiba existují propočty, které náklady spojené s jedním parkovacím stáním vyčíslují ročně zhruba na devět tisíc korun; možná spíš devět a půl tisíce. Zahrnuty jsou do nich nejen výdaje na provoz systému pro placení parkovného (od výdejen parkovacích karet pro průjezdy kontrolního vozidla), ale také údržba ulic včetně oprav a jejich úklid.

Nynějších dvanáct stovek ročně za parkovací oprávnění v modré zóně se podle všeho stane jen vzpomínkou. Bude to víc. A je i možné, že sazba v „naší“ ulici se bude třeba i citelně lišit od té „sousední“ – pokud městská část vyhodnotí místní poměry tak, že to má smysl. Právě podíl místních samospráv na rozhodování o výsledné ceně by mohl být poměrně významný. Tedy: možná. Debata o případném využití „regulačních poplatků“, které by „usměrňovaly“ chování motoristů (konkrétně tedy řidičů) určitě je na stole. Přesné částky mají vzejít až z politických dohod.

Elektrická auta vítanější?

Náměstek primátora pro dopravu se také netají tím, že uživatelé aut se spalovacími motory mají podle předpokladů platit vyšší částky než v případě alternativního – takzvaně bezemisního – pohonu. Jakkoli o konkrétních částkách se zatím veřejně nedebatuje, není pochyb: ceny pro elektromobily by měly být podstatně vstřícnější než v případě aut spalujících naftu nebo i benzin. Jakkoli celková ekologičnost těchto vozidel zůstává předmětem polemik.

Spíš zůstane jen u tohoto rozčlenění; bez zaměření na emisní plaketu, která pro konkrétní vozidlo stanoví určitý stupeň: kupříkladu Euro 6. Kritiku lze nicméně slyšet už nyní: místo, které elektromobil zabere, je přece stejné jako u vozu se spalovacím motorem… Jestliže se debatuje i o možnosti odlišení plateb podle velikosti auta (s tím, že kategorie SUV by měla být citelně dražší něž běžná vozidla), tohle zřejmě zatím na pořadu dne není. Byť je zřejmé, že diskuse cílené tímto směru budou pokračovat.

Do cen mají promlouvat rovněž městské části, jimž bude určena i část výnosu. V té souvislosti se dají očekávat i návraty debat o „zdanění aut“ lidem z paneláků. Tedy o zavedení placených zón na velkých sídlištích, kde dosud zřízeny nebyly (a kde je o parkovací místa dlouhodobá nouze).

Hřib nicméně k tomuto tématu na twitterové síti X v úterý 5. března zveřejnil názorný obrázek. V emotivním černo-bílo-žlutém provedení klade otázku, zda je lepší vybrat si garsonku s plochou 25 metrů čtverečních, anebo dvě parkovací stání, pro něž je potřeba rovněž 25 metrů čtverečních.

„Je to důležitá souvislost pro klíčovou otázku, jak nejlépe využívat omezený městský prostor – a jakou má takový prostor vlastně hodnotu,“ poznamenal. „Protože i když bylo v Praze v minulém volebním období povoleno rekordních 9,7 tisíce bytů k výstavbě za rok, nedostupnost bydlení je stále na kritické úrovni. Zatímco parkování za 3 Kč na den nepokryje ani náklady, které s ním má město spojené,“ upozornil. Mimochodem: v minulém volebním období byl Hřib primátorem.

Jestliže tento Hřib – stejný muž, který má nyní Praze politickou odpovědnost za reformu parkování – v komentářích sklidil nesouhlas až posměch za hon na auta, či dokonce „džihád“ proti automobilům, všem kritikům odpovídá: „Říkám, že prostor ve městě je cenný – a je naprosto správné zvažovat, jak s ním efektivně a hospodárně nakládat. Pokud ho město poskytuje k parkování za cenu, která je pod náklady, tak to za mě moc hospodárné není.“

Ohlasy ale byly rozmanité. Třeba uživatel MK napsal: „U nových čtvrtí jsou parkovací místa pod zemí. Staví se do výšky a do hloubky; ne do šířky. Tohle je úplně irelevantní. A pokud někde nabízíte místa za 3 Kč na den, já bych si, prosím, vzal čtyři.“ Náměstek Hřib na to reagoval: „Roční rezidentské oprávnění stojí 1200 Kč, což je přibližně 3 Kč na den.“ Pokud si to někdo chce přepočítat, skutečně to dělá zhruba 3,3 koruny.

Uživatel Deník Pražské Náplavy má pak o výběru jasno: „Jednoznačně to parkování. Bydlet na 25 metrech je na palici.“ Stejného mínění je nick NenávistSpojuje: „Dvakrát parkovací místo, protože pětadvacetimetrová garsonka není pro život. Bydlel jsem v třicetimetrové garsonce, sám – a bylo to na hranici. Kolo jsem už neměl kam dát, postel jsem si musel vyrobit vyvýšenou, abych měl kam dát hobby vybavení; vaříte, kde spíte…“ A podobně to vidí i Karel Adámek: „A pak, že se upouští od klecového chovu slepic … vono to bude posunuto na vyšší level u lidí…“ K tomu však Hřib namítá: „Nechal bych to na lidech. Co se velikosti bytů týče, nejpopulárnějšími [prodávanými] byty zůstávají 2+kk, které společně s 1+kk představují 71 procent poptávky.“