Jde o nový přístup (či vlastně tradiční, ale v nově objeveném pojetí) propagovaný spolkem Nedoklubko i částí lékařů. Založený na filozofii, že pokud to není vysloveně nezbytné, není důvod novorozence oddělovat od jeho matky. Těsný kontakt „kůže na kůži“ prospívá oběma. I novopečeným maminkám, jež podporuje při tvorbě mléka, pomáhá také prohlubovat pouto s dítětem.

TK o problematice neplodnosti a umělém oplodnění. Britka Louise Brown, která se před 45 lety narodila, jako první dítě, ze zkumavky
Každý pátý pár nemůže počít. Problém představila první žena narozená ze zkumavky

Plusů je ale více, upozorňuje předsedkyně a výkonná ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková. Maminky jsou spokojenější, zlepšuje se jejich mateřské chování – a naopak se snižují poporodní deprese. Pro děťátko je takový kontakt přirozený, přináší pocit klidu a bezpečí – a také mu prospívá, jestliže přichází do kontaktu s bakteriemi na matčině těle. Prospěšnost pro dítě i matku ukazují poznatky z výzkumu i z praxe.

Kontakt kůže na kůži dokáže zázraky

Původně prý vlastně šlo o nouzové řešení. Alespoň se traduje, že pro moderní medicínu objevili kokánkování v Kolumbii, když hledali náhradu za nedostatkové inkubátory. A dostavil se zázrak: úmrtnost maličkých novorozenců se výrazně snížila. Stejnou zkušenost potvrzují i lékaři z řady zemí, které u nás označujeme jako rozvojové. Takzvanou „klokaní mateřskou péči“ KMC (kangaroo mother care) neboli dlouhodobý kontakt dítěte s matkou a jeho krmení výhradně kojením, i když jde o miminko vážící méně než 2000 gramů, pokud je klinicky stabilní, propaguje také doporučení WHO – Světové zdravotnické organizace.

Lékařka neonatologického oddělení Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Blanka Zlatohlávková připomíná, že metoda KMC by se tak vlastně měla stát rutinním způsobem péče o nezralé novorozence – a měla by být zahájena co nejdříve po porodu. „Ne inkubátor, ale hrudník matky by měl být místem péče o předčasně narozené děti,“ konstatovala.

Zdroj: Youtube

Přičemž odkazuje na dřívější studie potvrzující, že u nedonošených dětí KMC snižuje výskyt těžkých infekcí, podchlazení, stres, ale také zlepšuje růst, socio-emoční a neurologický vývoj. A nejnovější studie ukazují, že je bezpečné zahájit KMC okamžitě po porodu již u novorozenců od 28. týdne a s porodní hmotností od 1000 g, pokud nepotřebují umělou plicní ventilaci. Dokonce se ukazují lepší výsledky stabilizace novorozenců než s použitím inkubátoru!

Zapojení rodičů do péče je skvělé

U donošených dětí je pokládání miminka na hrudník matky běžné. Teprve po chvíli se odstřihne pupečník a dítě se samo přisaje k prsu. Pak zůstává s matkou na společném pokoji. U nezralých novorozenců (či miminek s poruchou adaptace nebo nemocných) je naopak běžné oddělené ošetřování, připomněla lékařka Zlatohlávková. „Pro prospěšnost takového postupu nemáme žádné medicínské důkazy. Naopak přibývá důkazů, že časný kontinuální kontakt kůží na kůži nejenom neškodí, ale má pozitivní efekty na zdraví dítěte i matky,“ upozornila. Přičemž se nebojí jít ještě dál: „Oba dokonce poškozujeme, když tento kontakt neumožníme.“

Připouští ale pokroky, když připomíná jen tři desetiletí vzdálenou minulost, kdy rodiče včetně matek oddělené děti nesměli během prvotní péče vidět vůbec. Až časem přišla možnost návštěv, přičemž společně strávený čas se postupně prodlužoval. „Jsem hrdá na to, že jsme neustrnuli v dřívějších názorech, ale jsme stále schopni přijímat nové výzvy. Věřím, že nové generace přijmou filozofii nulové separace za svou,“ míní lékařka.

Odebrání části tkáně z jednoho či obou vaječníků pacientky - zákrok.
Podolí nabídne revoluční metodu prodloužení plodnosti. Zmrazí tkáň z vaječníku

Přímo za velmi důležité pro neonatologická oddělení označila rodiče primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice Milena Dokoupilová. A má jasno: porod nezralého či nemocného novorozence by neměl být důvodem k izolaci, protože rozhodující význam v životě každého dítěte má právě rodina. „Zapojení rodičů do péče o vlastní dítě vnímám jako velký benefit pro všechny zúčastněné,“ zdůraznila Dokoupilová.

Na první místo klade přínos pro miminka (se zjevně lepšími hmotnostními přírůstky, menším výskytem nozokomiálních infekcí, s lepším vývojem i kratší dobou strávenou v nemocnici), pak pro maminky – avšak prospěch má ještě někdo třetí. „Rodiče mohou významně snížit zátěž personálu, který pak může pracovat mnohem efektivněji a kvalitněji,“ upozornila hořovická primářka. „Na nás zdravotnících je, abychom rodičům připravili přívětivé prostředí, pomohli jim zvládnout velmi emocionálně vypjaté chvíle, dobře je informovali a vzdělávali,“ konstatovala. S důrazem na jeden tým zajišťující péči o miminko, kdy nemá existovat dělení na „my“ a „oni“. Ani z jedné strany.

Ředitelka Nedoklubka Žáčková přikyvuje: „Péče o předčasně narozená miminka je často bojem o to základní – o život. Jako máma proto vítám, že se uplatňují nejen medicínské intervence, ale také stále častěji principy péče zaměřené na rodinu.“ I ona oceňuje – zase z trochu jiného pohledu – možnost blízkého tělesného kontaktu novorozenců s matkami, pokud to okolnosti dovolí. Přičemž chválí, že leckteré porodnice tomu vycházejí vstříc rozhodnutími o úpravách svých prostor; včetně adaptací na jednotkách intenzivní péče.

Zdroj: Youtube

Rodičovská organizace Nedoklubko dokonce vyvinula speciální NedoVak pro bezpečné a co nejpohodlnější umístění děťátka na těle. Propaguje nejen jeho využívání, ale i samotnou metodu klokánkování. Ředitelka Žáčková také upozorňuje na letošní novinku, jíž je dárcovská kampaň Narodila se nám hvězda na darujme.cz/hvezda.

„Svým finančním příspěvkem může kdokoliv podpořit naši činnost; naším cílem je nabídnout příští rok pomoc každé rodině, která to bude potřebovat,“ říká.