„Kampaň má oslovit ženy a muže, kteří jsou ohroženi domácím násilím. Nabídnout jim možnost řešení prostřednictvím Intervenčního centra. Poukázat na to, že domácí násilí nemusí ženy či muži snášet, protože existují řešení. Navíc chceme, aby si uvědomili, že netrpí jenom oni, ale i jejich děti, které si své negativní zkušenosti nesou s sebou do budoucího života," uvedl radní Daniel Hodek, která má sociální oblast na starosti.

Přednášky i konference 

Kampaň obsahuje i vizuální prezentaci zahrnující výstavu  s příběhy žen a mužů, kteří prožili domácí násilí, billboardy. Ke kampani byl natočen i promo spot.  „Ve spotu se jeho autoři snaží veřejnosti přiblížit formy a způsoby domácího násilí, které vycházejí z konkrétních zkušeností ohrožených osob,“ uvedl radní Hodek. V průběhu kampaně budou probíhat přednášky pro laickou veřejnost i odborníky.

Na závěr se uskuteční konference, zaměřená na problematiku domácího násilí v ČR včetně možnostmi jejího řešení. „Součástí kampaně bude rovněž publikace věnovaná domácímu násilí, příběhům žen a mužů, kteří se s domácím násilím potýkali a způsobům, jakým Intervenční centrum pomáhá,“ řekla ke kampani vedoucí Intervenčního centra Praha Zuzana Chomová.

Oběťmi násilí nejsou jenom ženy 

Domácí násilí se netýká jenom fyzického ubližování, ale také psychického teroru. Příkladem je příběh paní Anny, kterou její partner ponižoval a nutil ji izolovat se od okolí. Na centrum se pak obrátila až po tom, co se jí manžel pokusil uškrtit.

S domácím násilím má přitom zkušenost více než pětina žen a sedm procent mužů. Takový byl i příběh pana Marka, který ve vztahu s manželkou léta čelil psychickému vydírání i několika fyzickým útokům. „Výsledkem bylo zhoršení jeho zdravotního stavu, potíže se spánkem a jídlem. Nevěděl, jak situaci řešit, protože manželka opakovaně vyhrožovala, že pokud cokoliv udělá, ona ho obviní z toho, že ji napadl,“ uvedla Chomová.

Příběhy obětí 

Oběti se na Intervenční centrum obracejí až po pěti a sedmi letech trvajícího domácího násilí. Oběti násilí snáší trýznění v několika případech mnohem déle. Příkladem je příběh paní Dany, která snášela týrání 30 let. „S Intervenčním centrem začala spolupracovat až poté, co po posledním napadení přivolala policii a ta manžela vykázala,“  uvedla Chomová.

Atmosféra násilí doléhá i na děti, které v takovémto prostředí vyrůstají. Svědčí o tom příběh paní Barbory, které se narodily tři děti ve vztahu, ve kterém byla po devět let obětí násilí. V manželství pak zůstávala jenom proto, že se bála, že nebude mít kde bydlet a nedokáže se postarat o své děti. Impulsem k řešení situace bylo zjištění, že děti jsou v situaci v rodině traumatizované a jedno z dětí začalo mluvit o sebevraždě.

Pražské Intervenční centrum funguje od ledna 2007. Od té doby v něm vyhledalo pomoc asi 5 500 lidí. Pracovníci centra pomáhali obětem domácího násilí  v počtu 1272 případů vykázání násilné osoby z domova.