Jde o tradiční nabídku prohlídky, kterou Senát umožní o státních svátcích 8. května a 28. října. Návštěvníci ale musí počítat s tím, že u vchodu projdou bezpečnostní prohlídkou podobnou té, jaká ještě přednedávnem podmiňovala vstup do areálu Pražského hradu. Vejít je možné nanejvýš s příručním zavazadlem, které neobsahuje žádné rizikové předměty. A dřívější zkušenost ukazuje, že v rámci dne otevřených dveří je třeba počítat s velkým zájmem, který vede k vytváření front u vstupu.

Prostředím, jehož základy nechal pro potěšení svých hostů, a zejména své vlastní vytvořit ve třetí dekádě 17. věku vlivný vévoda a císařský vojevůdce Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (jež však posléze doznalo výraznějších proměn v 19. století), se nicméně zájemci mohou nechat okouzlit i jindy. Bez front.

Valdštejnská zahrada je nyní otevřena po celý den až do 19. hodiny – ve všedních dnech již od sedmé raní, o víkendech a svátcích pak od deváté dopolední. Celkem dobře se to pamatuje: buď od sedmi do sedmi, nebo od devíti do devatenácti.

A nejatraktivnější části Valdštejnského paláce, které vévoda v závěru života využíval jako centrum svých společenských i politických aktivit v Praze, si zájemci mohou zdarma prohlédnout každou sobotu. Uvidí monumentální Hlavní sál, Rytířskou síň, vybudovanou původně jako jeden z reprezentačních sálů pro audience, dále Audienční síň učenou pro přijímání skutečně vybraných hostů a Mytologickou chodbu; to vše bohatě zdobené štuky i malbami.

Tyto prostory spatří i návštěvníci dne otevřených dveří – 8. května se ale mohou těšit i na něco navíc. Nahlédnou rovněž do jednacího sálu senátorů, který se nachází v bývalé konírně, již Valdštejn nechal vybudovat pro ustájení 37 koní. I když prostor prošel několika zásadními přestavbami v souvislosti se změnou využití – první proměna s vestavbou kuchyně se zázemím včetně spížních prostor a pokojů pro služebnictvo přišla již v polovině 18. století – některé výklenky pro koňská stání i s úvazy jsou v předsálí zachovány dodnes.

Otevřen bude i Kolovratský palác, kde si zájemci mohou mimo jiné prohlédnout Zelený a Růžový salonek. Zrovna na to se chce přijít podívat 52letý Jiří původem z Kolínska, který si přednedávnem našel pronájem bytu v Modřanech, aby už do práce v Praze nemusel dojíždět. Prý se to v rodině semlelo tak, že se o tom nechce šířit. Deníku ale při sobotním setkání ve Valdštejnské zahradě svěřil, že se vydal obhlédnout rozkvétající prostor u někdejšího Valdštejnova sídla (a také nedaleké Vojanovy sady a pak Kampu), když má místa, která zná z dřívějších výletů, nyní vlastně na dosah.

Až v zahradě si všiml poutače upozorňujícího na pondělní den otevřených dveří, ale i ukazatele zvoucího na sobotní prohlídky. Když si nechal vysvětlit, co může vidět navíc, rozhodl se, že přijde ještě jednou. „A jestli to bude s průvodcem, takže se bude koho zeptat, určitě by mě zajímalo, jak to, že vyvěšenou mají vlajku Ukrajiny, ale všechny popisky jsou v ruštině,“ poznamenal. Odkázal tím na informace představující pamětihodnosti, které jsou vedle češtiny dostupné v několika světových jazycích.

Sněmovna nabídne i několik novinek

Zvědavce v pondělí přivítá v rámci dne otevřených dveří rovněž nedaleká Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Již tradiční prohlídky se zde konají také od deváté do šestnácté hodiny; začínají u vchodu v podloubí na Malostranském náměstí. Návštěvníci, kteří budou moci nahlédnout i do míst, která jindy zůstávají uzavřená, uvidí reprezentační sály sněmovny, zasedací místnosti a kanceláře parlamentních výborů i další prostory.

Novinkou se stane představení obrazu Františka Staňka, prvorepublikového předsedy Poslanecké sněmovny Národního shromáždění. Letos si také ve sněmovních kuloárech bude možné prohlédnout výstavu věnovanou prezidentským volbám mezi lety 1918 a 2018. K vidění bude i umělecké provedení textu prezidentského slibu z letošní inaugurace Petra Pavla.

S politiky, kteří v parlamentních prostorách běžně pracují, se ale návštěvníci nesetkají. Leckteří sice státní svátek volnem neslaví, ale především ti nejznámější z nich se budou účastnit různých ceremoniálů a pietních aktů. Mimo jiné akce v prostorách Národního památníku na Vítkově, položení květin k památníku II. odboje na Klárově či jmenování nových generálů na Pražském hradě.