„Vracíme se k tomu, co úspěšně fungovalo před násilnou kolektivizací, která nenávratně zdevastovala náš venkov, nejen ekologicky, ale i společensky. Vracíme se k mezím a remízkům, rozdělujeme lány na menší pole. To zabrání erozi půdy a přispěje k obnovení původní polní fauny i flóry,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Podmínky života zejména v zastavěných oblastech se kvůli vlnám veder a sucha zhoršují, proto Praha hledá nové cesty a postupy, jak zmírnit dopady klimatických extrémů. Jednou z reálně možných a proveditelných změn v rámci adaptace na klimatickou změnu i kvůli posílení druhové pestrosti živočichů a rostlin v krajině je radikální změna stávajícího způsobu hospodaření na orné půdě. Praha se k této změně hlásí a hodlá ji aktivně podporovat.

V současné době připravuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu podmínky pro úpravu zemědělského obhospodařování pozemků v majetku hlavního města.  V rámci těchto změn je možné očekávat rozbíjení větších půdních bloků vytvářením mezí a výsadbou stromořadí, úpravu osevních postupů ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi.

Pozitivní ekonomické dopady

Dojde i k omezení použití chemických postřiků, menšímu používání těžké techniky, preferenci hluboké orby před dnes rozšířeným diskováním a řadě dalších opatření. „Erozí kvalitní ornice přichází naše republika o několik miliard korun ročně. Ekologické hospodaření má tedy i znatelné pozitivní ekonomické dopady,“ dodává Hlubuček.

Pilotní ukázku, jak by také mohlo v budoucnu vypadat hospodaření na zemědělské půdě, lze už dnes vidět na poli severně od Dolních Počernic v blízkosti rybníku Martiňák. Zde bylo v několika řadách vysazeno 100 ovocných stromů, které nově rozdělily původní velký lán orné půdy na několik menších polí. Každá řada je přitom tvořena jiným druhem ovocných stromů. Za pár let se tak Pražané mohou těšit na hrušky, jablka, třešně, višně a švestky, které budou volně k dispozici, stejně jako všechno ovoce ze stromů v městských sadech.

Na jednotlivých nově vymezených polích se pak budou pěstovat plodiny, které se budou každoročně obměňovat v rámci pestrých osevních postupů. Aktuálně je třeba jedno z polí obsypáno množstvím různých druhů hmyzu díky kvetoucí svazence.

Podobné úpravy jako u Dolních Počernic se připravují i na dalších polích, např. u Jinonic či Běchovic. Takto upravená zemědělská krajina je nejen esteticky zajímavější, ale velký přínos je i v oblasti retence vody nebo biodiverzity. Původně nezajímavou část Prahy tak lze poměrně snadno přetvořit na přírodně i krajinářsky hodnotnější kousek krajiny.