"Mravní odkaz těch, kteří v těchto místech trpěli a umírali, představuje nejen předmět pietní úcty, ale též mocný zdroj naděje. Naděje, že zlo může být a bude poraženo, jakkoli se to v danou chvíli může zdát nedosažitelné," uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny. Ona i několik dalších řečníků ve svých projevech zmínili také odpor Ukrajiny vůči ruské agresi jako příklad boje se zlem, který je třeba podpořit.

V okolí náměstí Hrdinů pražského Pankráce (tehdejšího Soudního náměstí) se 7. května 1945 střetl východní proud německé bojové skupiny Wallenstein z výcvikového prostoru Waffen-SS na Benešovsku s pražskými povstalci, po jejichž boku bojovali také vlasovci, pod vedením bývalých legionářů. Ani jedné z německých bojových skupin se díky odporu obránců nepodařilo otevřít Prahu jako komunikační uzel pro německou armádu, uvádí ve svých materiálech Vojenský historický ústav.

Účastníci pietního shromáždění v doprovodu policie a čestné policejní stráže položili věnce kromě budovy soudu také u vstupu do pankrácké věznice, kde pamětní deska připomíná "významnou osobnost justice a vězeňství a účastníka protifašistického odboje" Emila Lányho, který na Soudním náměstí zemřel zřejmě při bombardování německých proudových letounů.

Snímek režiséra Jiřího Mádla Vlny zavede diváky do Československého rozhlasu v době Pražského jara.
Před budovou Českého rozhlasu se natáčel film z období Pražského jara

V samotném areálu pankrácké věznice, v prostorách Památníku Pankrác, pak kromě politiků vystoupili s projevem i historik Jan Boris Uhlíř nebo generál Tomáš Hůlka z Generálního ředitelství vězeňské služby ČR.

"Když jsme sem přicházeli, viděli jsme šibenici a prkno, tady vidíme gilotinu, mezi vámi visí všelijaké háky, ani si nedovedu představit, co tu s těmi lidmi dělali. Říkám si, jestli je vůbec dobře, že se scházíme na takovém místě. My zde ale oslavujeme statečnost určitých lidí," řekl generální vikář pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer v relativně malé čtvercové místnosti s bílými dlaždičkami na stěnách.

"Ctnost statečnosti opěvovali už řečtí filozofové i celá židovsko-křesťanská kultura vnímala statečnost jako něco, co člověka naplní hrdostí. My si musíme připomenout, že zlo nemá poslední slovo, pouze vítězí v určitou dobu na některých místech," dodal.

Zdroj: Deník/ Radek Cihla

Historik Uhlíř posléze vysvětlil, že v roce 1936 nechal vůdce nacistického Německa Adolf Hitler zřídit devět "centrálních popravišť Třetí říše". Pankrácká sekyrárna se v dubnu 1943 stala popravištěm desátým. Od té doby do konce války "zde padlo 1075 hlav a nezjištěný počet dalších oběšených obětí" z různých sociálních vrstev, řekl.

"Porušování lidských práv není minulostí. Násilí a krutost jsou stále nablízku. Všichni jsme zodpovědní za demokracii a svobodu, každý z nás a každý den. Krev obětí totalitní moci nás k tomu zavazuje," uzavřel svůj projev v pankrácké sekyrárně jeden z posledních řečníků, historik vězeňské služby Aleš Kýr.