Za průkopníka robotických cévních operací je považován primář prof. Petr Štádler, který je zároveň školitelem pro lékaře z celého světa.
Nejčastější výkony představují operace výdutí břišní aorty a zúžených nebo uzavřených pánevních tepen či břišní aorty. Dvacetiletá zkušenost a nová generace robota Da Vinci pomáhají chirurgům provádět stále náročnější úkony a širší spektrum operací.
Při operaci výdutě břišní aorty se postižená část nahrazuje cévní protézou. Možností pro provedení operací je mnoho - otevřená, endovaskulární, laparoskopická nebo robotická. Právě robotická operace je po endovaskulárním zákroku pro pacienta nejšetrnější. Pacient má na břiše místo řezu několik malých vpichů a rychleji se zotavuje a má zanedbatelné riziko, že se mu vytvoří kýla v jizvě.
Příčinou vzniku výdutě břišní aorty jsou degenerativní změny její stěny, nejčastěji na podkladu aterosklerotických nebo i zánětlivých změn, ale i vrozená onemocnění pojivové tkáně. Častěji jsou postiženi muži, u kterých výskyt výdutě břišní aorty významněji stoupá ve věku nad 50 let.
„Hlavní nebezpečí spočívá v riziku prasknutí výdutě aorty, které pak představuje osmdesát až devadesátiprocentní úmrtnost,“ vysvětlil primář Štádler, zatímco riziko úmrtí po plánovaném chirurgickém řešení je tři až pět procent. V případě rizikových ukazatelů proto prevence hraje zásadní úlohu.

Ke vzniku tohoto onemocnění mají někteří lidé genetické dispozice. Kromě dědičného zatížení k němu přispívá i vysoký krevní tlak, nesprávná životospráva, kouření a nedostatek pohybu a také bílá rasa (u bělochů je výduť častější).