Jestliže se říká, že úsměv pomáhá léčit, stáda muflonů, jež je na prostranstvích mezi pavilony nemocnice možné vídat dlouhodobě, zde vlastně zastávají funkci „dobrovolníků“, kteří dokážou pozvednou náladu. Vidět jsou jak venku, tak i při pohledu z oken pokojů. A někdy zavítají i do sousedního IKEMu: Institutu klinické a experimentální medicíny.
Oba areály se nacházejí v sousedství Kunratického lesa – a mufloni tam volně přicházejí a zase odcházejí dírami v oplocení nebo projdu bránou. I když je v nich rušno, zdejší provoz ani okukování zvědavci lesním zvířatům nevadí. Nacházejí zde pastvu – a nejspíš je láká i relativní klid. Z pohledu člověka se sice areál hemží lidmi i auty, nicméně zvěř vlastně nikdo neruší. Na rozdíl od lesa za plotem, kam chodí na procházky hodně lidí se psy, kteří občas mohou mít chuť zdejší faunu prohnat.

Ani v nemocnici a v jejím okolí, kde se dá najít potrava i nějaké to přilepšení, stejně jaké vhodné úkryty, však nemusí být zcela bezpečno, i když se tam uštěkaná stvoření nepohybují. V minulosti došlo i na střety s auty. Jiřina Nováková, která prý nemocnici navštěvuje poměrně často a setkání s „mufíky“ ji vždycky potěší, však Deníku řekla, že si myslí, že se naučili „dávat pozor“.
„Dokonce jsem viděla, jak se jeden muflon postavil napříč přes silnici, aby auta musela zastavit, počkal, až ostatní přeběhnou – pěkně jeden po druhém – a pak pomalu odkráčel za nimi. Mohla to být náhoda, ale úplně mi to připadalo jako učitelka ze školky, která převádí děti,“ svěřila se.
Upozornila také, že pokaždé je podívaná trochu jiná: někdy se mufloni pasou, jindy leží – a třeba i skotačí. „Mě nejvíc potěší, když vidím matky s mláďaty,“ připomněla Nováková.
„A teď na jaře, kdy se jim mění srst, je také pěkné pozorovat, jak se drbou o stromy,“ doplnila.
Mufloni v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči.
Mufloní návštěvníci si rychle zvykli i na novinku v podobě čilého stavebního ruchu, spojeného nejen s vlastní prací, ale třeba i se stavbou lešení nebo přesuny materiálu. Thomayerova nemocnice loni na jaře rozjela rozsáhlou modernizaci pavilonů sloužících od roku 1928; doprovázenou i projektem energetických úspor, jehož součástí jsou také změny regulace vytápění nebo výměna osvětlení.
Stavební úpravy v různém rozsahu, včetně například výměny oken (jež kvůli památkové ochraně musely nahradit dřevěné repliky) i vchodových dveří nebo zateplení obvodových stěn a střech, se týkají dvou desítek budov: objektů A1, A2, A3, A4, B1, B2, B3, B4, B5, C, D, E, F1A, F1B, G1, G2, G3, G6, G7, H a M . Významnými změnami včetně rozsáhlých vnitřních úprav prochází zvláště pavilon G1, kde sídlí plicní klinika.