Bratislavský rodák Andrej Babiš pobývá většinu času v Praze zhruba od rozdělení československé federace, kdy založil koncern Agrofert. Ten má dnes centrálu na Chodově. Babiš po vstupu do vrcholné politiky pracoval z logických důvodů převážně v metropoli, dodnes je také předsedou správní rady Nadace Agrofert s chodovskou adresou.

Trvalé bydliště má ale v Průhonicích a některé úřední záležitosti tak jako fyzická osoba musí řešit v Černošicích, které jsou obcí s rozšířenou působností pro území bývalého okresu Praha – Západ.

Expremiér před časem poznamenal, že „nás Praha nemá ráda“. Volební výsledky z posledního desetiletí nicméně ukazují, že i v metropoli má Babiš a jeho hnutí ANO solidní základnu příznivců. Ve sněmovních volbách 2013 zde s Babišem v čele kandidátky získalo 16,5 procent hlasů (2. místo z kandidujících subjektů), o čtyři roky později, kdy byl jedničkou Martin Stropnický, přes 20 procent (1. místo).

Vzhledem k čerstvému zproštění obžaloby v kauze Čapí hnízdo pražským Městským soudem nemá expremiér důvod považovat „Prahu“ za nějak vůči němu zaujatou. Realita je ale i taková, že z celospolečensky známých osobností „pražské kulturní scény“ Babišovi vyjádřila podporu snad jen modelka a influencerka Agáta Hanychová.

Penzionovaný generál a někdejší „druhý muž“ NATO Petr Pavel má za sebou prostorově značně „rozlétaný“ život, a to i ve srovnání s Babišem. Dětství prožil v 60. letech v západních Čechách na Mariánskolázeňsku, vojenské gymnázium vystudoval v Opavě a na Moravě pak strávil celou přípravu na roli důstojníka a vojenského velitele, kterým se stal na sklonku komunistického režimu.

V 90. letech se pak poprvé částečně usadil v Praze, kde působil na armádním generálním štábu. Toto angažmá nicméně „proložil“ studijními pobyty v USA a Británii a také účastí na mírové misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. V prvních letech nového tisíciletí Pavel pracoval na ministerstvu obrany, ale také na několika diplomatických a vojenských postech v Americe, Beneluxu či Kataru.

V roce 2012 se stal náčelníkem Generálního štábu se sídlem v Dejvicích, načež o tři roky později přišel vrchol jeho kariéry – tři roky trvající velení vojenskému výboru NATO. Dnes Petr Pavel bydlí v malé vsi Černouček u Roudnice nad Labem. Jeho snahu o dočasné přesídlení na Pražský hrad podporuje dlouhá plejáda známých osobností z metropole. Mimo jiné lékaři Pavel Pafko a Jan Pirk, herci Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová, kněz a filosof Tomáš Halík nebo herci Petr Čtvrtníček a Milan Šteindler.

Nejmladší z trojice favoritů nadcházejících voleb, ekonomka Danuše Nerudová, je Prahou nejméně políbená. Její mládí i dosavadní profesní dráha jsou nerozlučně spjaté s Brnem, kde byla v uplynulých letech rektorkou Mendelovy univerzity. Aktuálně má Nerudová trvalé bydliště hlášené v Kuřimi.

Ze zbývajících pěti uchazečů o post hlavy státu jsou „největšími Pražáky“ senátor Pavel Fischer a biochemik a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Oba se v Praze narodili a prožili většinu života, byť v minulých volbách „bronzový“ Fischer má bohaté zkušenosti i se životem v zahraničí.

Ve volbách 2018 pátý Marek Hilšer se sice narodil v Chomutově, ale v Praze žije dlouhé roky a působí tu jako lékař i senátor (za Prahu 2). Jaroslav Bašta je rodilý Plzeňan, s metropolí je pak spojen od vysokoškolského studia na konci 60. let. A konečně Karel Diviš se narodil v České Lípě, Prahu okusil jako student a také sportovní redaktor České televize a v hlavním městě dnes žije a podniká.