NeverMore68: Akce na Výstavišti ukáže minulost a osudy žen v totalitním režimu

NeverMore 68 je kulturní festival, jehož hlavním cílem je nejen připomenout památku 56. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, ale letos zejména oslavit všechny statečné ženy nedávných dob – „ženy v disentu“. Festival pro účastníky nabídne diskuse, hudbu, výstavy a zejména fakta a příběhy z doby, která nemá být nikdy zapomenuta.

„Chystám se jak na výstavu, tak na diskuze. Myslím, že je potřeba si tuhle dobu připomínat. Zároveň je pořád hodně nevyřčených příběhů, zejména od žen, kterým nebyl v prostředí disentu dáván takový hlas. Chci také podpořit organizace, které se tématu věnují,“ uvedla pro Deník Martina, která se na akci chystá.

I jednotlivec může změnit svět

Podle Tomáše Hübla, šéfa Výstaviště, které akci pořádá, má festival připomenout, jak důležitá je svoboda a demokracie. „Letos se zaměřujeme na ženy, které se aktivně podílely na boji za tyto hodnoty. Jejich příběhy jsou důkazem toho, že i jednotlivci mohou změnit svět. Jsem rád, že se nám na Výstavišti daří udržovat památku srpnových událostí a že můžeme spolupracovat s významnými organizacemi, spolky a médii," uvedl Hübl.

NeverMore 68 na Výstavišti v roce 2023:

Celé odpoledne 21. srpna nabídne na Výstavišti bohatý kulturní program, diskuse, výstavy, koncerty, ale i posezení, občerstvení a relax. Festival se opět oproti loňskému ročníku rozrůstá a letos bude nově připravena video stage s celodenní projekcí tematických dokumentů a archivních záběrů.

Od 5. srpna je na Bruselské cestě na Výstavišti k vidění výstava Století žen od Paměti národa. Návštěvníci zde najdou i příběhy z druhé světové války, 50. let, Husákovské normalizace stejně jako z roku 1989. Příběhy žen, které zažily válku, koncentrační tábory, vězení i vrcholné momenty moci. Jejich životy byly poznamenány válkou, perzekucí a nesvobodou.

Tváří festivalu je pamětnice Dagmar Hazdrová

Letošním příběhem festivalu se stal osud pamětnice Dagmar Hazdrové, která zažila srpnové události roku 1968. Hazdrová vystoupí jako host od 18:10 v diskuzním panelu projektu Paměti národa. Tato pamětnice vyhrála v roce 1961 konkurz a stala se hlasatelkou v hradecké redakci Československého rozhlasu.

close info Zdroj: se svolením Paměti národa zoom_in Festival NeverMore 68 Na Výstavišti se bude konat 21. srpna. Na snímku pamětnice Dagmar Hazdrová.

Během prvních dnů invaze v srpnu 1968 bylo možné slyšet její hlas z hradeckého rozhlasu, kterému tehdy poskytla své vysílací frekvence Svobodná Evropa; u mikrofonu tehdy strávila celých 52 hodin. V rámci normalizačních čistek pak na jaře roku 1970 musela z rozhlasu odejít.

Dva roky byla bez zaměstnání, až v roce 1972 mohla začít pracovat v Hradci Králové jako uklízečka v městských lázních a později v nemocnici. Když se potom Hazdrovi přestěhovali do Prahy, získala zaměstnání jako sekretářka rehabilitační kliniky vinohradské nemocnice. Od roku 1980 až do odchodu do penze v roce 1988 pracovala jako účetní v papírnách OSPAP.

„Co bych vzkázala mladým lidem? V každém případě, aby se vzdělávali a že odchodem ze školy to sebevzdělávání nekončí. Že vlastně dneska už není možné vystačit jen s penzem znalostí ze školy, ale musí člověk stíhat, aby stačil s dechem i s tím vším novým, co život přináší. A aby byli otevření, aby dokázali rozlišit, co je a co není vhodné. Tím narážím na ty falešné zprávy, které bohužel zpátečníci převádějí na něco jako samizdat `než to smažou`,“ uvedla Hazdrová.

play_fill

„Píchneš dceři injekci a přivezeš si ji domů.“ Rodiče emigrantů v hrsti StB

Zprávy