Stavbu prvního domu z mycelia ohlásila Buřinka na jaře roku 2024. Nyní dům Samorost získává konkrétní podobu. V tuto chvíli stojí již osm dřevěných žeber prvního modulu (kuchyně), které jsou základem nosné konstrukce. Mezi jednotlivá žebra spojená překližkou se postupně vsazují myceliové desky. V interiéru budou plnit funkci zvukového izolantu a současně budou výjimečným designovým doplňkem.
play_fill
Uvnitř stěny pak budou plnit funkci izolantu tepelného. Mykokompozitní materiál tak kompletně nahrazuje polystyren a přitom je méně hořlavý. V tuto chvíli je materiál dražší, ale výrazně ekologičtější. Autoři projektu doufají, že se v budoucnu ve velkovýrobě se započítáním ekologických výhod vyrovnají nákladům na polystyren, který je nyní ve stavebnictví hojně využívaný.
Dům z mycelia pomalu roste
S myšlenkou bydlení v houbě přicházeli dříve většinou jen autoři sci-fi knížek nebo pohádek. Kdo v dětství nesnil o životě s modrými Šmouly nebo si nepředstavoval využití materiálu hub při čtení sci-fi knihy Mycelium? Autoři projektu Samorost se nyní snaží stavbu domu s využitím podhoubí uvést v realitu.
Záměr postavit v České republice první dům za využití podhoubí oznámila na jaře letošního roku Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). „V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazení prví myceliové desky. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a samozřejmě přípravu interiéru,“ popsala architektka ze spolku MYMO Kateřina Sýsová.
Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci, protože desky z mycelia nemají velkou nosnost. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět.
close
info
Zdroj: se souhlasem Stavební spořitelna České spořitelny
zoom_in
Vizualizace domu z mykokompozitního materiálu - kuchyň.
„Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mykokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu. Samotný výrobní proces těchto dvou stavebních materiálů probíhá nejprve odděleně. Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ popsal předseda spolku MYMO Jakub Seifert.
Část domu uvidí veřejnost na výstavě
Část domu Samorost, která bude názornou ukázkou technologického postupu a současně části hotového domu, představí tvůrci na výstavě v Galerii Národní technické knihovny v Praze. „Interaktivní výstava, která bude znázorňovat cestu mycelia z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu, se uskuteční od 18. října a potrvá do 17. listopadu. Výstava bude přístupná zdarma široké veřejnosti. Chceme, aby se o vlastnostech a potenciálu využití hub ve stavebnictví dozvěděla co nejširší veřejnost, zejména pak akademická sféra a potenciální investoři, kteří by se materiálu chopili a zavedli ho do průmyslové výroby a udržitelného stavebnictví,“ přiblížil předseda představenstva Buřinky, která projekt Samorost iniciovala a financuje jej, Libor Vošický.
Využití domu vidí jeho autoři hlavně v oblasti moderního kempování, tak zvaného. Glampingu, které zachovává komfort i v přírodě. Jeden z vizuálních návrhů jej představuje jako off-gridový dům.
„Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. V návrhu off-gridového domu počítáme i se třetím modulem s koupelnou a s toaletou. Dům takto může stát zcela samostatně, mimo přídatné sociální zařízení v kempu, může být součástí volné přírody, a nabídnout tak jeho nájemcům úplné soukromí spojené s komfortem a zázemím pro hygienu,“ dodala Sýsová.
