Lukáše Bardu postihla cévní mozková mrtvice kvůli stresu. Pracoval totiž jako technický architekt v IT, a protože je velký workoholik, byl do své práce zapálený na více ne sto procent. To ale velmi často vedlo ke stresovým situacím a vyčerpání. Lukášovo tělo dávalo dlouhou dobu najevo, že je vyčerpané. Jednoho dne došlo ke kolapsu. Lukáš upadl na zem a už nevstal. Nakonec, především díky pohotové reakci přítelkyně, která zavolala záchranou službu, Lukáše stihli dovézt do příbramské nemocnice včas.

Tam mu ihned podali roztok, který je nezbytný k rozpouštění krevní sraženiny. Zdálo se, že je vše v pořádku, ale pro jistotu byl ještě na pár dnů převezen do pražské Fakultní nemocnice v Motole na lékařské pozorování. „Pořád mě bolela hlava a byl jsem unavený, ale jinak už mi bylo dobře. Čekal na mě víkend v nemocnici a v pondělí jsem se těšil domů,“ říká Lukáš.

Krevní sraženina mu praskla při orgasmu

Náhle se vše změnilo. Lukáš se probudil za dva týdny v té stejné nemocnici, ale na jiném místě, v jiném oblečení, bez vlasů, s ochrnutou pravou půlkou těla. „Neměl jsem ponětí, co se stalo a kde jsem. Až později jsem se dozvěděl, že jsem měl komplikace a musel na operaci,“ popisuje Lukáš.

Lékaři i on sám důvody, proč krevní sraženina náhle praskla, zjistili až posléze: „Pár dnů po mozkové mrtvici mě v nemocnici navštívila přítelkyně a dělali jsme takové ty věci, co spolu dospělí dělají. Kvůli tomu orgasmu jsem skoro umřel. Byl důvodem mých komplikací, zvýšený tlak v cévách totiž zapříčinil prasknutí poničené tkáně a krvácení do mozku. Říkám to otevřeně, nenapadlo mě totiž, že taková banálnost může zapříčinit tak vážné komplikace. Hlavně jsem rád, že se to všechno stalo už v Motole a vše se mohlo hned řešit a ne někde doma. Tam by byly následky mnohem horší.“

Mezi příznaky patří povislé koutky úst

Mrtvice nejčastěji postihuje lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším. Ročně zasáhne zhruba 23 a půl tisíce Čechů, častěji ženy než muže. Více než 70 % Čechů však nepozná příznaky mozkové mrtvice, ačkoliv právě to je pro záchranu života klíčové – každá hodina zvyšuje rozsah poškození mozku a následky, se kterými se pak bude nemocný potýkat (od ztráty řeči, hybnosti končetin až po naprosté ochrnutí). Mnoho lidí se kvůli nerozpoznání nebo zlehčování příznaků dostává do nemocnice pozdě, umírají, nebo se do konce života potýkají s následky.

Nejčastějšími příznaky mrtvice jsou povislý koutek (ochrnutá polovina obličeje), oslabení či ochrnutí končetin na jedné straně těla a náhlá porucha řeči (pacient často zaměňuje slova a působí zmateně). K tomu se přidávají další příznaky jako brnění končetin, pocity na zvracení nebo bolesti hlavy.

lékař Aleš Tomek, FESO, předseda Cerebrovaskulární sekce o úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu (mrtvici) v ČR | Video: Eliška Stodolová

Příznaky je také možné odhalit rychlým testem. „Člověka požádáme, aby se usmál, a pozorujeme pokles koutku nebo očního víčka. Zvedneme mu ruce do předpažení. Pokud má problémy udržet obě paže ve stejné výšce, jedná se o příznak. Zeptáme se ho, jak se jmenuje a sledujeme, zda odpovídá nesrozumitelně,“ radí lékaři s tím, že pokud má pacient alespoň jeden z příznaků, je nutné volat linku 155 okamžitě.

Záchranáře je třeba volat i v případě podezření, čekat doma na „potvrzení diagnózy“ se rozhodně nevyplácí. Lékaři navíc varují před tím, aby se pacienti pokoušeli do nemocnice dostat svépomocí. Může se stát, že přijedou do střediska, které není na léčbu mrtvice vybaveno, a pacient tak ztrácí drahocenné minuty. Záchranáři naopak přesně vědí, kam nemocného odvézt.

Léčba a následná rehabilitace

Pacient by se měl do nemocnice dostat nejlépe do 90 minut, tehdy má 50% šanci na vyléčení. „Do 4,5 hodin může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do 6 hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny – trombektomii, laicky řečeno se sraženina „vysaje“.

V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do 9 hodin a trombektomie až do 24 hodin. Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda léčba bude zcela úspěšná. Pokud pacient dorazí do nemocnice pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen,“ vysvětluje předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.

V případě Lukáše lékaři během operace odstranili poškozenou půlku mozečku, kvůli které na nějaký čas ochrnul. Nastala dlouhodobá rehabilitace. Stejně jako v práci, vše vykonával na 100 %. Do cvičení se pustil s podobnou vervou a vůbec si nepřipouštěl, že by jeho nemoc mohla mít trvalé následky.

Až po přečtení veškerých zpráv, které měl zaznamenané z dob po probuzení z umělého spánku, si uvědomil, na jak tenké hranici mezi životem a smrtí se pohyboval a jaký zázrak byl, že se jeho tělo zvládalo tak rychle zotavit. Lukáš stále chodí na rehabilitace a má poškozenou jemnou motoriku a rovnováhu těla.

O mrtvici:

Cévní mozková příhoda (neboli mozková mrtvice či iktus) je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví. V 90 % případů jde o nedokrevnost, tj. přerušení toku krve do některé části mozku. Pouze 10 % případů je způsobeno krvácením, prasknutím mozkové cévy.

Bez krve, a tedy i bez kyslíku, vydrží mozkové buňky (neurony) přibližně jen 5 minut, poté začínají odumírat. Pokud se tedy přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození, nebo dokonce i smrti. O tom, zda se pacient po mrtvici vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný, či dokonce zemře, rozhoduje především čas.

Zdroj: Čas je mozek 

Mortalita a hospitalizace pro cévní mozkovou příhodu (CMP), nebo-li mrtvici v ČR za rok 2021:

Mortalita 7112 (jako počet obyvatel Benátek nad Jizerou)

Hospitalizace 31 196 (jako počet obyvatel Kolína)

Další příběhy pacientů s mrtvicí na webových stránkách casjemozek.cz