Dopisovatel „Timesů“ píše v titulku článku publikovaném na webu o „porušeném slibu“ dostat do pražské zoologické zahrady vzácnou pandu. Autor v textu popisuje, jak postupem času vztahy mezi Prahou a Pekingem ochladly, nyní jsou „kyselé“. 

The New York Times považují za začátek sledu událostí, které „mohou napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích“ incident z novoročního setkání primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata.

Padní dvojčata v Berlíně
Zatímco pražská zoo už s pandami z Číny spíše nepočítá i přes dřívější plány na výstavbu pavilonu, v Berlíně teď mají radost, že samička Meng Meng (zapůjčená spolu se samcem Ťiao-čchingem v červnu 2017) přivedla nedávno na svět dvojčata.

Hřib pak odjel do Tchaj-wanu na služební cestu a metropole Tchaj-pej by v budoucnu mohla nahradit roli Pekingu poté, co Praha vyškrtla klauzuli o uznání jedné Číny – načež komunistické vedení čínského města partnerskou smlouvu stihlo vypovědět dřív, než by to schválili pražští radní. Hřib navíc chce pandu v zoo nahradit luskounem, na jehož přesun dostal do tchajwanských kolegů příslib.

Brána čínských investic do Evropy

„Nesouhlas (Hřiba a spol.) osvětlil způsob, jakým Čína používá svůj ekonomický vliv, když se snaží dosáhnout svého ve světě diplomaticie a zajistit si pevné místo na evropském trhu,“ píše americký deník. „Čínští úředníci pak vyhrožovali a začali podnikat kroky proti institucím vázaným na město,“ zmiňují NYT například problémy s turné hudebníků z PKF – Prague Philharmonia. A to ještě zahraniční novinář zapomněl na přijetí tibetského vůdce v Rezidenci primátora hlavního města na Mariánském náměstí.

Jedny z nejpopulárnějších novin ve Spojených státech amerických, které byly založené v roce 1851, ovšem uvádějí také to, že před nástupem primátora Hřiba na pražskou radnici byla situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná.

Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání „populistického“ prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching. Užší vztahy s Čínou měly podle NYT přinést Česku investice. Zemana citovala tehdy některá média, podle nich řekl, že Praha se stane „bránou čínských investic do Evropy“.

Líbánky skončily. Hřib je součástí kocoviny

„Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila. Existuje větší strach z čínské špionáže (prostřednictvím technologické společnosti Huawei) než radost z uzavřených obchodních dohod v Zoo Praha panda není,“ sesumírovaly The New York Times. „Líbánky skončily. Teď je období vystřízlivění,“ citují Filipa Jirouše, sinologa z projektu Sinopsis mapující situaci v Čínské lidové republice. Podle textu je také primátor Hřib „součástí kocoviny“.

„Někteří lidé říkají, že bychom se neměli angažovat v zahraničních záležitostech,“ řekl listu Hřib. „Ale my jsme se právě zbavili prohlášení o jedné Číně, které Prahu zatáhlo do mezinárodních politických věcí.“

PPF a UK? Aby Čína byla šťastná

Nejvíce podle NYT z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně. Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet… všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle „Timesů“ to prakticky znamenalo zajistit, aby „Čína byla šťastná“.