Možná k jeho nálezu přispělo i „pročištění“ koryta řeky při velké povodni o dva roky dříve: v roce 2002. Torzo pak bylo vyzvednuto za pomoci jeřábu. Ještě na místě, před odvozem do lapidária, experti odhalili, že voda materiálu sochy zjevně ubližuje méně než její vystavení znečištěnému vzduchu. Podle všeho se tento anděl dostal do řeky o dvě a čtvrt století dříve; při ničivé povodni z roku 1784, kdy se části Karlova mostu zřítily. Právě nyní si připomínáme kulaté výročí: k této události došlo před 240 roky.

Povodeň léta Páně 1784 se přihnala na sklonku druhého měsíce roku, kdy po období kruté zimy náhle přišlo výrazné oteplení. Rychle tál sníh, na řekách praskal masivní led a k tomu pršelo. Rozsáhlé území ve střední Evropě zasáhla povodeň, která Prahu zle poznamenala. K 28. únoru, kdy zde kulminovala, bylo zaznamenáno zatopení 114 ulic a uliček, přičemž voda vnikla do 785 domů. Citelně poškozen byl i most, tehdy ještě nespojovaný se jménem krále a císaře, ale označovaný zpravidla jako „kamenný“, někdy i s velkým K (případně „pražský“). Situaci zhoršovalo i právě dění kolem mostu, kde průtoku přívalů vod mezi oblouky bránily nahromaděné kry ledu společně s naplaveným dřevem a částí vorů.

Mědirytina F. Erbana, zachycující povodeň v Praze v roce 1784
Velká voda spláchla Prahu. Katastrofální povodeň před 235 lety ničila vše

Zle poničeny byly pilíře pátý – a především šestý, do kterého kra těžce narazila. Část kamenné konstrukce se zřítila, do vln vstříc jisté smrti spadlo zřejmě pět vojáků (některé údaje hovoří o čtyřech přítomných mužích) i s tehdejší strážnicí. Obětí povodně ale bylo zřejmě podstatně více; konkrétní údaje se však nezachovaly.

Devětadvacátého února doznal vážnou újmu i osmý pilíř. Tam tehdy proti soše sv. Jana Nepomuckého, zachované na místě dodnes, stávala socha sv. Václava se dvěma anděly od italského umělce Ottavia Mosta. Prvky sousoší tenkrát spadly do Vltavy. Částečně pak byly vyzvednuty a odvezeny k uložení i se zbytkem sousoší sejmutým z mostu, avšak jeden z andělů zůstal ve vodě přes dvě stě let. K újmě při této povodni přišly i další součásti sochařské výzdoby mostu. Sochu Václava pak proti Janu Nepomuckému vystřídala v rámci rozsáhlé opravy mostu sv. Ludmila.

Ilustrační foto
Odborníci: Povodně v Praze byly v minulosti častým jevem

V souvislosti s rekonstrukcí poškozených částí mostu potřebovalo zásadní opravy celkem šest pilířů. Dobové záznamy připomínají práce řízené stavebním ředitelem Františkem Traxalem a inženýrem Hergetem (Franz Anton Leonard Herget je dodnes známý jako zakladatel Hergetovy cihelny; působil ale také mimo jako pedagog, který se svými žáky vytvořil podrobný plán Prahy). Pod jejich vedením bylo nejen doplňováno poničené zdivo, ale ještě předtím došlo na zpevňování základů: pomocí nově instalovaných pilotů zatloukaných do dna beranidly. Na nich pak ležely mlýnské kameny usazené na dřevěném roštu.

Zdroj: Pavel Kopecký, Pražský deník

Práce, které začaly hned na jaře, se protáhly na čtyři roky. Náklady podle archivních dokumentů převýšily 152 tisíce zlatých. Opravovat přímo v řece však tehdy bylo třeba nejenom most, ale také jezy zničené přívaly vody.