Nedaleko metra Pražského povstání v Nuslích leží rozsáhlá budova, která nelze přehlédnout. Přímo za Vrchním soudem v Praze se nachází Vazební věznice Pankrác – neblaze proslulá takzvanou sekyrárnou a šibenicí, která ukončila i životy některých komunistických politických vězňů, mezi nimi také političce Miladě Horákové.

Sekyrárna na Pankráci.
Pankrác. Pohled z čekárny na smrt

Koncem června proběhl právě k uctění její památky pietní akt na nádvoří vazební věznice. „Milada Horáková zde byla před 73 lety po vykonstruovaném politickém procesu popravena. Horáková se aktivně zapojila do politiky a stala se členkou Československé strany lidové. Po druhé světové válce se angažovala v protikomunistickém odboji. V roce 1949 byla zatčena a obviněna ze spiknutí proti komunistickému režimu. Na politicky motivovaném procesu byla odsouzena k trestu smrti,“ připomněli zástupci věznice na pietním shromáždění, které se koná tradičně každý rok.

Uctění památky Milady Horákové.Uctění památky Milady Horákové.Zdroj: Vězeňská služba České republiky

Věnce a smuteční květiny, které se běžně ukládají ke kříži je vztyčeném nad místem, kde byla šibenice, na níž Horáková zemřela, se letos pokládaly v pietním sále památníku českého vězeňství v prostorách takzvané pankrácké sekyrárny.

Pankrácká sekyrárna vznikla za nacismu

Podle historických pramenů vznikla sekyrárna během druhé světové války v roce 1943 na popud nacistů v levém podélném křídle věznice. Tvořily ji tři místnosti. První sloužila k ověření totožnosti vězně, ve druhé místnosti byla umístěna gilotina a třetí místnost sloužila k ukládání popravených vězňů. Během následujících dvou let tam bylo popraveno přes tisíc lidí.

Ze sekyrárny je dnes památník. V novém pojetí byl vybudován v letech 1994 a 1995, aby názorně dokumentoval důsledky odporu proti nacismu i komunismu a mravní příklad skutečného vlastenectví.

Příběhy opuštěných budov.Příběhy opuštěných budov.Zdroj: Deník

Zároveň je vážným varováním před jakoukoli formou totality, využívající národnostní, třídní, etnickou a náboženskou nesnášenlivost nebo jinou skupinovou nenávist.

„Památník se skládá ze sedmi místností. První z nich bývaly mezi lety 1943 a 1945 celami smrti, v nichž vězni trávili poslední dny před popravami. „V roce 1943 je tu nacisté drželi šedesát dní. Odsouzení přitom netušili, co se s nimi stane a kdy je popraví,“ připomněl mluvčí věznice Jiří Diviš.

Pohřebiště politických vězňů

Nedlouho poté, co nacisté věznici opustili, ji začali využívat zástupci komunistického režimu mimo jiné i k popravám politických vězňů. Vykonávání trestu smrti se přesunulo na dvorek za budovou vězeňské nemocnice. Tam zemřela například i Milada Horáková.

Současná podoba nádraží Vyšehrad
Smutný pohled na pražské nádraží Vyšehrad. Ruina láká už jen bezdomovce

Podle zástupců vězeňské služby bylo bývalé popraviště za nemocnicí ve Vazební věznici Praha Pankrác také místem, kam byly po roce 1961 vysypávány urny s ostatky popravených osob a zemřelých vězňů, které byly od roku 1949 uloženy v pankrácké věznici.

Vazební věznice Pankrác - historické fotografie.Vazební věznice Pankrác - historické fotografie.Zdroj: Vězeňská služba České republiky

Loni v říjnu se uskutečnil archeologický průzkum v místě bývalého popraviště, kde byl mezi lety 1947 a 1954 vykonáván trest smrti. Archeologové tam našli zlomky organického materiálu. Lidský protein v nich sice neprokázali, mikroskopickou analýzou ale při porovnání s jinými vzorky určili, že jde právě o fragmenty spálených kostí. „Můžeme se domnívat, že jde o ostatky lidí, jejichž urny tam byly vysypány," řekl ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.

Vazební věznice na Pankráci.
Vědci odhalili ve věznici na Pankráci pohřebiště desítek politických vězňů

Podle historika Vězeňské služby Aleše Kýra nebyly v prostoru, který archeologové zkoumali, jen ostatky politických vězňů. „Samozřejmě se v tom prostoru vysypával popel všech popravených, to znamená i kriminálních pachatelů nebo těch, kteří byli po válce popraveni za nacistické zločiny nebo kolaboraci. My jsme se ale soustředili na ty, kteří tady byli popraveni za odpor proti komunistickému režimu nebo kteří zemřeli jako političtí vězni ve vězeňské pankrácké nemocnici," upřesnil Kýr záměr nedávno proběhlého archeologického průzkumu.

Historie Vazební věznice Pankrác

Historie Vazební věznice Praha-Pankrác sahá do devadesátých let 19. století. Vznikem Československé republiky v roce 1918 byl objekt využíván jako věznice Krajského soudu trestního v Praze a sloužil pro více než 800 vězňů. Byl v té době největší z 37 věznic krajských soudů pro vyšetřovance a trestance s uloženým trestem do jednoho roku. Významným mezníkem v historii pankrácké věznice bylo období okupace Československé republiky za 2. světové války hitlerovským Německem.

Německá okupační správa tam zřídila vyšetřovací vazbu německé kriminální policie - gestapa. Po uchopení politické moci komunisty se Pankrác stal věznicí ministerstva vnitra, ve které byla držena celá řada politických vězňů, označovaných za třídní nepřátele. Poslední poprava v pankrácké věznici, tedy i poslední poprava v Čechách se uskutečnila v roce 1989, odsouzeným k smrti byl vrah Vladimír Lulek.

Zdroj: https://www.vscr.cz/

Věznice Pankrác

Kde stojí: v Praze 4 v Nuslích, v ulici Soudní, nedaleko metra Pražské povstání, přímo navazuje na budovu Vrchního soudu v Praze

GPS lokace: 50°3′31″ s. š., 14°26′20″ v. d.

Kdy byla postavena: v červenci roku 1885 na základě císařského patentu, výstavba byla dokončena v srpnu roku 1889

Neblaze proslula: za nacismu, kdy zde gestapo popravovalo své odpůrce a následně za komunismu, kdy zde byli popravování
političtí vězni. Vazební věznice Pankrác - historické fotografie.Vazební věznice Pankrác - historické fotografie.Zdroj: Vězeňská služba České republiky

Aktuální stav: Věznice je stále v provozu a patří do skupiny středních věznic. Zajišťuje výkon vazby obviněných mužů a žen, výkon trestu odnětí svobody u mužů a žen ve věznici typu s ostrahou s mírným, středním a vysokým stupněm zabezpečení a výkon zabezpečovací detence pro chovance.