Vzpomínku na hrdiny odboje, která se konala v rámci oslav dne armádních vzdušných sil, zahájil přelet dvou gripenů. Přítomní vzpomněli na letce minutou ticha. Zazněly také státní hymny Česka, Slovenska a Velké Británie.

close Pietní akt k uctění památky československých letců RAF. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Pietní akt k uctění památky československých letců RAF. Čepelka u památníku s okřídleným lvem řekl, že letci RAF zůstávají vzorem hrdinství a odhodlání, a také inspirací nejen pro vojáky. Rovněž britský velvyslanec Matt Field vyzdvihl jejich statečnost. Před potomky československých letců a členy britské komunity v Praze ocenil, že pouta mezi Čechy a Brity zůstávají stále silná.

Náměstek ministryně obrany František Šulc připomněl, že v RAF působili nejen piloti stíhacích a bombardovacích letounů, ale také lidé, bez kterých by se letouny nedostaly do vzduchu. Zmínil, že k vysoké úrovni československého letectví přispěly investice do letectva za první republiky. Investice jsou podle něj zásadní i nyní - o to více v době, kdy se v Evropě válčí - protože vzdušné síly jsou důležité pro obranu země. Česko nyní jedná s USA o koupi 24 letounů F-35, maximální částkou pro případný desetiletý kontrakt má být 5,62 miliardy dolarů (asi 124 miliard korun).

Účast československých letců na boji proti nacismu tvoří jednu z nejslavnějších kapitol zahraničního odboje v letech druhé světové války. Do řad RAF tehdy vstoupilo na 2500 Čechoslováků, vedle letců tam působil také pozemní personál. Českoslovenští letci uskutečnili podle historiků přes 40.000 bojových vzletů, zneškodnili zhruba 365 německých letounů a šest raket V 1, potopili několik lodí a ponorek a na důležité nepřátelské cíle v nacistickém Německu či okupovaných územích svrhli přes milion kilogramů pum. Službu zaplatilo svými životy 529 z nich, 250 jich bylo zraněných a 52 zajatých.

Pietní akt k uctění památky československých letců RAF. | Video: Deník/Radek Cihla

Českoslovenští letci se v řadách RAF zapojili v roce 1940 do bitvy o Británii. S počtem 88 mužů byli po Polácích, Novozélanďanech a Kanaďanech čtvrtou největší nebritskou národnostní skupinou, která do boje zasáhla. Příslušníci československé 310. a 312. stíhací perutě a další piloti bojující v britských či polských perutích tehdy přispěli k první zásadnější porážce nacistického Německa.

Podle statistik sestřelili 56 nepřátelských letadel, dalších 20 pravděpodobně, a to za cenu ztráty sedmi pilotů. Rodák z Otaslavic u Prostějova Josef František, který létal u polské 303. stíhací perutě, se stal se 17 jistými sestřely nejúspěšnějším nebritským pilotem RAF celé bitvy. Okamžité zapojení československých letců do bojů po boku Britů mělo podle historiků velký význam i pro pozici exilové vlády v čele s prezidentem Edvardem Benešem.

Po skončení války českoslovenští příslušníci RAF pomáhali s budováním a obnovou nejen vojenského, ale i civilního letectva. Po únoru 1948 se ale stali terčem perzekuce komunistického režimu. Propuštění z armády a ztráta hodnosti či vyznamenání patřilo k menším postihům - řada bývalých letců skončila společně s dalšími účastníky zahraničního západního odboje ve vězení. Mnozí další museli emigrovat.