Středeční případ tak podle všeho nepřinese potřebu přehodnocovat účinnost opatření, která zde sebevrahy mají chránit před jejich vlastním rozhodnutím.

Událost se zprvu vyvíjela poměrně dramaticky. Co jí předcházelo, není jasné: na tísňovou linku 112 volali po osmé ranní řidiči projíždějících aut, kteří si všimli muže na vrcholu oplocení. To se mu podařilo úspěšně překonat jako jednomu z mála lidí od roku 2007, kdy bylo instalováno zdokonalení této bariéry.

Záchrana muže, který chtěl skočit z Nuselského mostu.
Mladík chtěl skočit z Nuselského mostu, policisté mu sebevraždu rozmluvili

Technická správa komunikací, která most spravuje, pod vlivem této události její zdokonalování nechystá. „S posilováním zabezpečení v současné době nepočítáme. Pouze bude provedena kontrola stávajícího,“ sdělil Deníku Jiří Wolf z centrály této městské společnosti.

Zdroj: Deník/Radek Cihla

Na místo byl povolán policejní vyjednavač, nicméně rozmluvu s mužem nahoře hned zahájili policisté, kteří byli „po ruce“ a dorazili nejdřív: kriminalista a příslušník cizinecké policie. Nakonec se ho podařilo přesvědčit, aby seskočil zpátky na most. Tam už se ho ujali nejen policisté, ale především zdravotničtí záchranáři. Ti pak řešili nejen ošetřování zranění na ruce, ale především jeho psychický stav.

V posledních letech? Výjimka!

Instalované zábrany, jež byly postupně vylepšovány, přispěly k tomu, že mezi lidmi, kteří se rozhodli ukončit své putování slzavým údolím tohoto světa, zájem o Nuselský most prakticky vymizel. Ne že by se zde žádná snaha o sebevraždu – nebo možná o demonstraci takového úmyslu – v posledních letech neobjevila, je to ale skutečně ojedinělé.

Výstava k historii Nuselského mostu, kterou lze do počásku března zhlédnout v prvním patře radnice Prahy 2 na náměstí Míru.
Nuselský most stojí už půl století. Skokem z něj ukončily svůj život stovky lidí

Deníku to potvrdil vedoucí oddělení tisku pražské policie Jan Daněk. „Statistiku sebevražd na Nuselském mostě nemáme, ale vzpomínám si za posledních několik let asi jen na dvě,“ konstatoval. Podobně hovoří i mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

„Je to velmi výjimečné; opravdu k tomu dochází zřídkakdy,“ konstatovala s odkazem na jednotky případů. Strážníci počínání sebevrahů na Nuselském mostě v posledních letech neřešili. „Nepamatuji si, že by k tomu došlo za poslední dva, tři, možná čtyři roky,“ řekla Deníku vedoucí sekretariátu ředitele městské policie Irena Seifertová.

Od zábradlí k bariéře

Most nad Nuselským údolím, který autům a chodcům slouží od roku 1973 (od toho následujícího i soupravám metra), měl dlouho jen běžné, standardně nízké zábradlí. To pro sebevrahy nepředstavovalo překážku. Všeobecně se to vědělo, ale veřejně se o tom příliš nemluvilo. Mnozí lidé byli přesvědčeni, že hlavně proto, že most tehdy nesl jméno Klementa Gottwalda (ostatně stejně jako přilehlá stanice metra, nyní nazývaná Vyšehrad). A jaksi se neslušelo dávat činy sebevrahů do souvislosti se soudruhem, kterého tehdejší režim prezentoval jako ikonu moderních československých dějin a jednoho ze zakladatelů cesty ke světlým zítřkům života v socialismu a pak komunismu.

Počátkem devadesátých let minulého století, po sametové revoluci v roce 1989, zmizelo Gottwaldovo jméno – a na okrajích mostu se objevilo pletivo. Tento plot v roce 1996 vystřídala pevná a vyšší bariéra, avšak ani ta neprokázala stoprocentní spolehlivost proti přelezení. Ve zmiňovaném roce 2007 ji proto ještě doplnila zahnutá stříška z nerezových plechů. Její účinnost tenkrát před televizními kamerami otestovali a pochválili i horolezci se zkušeností se zdoláváním skalních převisů. Podle informací Deníku byla zřejmě překonána dvakrát: v roce 2008 a nyní v roce 2024.

Zábrany pak prošly úpravou ještě v roce 2015, kdy se zlepšilo zabezpečení proti proniknutí za bariéru na okrajích mostu. Tehdy šlo o reakci na opakovaný incident, kdy se touto cestou na most dvakrát v noci vydal stejný muž pod vlivem alkoholu; podle policie 39letý, záchranáři evidovali věk 28 let. Jak poprvé, v srpnu, tak i podruhé v září se ho ale nakonec podařilo vyjednáváním přesvědčit, aby se nechal s přispěním hasičské techniky vrátit do bezpečí. Patrně i muž, který vyvolal rozruch nyní 28. února, se na stříšku nad bariérou nějak dostal v okrajové části mostu.

Po skoku zemřely stovky lidí

Počet obětí skoků do 42metrové hloubky není přesně známý; objevují se spekulace (ale i různé odhady či propočty) od zhruba 200 až k bezmála 350 osobám. Třeba pro rok 1986 se uvádí hned 17 zemřelých. I když neexistují přesné evidence, jisté je, že to byli lidé na celé škále věkového i vzdělanostního spektra: od teenagerů po seniory, od učňů po vysokoškoláky. A významný byl podíl těch, kteří do Prahy přijeli skoncovat se životem odjinud.

Záchrana sebevraha.
Sebevraha visícího na Nuselském mostě policisté přiměli přelézt zpátky do života

Tragédie, které šokovaly zřejmě nejvíce a všeobecně se o nich vědělo, jsou spojeny s devadesátými lety. Hned v roce 1990 otřáslo veřejností počínání matky, která skočila z mostu i se sedmiletým synem. O devět let později pak muž se zkušeností u prací u policie překonal tehdy již instalované oplocení – avšak neskočil: dolů spadl poté, co se na vrcholu střelil do hlavy.

Památníkem připomínajícím oběti „mostu sebevrahů“ je od roku 2011 objekt sochaře Krištofa Kintery v údolí pod mostem. Má podobu lampy svítící vzhůru. Dílo umístěné v parku Folimanka bylo nazváno Z vlastního rozhodnutí.