„Nejhorší je to na Smíchově. Je tam hodně schodů a plošina je úzká. Sama mám vhodný kočárek s širokými koly, takže umím schody seskákat. Představa, že mám dvojkočár nebo ještě jedno dítě, je horší,“ popisuje paní Denisa.

Její slova potvrzuje i další matka, která má malé dítě a na cestě další. „Dvojitá plošina je tam nešikovná a pomalá. Nevejdou se tam dva kočárky, takže když se jich sejde víc najednou a další čeká nahoře, vezme výstup třeba i půl hodiny,“ vypráví paní Markéta.

Podle pražského dopravního podniku (DPP) je rychlost stanovená technickou normou a to včetně velikosti. „Musí být brány na zřetel prostorové možnosti jejího umístění. Konkrétně ve stanici Smíchovské nádraží budou probíhat velké stavební činnosti v souvislosti s budováním dopravního terminálu a jeho propojením se stanicí metra,“ uvedla na dotaz Deníku mluvčí podniku Aneta Řehková.

Kamery problém nevyřeší

Vedle obyčejných schodů, eskalátorů a plošin můžou matky a vozíčkáři použít v některých stanicích výtah. „Špatnou zkušenost mám s těmi, které ústí na ulici. Je to třeba Václavák, Florence a především Anděl. Výtahy jsou tam znečištěné od bezdomovců a večer mi nepřipadají bezpečné. Kamery jsem si třeba na Andělu nevšimla,“ popisuje Denisa, ale uznává, že situace je určitě lepší než před deseti, patnácti lety.

Problému si je dopravní podnik vědom. Řešení je ale podle něj málo. „Výtahy jsou denně pravidelně uklízeny, ale za pár hodin není úklid v některých lokalitách vůbec znát. Navíc provozní zaměstnanci ve stanicích mají směrem k bezdomovcům svoje pravomoci velmi omezené. Jsou stanice, kde volají Městskou policii i desetkrát denně,“ říká Řehková.

Zahájení výstavy soutěžních návrhů dřevěných přístřešků pro Správu železnic (SŽ).
Nové přístřešky na zastávkách. Studenti vysoké školy představili dřevěné návrhy

Dopravní podnik má k dispozici necelé tři tisíce kamer a k zajištění bezpečnosti využívá i městský kamerový systém. Primárně ale slouží jako online dohled kvůli bezpečnosti cestujících v metru a dispečerskému řízení.

I přes jejich nedostatky mají výtahy u cestujících podporu. „Doufám, že do budoucna se bude stále více stanic zpřístupňovat výtahy. Koneckonců, my s kočárkem máme alternativní možnost nebo nám někdo pomůže, ale klobouk dolů před vozíčkáři,“ dodává Markéta.

Výstup do silnice nebo přeplněný autobus

Výčet překážek, které lidé s potřebou bezbariérovosti každý den překonávají, nekončí. „Výstup s kočárkem zvlášť, když mám sebou ještě druhé dítě, je obtížný. Především tam, kde se vystupuje do silnice, jako na Zborovské,“ říká paní Alena. Podle její zkušenosti projíždějící auta často zastaví až na poslední chvíli a je třeba si pohlídat, aby malé dítě nevběhlo do silnice, zatímco se potýkáte s kočárkem.

Ve špičce je viditelný další problém, a to přeplněné autobusy, do kterých smí jen omezený počet kočárků. Rozhodnutí v tomto případě zůstává na řidiči, který může určit, že do vozu další nepustí, a to s odvoláním na bezpečnost. Kočárky mají být v autobuse zaparkované podélně, čímž se jich tam logicky vejde méně, a proto je cestující parkují často napříč, bez ohledu na pravidla.

Pražské vodovody a kanalizace - virtuální prohlídky.
Podívejte se: Dlouhou cestu pražské pitné vody ukazuje virtuální realita

„Osobně se mi nestalo, že by mě řidič nepustil, ale možné to je. Je to logické, když má řidič v autobuse čtyři kočárky, tak se tam pátý nevejde. Navíc, když potom prudce zastaví, tak riskují, že se zraní,“ souhlasí Denisa.

S končící odpolední špičkou navíc dochází k omezení spojů. V případě garantovaných nízkopodlažních spojů se podle dopravního podniku jedná u většiny linek o celodenní oběhy. Nízkopodlažní spoje jsou ale podle Řehkové určené primárně osobám se sníženou schopností pohybu a orientace.