Plyne to z informací pražského radního pro oblast školství a sportu Antonína Klecandy (STAN). Ten v rámci představení snah o posilování kapacity škol naznačil zvažované budoucí využití obou komplexů, k jejichž opravě a smysluplnému využívání dlouhodobě vyzývají nejen aktivní občané či spolky, ale i místní radnice.

Nové využití pro školství

Nyní se podle Klecandových slov rýsuje nová budoucnost: bývalý statek na severu i dvůr na jihu si magistrát nově vyhlédl pro potřeby školství. Brandejsův statek by se mohl stát sídlem nového gymnázia, jež by na pomezí hlavního města a oblasti Středočeského kraje, která zažívá masivní příliv obyvatel, jistě nemělo nouzi o zájemce. Uchazečů o studium na gymnáziích je totiž několikanásobně více než volných míst. V případě Dominikánského dvora ještě není zcela jasno. Umístění by tam mohla najít třeba speciální škola, tedy vzdělávací zařízení pro žáky se specifickými potřebami či poruchami. „Případně pracoviště poradenského zařízení,“ plánuje radní Klecanda.

Nezastírá, že to nebude brzy, i když objekty nejsou využívané, a tak by pro úpravy byly k dispozici hned. Na stěhování lavic a tabulí však rozhodně hned tak nedojde. „Oba vyžadují větší rekonstrukci a přístavbu,“ upřesnil pražský radní. Do budoucích plánů také ještě budou promlouvat památkáři – a to významně. V minulosti se záměry na obnovu obou objektů k různým účelům objevily již několikrát. Ze všech (někdy i velkolepých a s velkorysým rozpočtem) však vždy sešlo.

Došlo na první kroky

Starosta Suchdola Petr Hejl (Sdružení občanů Suchdola) vítá, že se věci dávají do pohybu – i když hovořit o termínech, kdy by se nejstarší památka v městské části mohla změnit ve staveniště, je zatím předčasné. „Záměr je ale vážně zamýšlen a diskutován,“ ocenil, že se už rodí konkrétní plány na využití někdejšího statku.

Setkání občanů a městské části ohledně Brandejsova dvora

„Nyní je vybrána architektonická kancelář, která připravuje posouzení, zda by tam mohlo gymnázium v nějaké kapacitě vzniknout – a vypadá to, že se vejdeme,“ řekl Deníku starosta. S dodatkem, že se chystají schůzky s architekty; jejich čas však nejspíš přijde až po hlavní sezoně dovolených. „Teď v létě to utichlo,“ konstatoval Hejl. Podle jeho slov nicméně zájemci přece jen už nyní mohou alespoň částečně nahlédnout do zvažované budoucnosti dominantní památky Suchdola: „Na webu městské části máme skici k možnému využití stodoly a ovčárny.“

Brandejsův statek v Suchdole

- Známý je také pod označeními Brandejsův dvůr nebo Suchdolský zámek či zámeček
- Stojí na místě někdejšího panského dvora, jehož existence je doložena v 11. století (a patrně vznikl již v 10. století)
- Původně gotický komplex prodělal přestavby renesanční i barokní; výraznou proměnu přinesla obnova po požáru ve 20. letech 19. století
- Během staletí se střídali různí majitelé z řad šlechty i církve, jimž statek zajišťoval hospodářské zázemí, vznikl zde i pivovar
- Vrcholné období novověkého rozkvětu areál zaznamenal v 19. století – zejména v době, kdy zde v letech 1874–1899 hospodařil nájemce Alexandr Brandeis (či v počeštěné podobě Brandejs)
- Nemovitost neměla jen hospodářské využití: uměnímilovný majitel zval k pobytu významné umělce, z nichž nejčastěji a nejdéle zde působil a tvořil malíř Mikoláš Aleš; hosty ale bývali i další velikáni kultury jako Brožík, Chittussi, Myslbek (tomu prý dokonce jeden ze zdejších koní posloužil jako předloha pro jezdeckou sochu sv. Václava určenou pro Václavské náměstí) či například Vrchlický, Zeyer nebo Ženíšek
- Naposledy byla významnějším uživatelem Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity; místo se také proslavilo ustájením úspěšné dostihové klisny Sixteen, která zde v letech 2012–2020 trávila koňský důchod

Dominikánský dvůr v Braníku

- Areálu známému také jako Branický dvůr (a někdy označovanému i jako „zámeček“) dalo pojmenování působení kazatelského řádu dominikánů z kláštera s kostelem sv. Jiljí, jimž část branického území daroval v roce 1625 císař Ferdinand II.
- Původně stála na místě starší tvrz s dvorcem, dříve patřící Starému Městu pražskému, jež zřejmě značně utrpěly vlivem událostí třicetileté války (a působením švédského vojska obzvlášť) – a dominikáni zde nejen založili pivovar, ale následně se pustili i do rozsáhlých oprav spojených s postupnou a značně se vlekoucí přestavbou: jejím výsledkem byla barokní podoba završená až v druhé polovině 18. století – často se jako termín dokončení udává rok 1761
- Navzdory pozdějším přestavbám, přístavbám i bourání (kdy bylo zlikvidováno jedno ze čtyř křídel) si jádro komplexu v zásadě zachovalo původní charakter včetně věže se zvonicí a kaplí sv. Kříže
- Během 20. století objekt postupně sloužil jako pivovar, kino, telefonní centrála a zčásti i policejní stanice, dílny pro řemeslníky, skladovací prostory, později rovněž letní divadelní scéna, ale často také zůstával chátrající objekt prázdný
- Jako významnější uživatel z poslední doby je známa městská část Praha 4, bez trvaleji viditelného efektu se zde vystřídalo i několik nájemců s plány kulturními i záměrem zřídit minipivovar a restauraci