O tom, že soutěž na podobu pomníku a proměnu přilehlého prostranství vyhrál ateliér RSAA, informovala před týdnem odborná organizace Czechdesign, jež soutěž pro Prahu 6 uspořádala.

Nyní je na radnici Šestky v ulici Československé armády k vidění výstava všech návrhů přihlášených do soutěže; včetně těch, které ani nebyly připuštěny k hodnocení porotou. Úřad Městské části Praha 6 je představuje na chodbách druhého až čtvrtého patra. Přijít podívat se lze v běžné provozní době.

Nenápadný památník se symboly

Nejvýš jsou k vidění návrhy, které se v soutěži dostaly nejdál. Včetně toho vítězného, připraveného týmem pod vedením architekta Bronislava Stratila ve spolupráci se zahradní architektkou Lucií Miovskou i sochařem a designérem Jakubem Berdychem Karpelisem.

Názvem Voláme všechny… odkazuje na volání rozhlasu o pomoc – a světlými kostkami, občas prostřídanými černými, připomíná ohlas těchto výzev: zapojilo se na 30 tisíc lidí, z podstatné části „bezejmenných“ – přičemž zhruba desetina padla.

Návrh současně navazuje na okolní ulice i na historickou koncepci lokality a logiku jejího uspořádání – vychází tedy z konceptu Engelova zeleného pásu. Přičemž Stratil připomíná, že jde o místo vymyšlené nejenom pro vzpomínky a pořádání pietních aktů, ale především pro místní obyvatele a jejich každodenní život.

„Klidné místo pro rezidenty, kde památník vlastně nezabírá žádný prostor; jeho střecha je užitná a v zahradě vytváří jednu z nových atrakčních zón,“ pochválil Stratil vlastní práci.

Nepřehlédnutelná podoba „vln“ na hlavním objektu zvednutého cípu parku už prý ale není symbolem rozhlasové výzvy šířící se éterem. „Do tvaru památníku promítáme hrot temné hmoty válečných hrůz a rozdělené společnosti, který je poražen společnou lidskou silou. Vzniklý průraz i průhled je analogií k otisku tlakové vlny, kterou vyvolala síla činů všech zúčastněných,“ vysvětlil Stratil, co autoři zamýšleli sdělit otvorem ve hmotě zvedající se z masy parku.

Unikátními prvky jsou zelená šikmá střecha stěžejního objektu se vstupem nejen povoleným, ale i vítaným – počítá se s využitím jako místo odpočinku i jako amfiteátr – a interaktivní zlaté mluvítko: funkční tlampač odkazující na nikdy nekončící boj za svobodu a hájení správných hodnot. Pokud dílo vznikne, jistě se bude říkat: „hlásná trouba“.

Zamýšlený park má však více součástí: třeba šeříkovou zahradu, piknikovou zónu nebo dětské hřiště, jehož jednotlivé prvky dohromady vytvoří panorama Hradčan. Což ještě není jisté, zda obstojí: pro každý herní prvek by se musela nechat udělat samostatná certifikace potvrzující vhodnost využití na dětském hřišti a jeho bezpečnost. To laciné nebude.

Dominantou středové části se má stát menší monolit se zkosenou plochou – nesouměrná pyramidka. Detailnější pohled na ní odhalí stylizované údolí Vltavy upozorňující, že vlastně jde o schematický plán Prahy. Důkladné zkoumání pak ukáže připomenutí reálných historických událostí z počátku května 1945; včetně barikád. Stromy v parku by měly zůstat zachovány, naopak keřový porost zřejmě z podstatné části zmizí.

Nezvyklý návrh, odvážná porota

Soutěž, z níž vzešel vítězný návrh (a ocenění získaly ještě další dva z pětice finalistů), byla anonymní a dvoukolová. V prvním kole, s nehrazenou účastí, se zúčastnilo 34 týmů. Z jejich návrhů porota vybrala pět s požadavkem na dopracování, kdy už byla účast spojena s finanční odměnou.

Vítězný návrh památníku Pražského povstání bude sloužit i každodennosti jako klidné místo pro rezidenty, upozorňuje architekt Bronislav Stratil. | Video: Milan Holakovský

V souvislosti s vítězstvím svého týmu se architekt Stratil nerozpakuje vyjádřit obdiv porotě za její odvahu. „Myslíme si, že náš návrh je poměrně odvážný, v české zemi přesahuje společenskou běžnost a cílí výš, než je tady zvykem,“ poznamenal.

Možná změna za tři roky

Podle slov starosty Prahy 6 Jakuba Stárka (ODS) bude připraven detailní projekt – a dojde na žádost o stavební povolení, bez něhož se záměr podobného rozsahu neobejde. Odhaduje, že jeho získání může trvat zhruba rok.

„Otázka je, zda tam odvolání budou, nebo nebudou – a po všech soutěžích na dodavatele se na zahájení stavby můžeme těšit za rok a půl až dva. Vlastní realizace stavby pak potrvá minimálně rok,“ odhaduje, že hotovo by mohlo být zhruba za tři roky. „Zatím získáváme pouze pozitivní reakce,“ poznamenal Stárek.

Vítězný návrh oceňuje jako velmi kvalitní kombinaci pomníku a parkové plochy, kdy prostor nebude sloužit jen návštěvníkům, kteří přijdou uctít oběti Pražského povstání. „Bude možné park využívat pořád – a inovativní věci, které tam jsou, na mě působí velmi dobře,“ chválí starosta. S tím, že uspořádat architektonickou soutěž ve snaze získat nejlepší návrh se rozhodně vyplatilo.

Cesta Koněva z náměstí Interbrigády na Hradčany

- Památník Pražského povstání vznikne v místech, kde po desetiletí stávala socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (stojící postava v uniformě s pozvednutou levicí a s kyticí šeříku v pravé ruce). Její odstranění nedávno mělo čtvrté výročí – s popruhem pod krkem byla sejmuta z podstavce a pak odvezena do depozitáře 3. dubna 2020.

- Odvezení nepřišlo náhle: předcházely mu debaty o roli Koněva nejen v době druhé světové války, ale také posléze: hlavně se zdůrazňuje jeho podíl na potlačení maďarského povstání v roce 1956 a působení v Berlíně v krizové době na přelomu 50. a 60. let minulého století, kdy se začala stavět Berlínská zeď; spekuluje se i o jeho možném podílu na plánování invaze armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Tyto souvislosti se objevily i na vysvětlujících tabulkách u sochy. Ta také čelila různým útokům – zejména v podobě polévání barvou. Debaty o tom, zda má zmizet, se ale táhly již od 90. let minulého století.

- Nyní je socha bezplatně zapůjčena Muzeu paměti 20. století (což je ústav založený hlavním městem 17. listopadu 2019). To pomník vystaví v nyní rekonstruovaném Domě pážat pánů z Martinic v Kanovnické ulici na Hradčanech.

- Koněv musel Prahu opustit i na Žižkově, kde po něm byla od roku 1946 pojmenována jedna z hlavních tříd. Od loňského podzimu nese název Hartigova.