VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praha plánuje druhou Blanku

Praha /AKTUALIZOVÁNO, ROZHOVOR/ - Demolice domů, uzavírky, dopravní omezení, stavby tunelů a obřích křižovatek. To čeká severovýchod metropole.

12.2.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jiří Koťátko

Myslíte si, že dokončením tunelového komplexu Blanka obří dopravní stavby v hlavním městě na čas skončí? Pak jste s velkou pravděpodobností na omylu. Už nyní se totiž připravuje druhá „Blanka“, kterou bude stavba další části Městského okruhu, tentokrát z Pelc-Tyrolky do Libně v Praze 8.

Znamenat to bude jediné, další roky dopravních omezení, zřejmě demolice některých domů, výluky, hluk, prach a špínu. Odměnou za překonání těchto nepříjemností by mělo být klidné centrum bez tisíců aut, která pojedou po okruhu. Jenže propočty ukazují, že to nebude tak slavné, jak by se dalo čekat.

„Pokračování Městského okruhu (MO) směrem do Libně má podle úvodních propočtů stát 10 miliard. Žádná analýza dokládající potřebnost takové investice z hlediska pražské dopravy přitom neexistuje,“ říká na úvod Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat, která se zabývá dopravou.

Upozorňuje na to, že práce na pokračování MO a také Libeňské spojce zahájilo ještě minulé vedení Prahy.

Auto*Mat: Prioritu by měl mít vnitřní okruh

„Magistrát pokračuje v budování staveb, které usnadňují průjezd dalších tisíců aut přes centrální části Prahy podle padesát let staré dopravní koncepce. To přináší enormní finanční náklady, zadlužování a zhoršování životního prostředí. Prioritou by měla být výstavba vnějšího Pražského okruhu, který by obyvatele před tranzitní dopravou naopak chránil,“ vysvětluje Filler.

Samotná stavba je sice ještě daleko, začít by se mohlo nejdříve v roce 2014, ale spíše to bude později, na druhou stranu už nyní se rozhoduje o důležitých věcech a místní obyvatelé tak mají po právu obavy. Dokázala to i nedávná schůzka v ZŠ Palmovka v Libni na téma pokračování Městského okruhu, kterou Auto*Mat pořádal a byl na ní přítomen i Pražský deník.

„Až dnes jsem dostal nějaké konkrétní informace, kus od místa, kde žiji, tedy u Kříže, by měla být mimoúrovňová křižovatka, to abych se raději odstěhoval. Nechápu, proč nám o tom dodnes nikdo skoro nic neřekl,“ zlobil se Vladimír Králík.

A podobně na tom byla i další asi čtyřicítka přítomných. Někteří se divili, že by například měla být z povrchu otevřena část Zenklovy ulice, kde by se měl budovat hloubený tunel, tedy z povrchu. Další obří křižovatka by se stavěla u dnes už tak dopravně zahuštěné Balabenky. Přitom se jedná o hustě osídlené oblasti.

Praha je zatím jen u projektu

První náměstek primátora Karel Březina (ČSSD), který má na starosti dopravu se snaží situaci uklidnit. Podle jeho slov je stavba zatím ve fázi projektování a některé úseky ještě nemají definitivní podobu. „O umístění stavby (vydání územního rozhodnutí) zatím požádáno nebylo. Nicméně stopa této části MO je v územním plánu stabilizována. Rozsahy demolic a rozsahy křižovatek budou s konečnou platností k dispozici až po dokončení dokumentace pro řízení o umístění stavby. Závazné budou až po nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby,“ reagoval Březina s tím, že do té doby mohou doznat určitých změn.

Auto*Mat by ale uvítal, aby se navrhovaná stavba vůbec neuskutečnila, nebo kompletně přepracovala. Podle výpočtů uvedených v nově zveřejněné studii vlivů na životní prostředí by mělo i po dostavbě celého Městského okruhu jezdit například po severojižní magistrále 70 tisíc aut denně, což vylučuje slibované zklidnění této dopravní tepny.

Mnohem více by pro zklidnění Prahy pomohl Pražský okruh, jeho stavba se však na mnoha místech, zejména pak na severozápadě Prahy, zadrhává. Městský okruh tak bude zřejmě dobudován rychleji. Hrozí tak, že veškerá tranzitní doprava bude mnoho let namísto po obchvatu projíždět přes Letnou, Dejvice, Břevnov, Libeň a další čtvrti města.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje vliv libeňské části městského okruhu na životní prostředí od roku 2005. Bez kladného výroku nelze stavbu povolit. Výpočty přitom stále ukazují, že stavba sama o sobě nezlepší kvalitu ovzduší ani nesníží hlučnost v okolních čtvrtích. Zatížení životního prostředí v mnohých částech Prahy přitom již dnes překračuje zákonem dané hygienické limity.

Jak má vypadat severovýchodní část Městského okruhu?

Podle magistrátních propočtů by po úseku Městského okruhu přes Libeň mělo po jeho dokončení jezdit 70 až 160 tisíc vozidel denně. Součástí stavby je i tzv. Libeňská spojka, která okruh napojí na Proseckou radiálu přibližně v ose Zenklovy ulice. Po dostavbě Městského okruhu by se měly stavět také tři radiály: Radlická propojující Městský okruh na Zlíchově s Rozvadovskou spojkou, Břevnovská, napojující tunel Blanka na výpadovku R7, a Vysočanská radiála, propojující Balabenku a rychlostní komunikaci R10. Tím vznikne přímá spojnice dálnic na západě a východě Prahy. Pro napojení dálnice D8 se později uvažuje o další stavbě, tzv. Čimické radiály, která není vůbec v územním plánu.

Rozptylová studie hodnotila životní podmínky 69 400 lidí, ovlivněných stavbou. Došla k závěru, že pokud město nezavede nízkoemisní zóny a mýto, uvrhne libeňská část Městského okruhu další 3 až 4 tisíce obyvatel do života ve výrazně znečištěném ovzduší. Ani přes instalace protihlukových bariér a další technická opatření neomezí severovýchodní část Městského okruhu hluk v ulicích.
Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat a serveru Prahounakole.cz v rozhovoru pro Pražský deník řekl: Dopravu v Praze budujeme na základě idejí starých 50 let

Někomu by se možná mohla zdát stavba další části Městského okruhu z Pelc – Tyrolky na Balabenku a dál do Štěrbohol až příliš vzdálená. Ale tak tomu rozhodně není. O tom, že je nutné sledovat, co se kolem tohoto obřího projektu děje, dobře ví i Vratislav Filler, který se dopravou v Praze dlouhodobě zabývá.

V jaké fázi rozpracovanosti se nachází projekt stavby Městského okruhu (MO) z Pelc-Tyrolky přes Balabenku do Štěrbohol a s tím související stavba Libeňské spojky?
Stavba je nyní ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). To znamená, že byl vytvořen její hrubý návrh (počet pruhů, rychlost, podoba křižovatek, apod.), a ten byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (emisí, hluku, dopravní zátěže). Výsledky byly v lednu dané veřejnosti k připomínkování, tato lhůta už ale končí (7. února – pozn red.).

Jakým způsobem do ní mohou veřejnost respektive občanská sdružení zasahovat, aby dosáhla nějaké změny, pokud s něčím nesouhlasí?
Všechny připomínky podané veřejností nebo občanskými sdruženími musejí být předkladatelem vypořádány, a pokud to není možné bez větší změny stávajících návrhů, může ministerstvo uložit předkladateli (Praze, potažmo Odboru městského investora) doplnění nebo přepracování dokumentace. To už se s touto stavbou stalo v roce 2006, nyní jde tedy o jakýsi její „reparát“.

Bohužel doba, která je na vypracování připomínek, je velmi krátká - 30 dnů a končí už sedmého února. Dokumentace má přitom přes tisíc stran studií a příloh, to není možné ani za celou tu dobu reálně projít a zpracovat.

V tuto chvíli je tedy asi nejlepší, když se veřejnost soustředí na konkrétní problémy a nedostatky stavby, které jsou patrné ze situačních plánů: chybějící průchody a pěší spojení, zásahy do pozemků, demolice.

Šance napadnout stavbu z koncepčního hlediska je v rámci tohoto řízení velmi nejistá - i když právě tady má, řekl bych, návrh stále značné rezervy.

V budoucnu je ale třeba, abychom se začali soustavně ptát politiků, zda je městský okruh právě v takovéto podobě vůbec zapotřebí; a když odpovědí, že ano, tak proč přesně.

Jaké jsou největší bolesti současného návrhu?

Ty problémy se dají rozdělit do dvou skupin. První jsou konkrétní nedostatky předložených návrhů. Stavba je sama o sobě prostě rychlostní komunikací vedenou hustě zastavěným územím. Zahrnuje několik mimoúrovňových křižovatek, podaných v tom návrhu dost bez ohledu na jiné využití území, především na pěší.

Chodcům tam pak vznikají různá prodloužení cesty, podobná, jako známe třeba z návrhu křižovatky Prašný most. Některé užívané chodníky dokonce zcela zaniknou, lidé ze sídliště v ulici Kovanecké to budou mít na metro o pět minut delší a z ulice Davídkovy se pěšky už vůbec nedostanete na náměstí Na Stráži.

Podobné potíže pak budou mít i cyklisté, třeba navrhovaná páteřní trasa A27 od Vltavy na Střížkov bude na dolním konci ulice Bulovka vedená schodištěm a přes náměstí Na Stráži podle situačního nákresu asi nijak.

Vypadá to, že je v návrhu velké množství nejasností.
Ano, druhá věc je naprostá koncepční neujasněnost návrhu. Ty studie samy o sobě přiznávají, že nikdo neví, jestli je městský okruh v této podobě vůbec zapotřebí. Porovnává se tam několik navzájem velmi podobných variant, nikdo ale neposuzuje třeba řešení s poloviční kapacitou nebo to, že by se investice věnovala do zlepšení veřejné dopravy.

Je asi jasné, že okruh tu v nějaké podobě jednou stát bude, s tím asi nikdo nepohne, protože neúplný by nemohl na sto procent plnit svou funkci. Ve chvíli, kdy by byl MO postaven, na kolik dopravně Praze pomůže?
To právě vůbec není jasné. Všechny studie se zaklínají tím, že je celý nadřazený komunikační skelet zapotřebí, protože jinak nebude dobře fungovat. Současně ale každé posouzení vlivu na životní prostředí říká, že tato konkrétní stavba životnímu prostředí města nepomůže bez splnění nějakých dodatečných podmínek. Stavební povolení na Blanku má třeba podmínku, že se tunel nemůže otevřít, dokud nebude zprovozněna severní větev vnějšího okruhu.

Z posuzování této stavby také vyplývá, že její stavba sama o sobě životní prostředí v Praze nezlepší. Aby vyšlo posouzení alespoň trochu pozitivně, museli do něj zpracovatelé doplnit věci, které se samotnou stavbou přímo nesouvisí.

Ve zprávě se říká, že zlepšení životního prostředí nastane jen, když se současně s dokončením stavby zavede mýto v celém území ohraničeném městským okruhem a zakáže se tam vjezd vozidel nesplňujících normu EURO4.

Ale snížení provozu v centru by to mělo pomoci?

Pokud jde o centrum, tak tam má dojít ke snížení provozu na magistrále jen o necelou třetinu – to není dost ani na to, aby byla magistrála humanizována, jak se nám slibovalo už v souvislosti s otevřením Blanky.

Všichni se v těch studiích velmi snaží, aby to vypadalo, jako že ta stavba něčemu pomůže, ale vlastně se to nedaří.

Harmonogram byl původně nastaven tak, že by se začalo se stavbou po dokončení Blanky, je to tak? Ta má ale zpoždění, kdy tedy reálně vidíte zahájení stavby a její dokončení?
V tuto chvíli odhaduji započetí stavby na rok 2014 nebo 2015 a dokončení po roce 2020. Tedy pokud se do té doby nepřehodnotí dopravní strategie města. V Praze budujeme komunikace v zásadě na základě roštového systému z roku 1964 - jen kosmeticky upraveného na radiálně-okružní a obraného o ta nejhorší zvěrstva.

Poslední větší zamyšlení nad koncepcí dopravního skeletu Prahy proběhlo v roce 1992 - to je už před dvaceti lety, v době, kdy se předpokládalo, že je žádoucí nabídnout individuální dopravě neomezenou nabídku komunikací.

Dnes vidíme, jak moc automobilová doprava město zahlcuje a ničí, ale dopravní systém budujeme pořád na základě idejí starých padesát let.

Čtěte také:
K územnímu plánu je na 16 tisíc připomínek
Lidé z Myslbekovy ulice se dusí. Kvůli Blance

Autor: Lukáš Marek

12.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Smog z dopravy. Ilustrační foto.
5

Omezení dopravy při smogové situaci by mohla platit v únoru

Herec a bývalý politik Milan Kňažko.
4

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Ceny Paměti národav pátek v Národním divadle v Praze obdrželi političtí vězni František Suchý, Mária Matejčíková a František Lízna a také Otto Šimko, který byl opakovaně perzekvovaný kvůli svému židovskému původu. Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století.

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

AKTUALIZOVÁNO

Po Praze 5 pobíhal splašený muflon. Způsobil nehodu a strážníkům unikal

Na Strakonické ulici v Praze 5 způsobil ve čtvrtek dopravní nehodu a dál mířil na Smíchov. Řeč tentokrát není o člověku, ale o muflonovi. Jeho odchycení chvílemi připomínlo název filmu „Chyť mě, když to dokážeš". Zvíře totiž unikalo jak strážníkům pražské městské policie, tak pracovníkům záchranné stanice. Nakonec se jim ho podařilo uspat střelou z narkotizační pušky v areálu autoservisu v Nádražní ulici. 

Dbalý neuspěl se stížností proti ústavnímu vyšetření své psychiky

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý neuspěl se svou stížností proti rozhodnutí soudu, které ho posílá do zdravotnického ústavu na vyšetření duševního stavu. Z databáze Infosoud vyplývá, že pražský vrchní soud stížnost v úterý zamítl. Dbalý si v minulosti sám stěžoval na psychické problémy, kvůli nimž nemohlo pokračovat hlavní líčení v kauze údajné korupce při nákupu gama nože a při digitalizaci chorobopisů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT