Prosincová redukce rozmanitých vyšetření či konzultací, které nejsou akutní, ale třeba i plánovaných operací, což přinesl protest nespokojených lékařů (z nichž řada svému zaměstnavateli oznámila, že nebudou sloužit dobrovolné přesčasové hodiny), zatím trvá prakticky v původní podobě. Byť nakonec premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci lékařských odborů i komory dospěli k dohodě zahrnující i ujednání o výrazném platovém polepšení a ta pak pak byla stvrzena i za účasti ministra Vlastimila Válka (TOP 09), na rozsahu služeb v nemocnicích se to zatím projevilo jen minimálně. Masový souhlas doktorů s návratem k tradičnímu režimu přesčasů se zatím nedostavil. Odmítání přesčasů sice někteří odvolali, avšak větší část z těch, kteří se do protestu zapojili, zatím ne. Vyčkávají.

„S kolegy jsem se shodli, že počkáme na platovou novelu – a až pak se budeme rozhodovat dál,“ řekla Deníku oslovená doktorka pracující v Praze. Ačkoli nejde o nic důvěrného a postoj kolektivu není pro zaměstnavatele překvapením, učinila tak jen pod příslibem zachování anonymity. S tím, že nestojí o to, aby si zbytečným řečněním uzavírala prostor pro další vyjednávání o dosažení co nejvýhodnějších podmínek na pracovišti.

Ilustrační snímek
Pražské nemocnice čekají na písemnou dohodu. Omezení neakutní péče zatím trvá

Předpokládá, že k dohodě dojde – pokud tedy budou vypadat uspokojivě zprávy o jednání vlády, která má ve středu 13. prosince schvalovat změny v odměňování lékařů, stomatologů i farmaceutů, a pozmění se i místní organizace práce. O tom se s kolegy chtějí bavit ve čtvrtek. Připomněla však, že nás čeká období Vánoc a času mezi svátky, kdy je provoz v nemocnicích redukován každoročně – a tak skutečně nebude aktuální případné změny plánovat dřív než na leden.

Že u nespokojenců v bílých pláštích je zatím typický spíše vyčkávavý postoj, potvrdila Deníku i Pavlína Danková; mluvčí Fakultní nemocnice Motol, která je největší nemocnicí v zemi. Na ni Deník s dotazem k aktuální situaci odkázal mluvčí Motola Miloslav Ludvík. Danková naznačila, že větší počet opětovných souhlasů s přesčasy zatím vedení nemocnice neeviduje. „Není to nikde – a ani u nás ne,“ konstatovala.

Po stopách Jaroslava Foglara ulice Thomayerova nemocnice
Thomayerova nemocnice v Krči od prosince omezí péči. Nemocné posílá k praktikovi

Potvrzuje současně to, co Deník slyšel zástupců dalších nemocnic a koneckonců i od lékařů samotných: služby se plánují čtrnáct dní dopředu, a tak rozhodně nelze očekávat dramatické zvraty nebo rychlé reakce na vývoj situace. Snad prý v některém malém zdravotnickém zařízení by bylo možné měnit rozsah provozu pružně – nikoli však v kolosu s 55 klinikami, kde působí 4,5 tisíce zdravotníků. „Tady to zůstane, jak je naplánováno; u velké nemocnice to ani jinak nejde,“ řekla Danková. I ona potvrzuje, že o návratu k běžnému provozu lze uvažovat až s obnovou plného fungování oddělení a pracovišť po svátcích – tedy v lednu.

Změnu až od ledna ostatně ohlašuje i královéhradecká nemocnice, kde se lékaři s vedením již dohodli (včetně jednání o možnosti sloužit přesčasy podle individuální volby). S vysvětlením, že dřív by to stejně nemělo smysl: na případné rozšíření provozu by už v období kolem Vánoc pacienti nestačili reagovat.

Objevují se přitom zprávy, že zrovna v motolské nemocnici by naplnění dohody dosažené na celostátní úrovni mohlo být v ohrožení. Lékaři volají po změně modelu plánování obsazení směn, který dosud na přesčasové práci závisí, počítá s ní automaticky, a především požadují záruky, že se jejich výplaty skutečně navýší. Zatím tedy své odmítnutí dobrovolných přesčasů nestahují; podle tamního odborového šéfa Pavla Kubíčka chtějí nejprve mít v ruce nové platové výměry. Vedení nemocnice namítá, že právě kvůli tomu je ono navýšení ohroženo: bez návratu k přesčasům se prý nenaplní ujednání s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), z něhož mají peníze na navýšení odměn za práci zdravotníků vzejít.

Lékaři na operačním sále. Ilustrační snímek.
Pacientům pražských nemocnic chodí první SMSky informující o odkladu operace

Podobně jako v některých dalších nemocnicích je i zde klíčový postoj anesteziologů, na čemž především závisí počet fungujících operačních sálů. Také další pracoviště ale bez přesčasové práce nemohou zajistit dřívější objem poskytované péče. S tím souvisí hrozba, že se příjmy nemocnice sníží – a tím bude k dispozici i méně peněz na odměny za práci zdravotníků. Samotné uplatnění celostátně uzavřené dohody (tedy ujednání s Fialou a Válkem o poskytnutí peněz na navýšení platů) nicméně VZP návratem k dobrovolným přesčasům nepodmiňuje; z jejího pohledu je klíčové naplnění pojmu „zajištění dostupnosti péče“.

Jednání vedení Motola s lékaři by měla pokračovat v příštím týdnu. Do hry přitom vstupuje i začátek nového roku, kdy se začíná znovu počítat roční limit počtu hodin přesčasové práce u konkrétních zaměstnanců. Argument vyčerpání ročního limitu přesčasové práce tak v prvním čtvrtletí nemusí být natolik zásadní jako nyní na sklonku roku. Teoreticky – pokud by doktoři nebyli proti – se tak otevírá prostor k dosažení shody na všeobecně přijatelném stavu i později: až v dalších měsících.