Před více než padesáti lety byla zahájena výstavba metra v Praze. Nejen z toho období byla dochována spousta vzpomínek pamětníků nebo dokumentů z firemních archivů, které pomáhají dopsat historii a průběh výstavby.

Jak to tedy tenkrát vlastně bylo?

Do první stanice žádné metro nikdy nevjelo

Možná nevíte, že první stanice vznikla v letech 1953 až 1957 na Klárově a z ní dokonce eskalátorový tunel a část tunelů traťových. Metro tudy ale nikdy nejelo.

close Mechanizovaný štít na Klárově, trasa A. info Zdroj: Metrostav zoom_in Mechanizovaný štít na Klárově, trasa A.

Napjatá mezinárodní situace v 50. letech minulého století významně přispěla k tomu, že se od slov přešlo k činům a pověstnému kopnutí do země. Tak vznikla první stanice na Klárově. Ta nakonec sloužila k ověření projektové přopravy a stavebních postupů. Především ale splnila poptávku po vybudování krytu civilní obrany. Později byla zapojena do Ochranného systému metra na lince A. Jako první se však nakonec začal stavět úsek I.C mezi Kačerovem a Florencí (tehdejší Sokolovskou).

Jak vypadaly první technologie ražby? Pracovníci se museli spolehnout na svou vlastní sílu

Při dnešní plné automatizaci je to jen těžko představitelné, ale v průkopnických dobách museli raziti spoléhat především na vlastní sílu. Dříve nemechanizovaný razicí štít byl pouze ocelová obálka s pološinami pro samotnou ražbu a osazování a injektování betonových či litinových segmentů. Pracovní postup spočíval spíše v tvrdé ruční práci s pneumatickými sbíjecími kladivy.

close Převoz nemechanizovaného štítu, ul. Hradeckých, 1970. info Zdroj: Metrostav zoom_in Převoz nemechanizovaného štítu, ul. Hradeckých, 1970.

Skalní prostředí vyžadovalo trhací práce, písky zase zapažení čelby. První takový štít použitý v Praze nesl označení KM34 a byl vyrobený v Sovětském svazu podle skotského návrhu z roku 1920. V rekordním tempu dokázal vyrazit za měsíc téměř 104 metrů. Z celkem 7250 metrů ražených jednokolejných tunelů metra I.C většinu provedl Metrostav pomocí nemechanizovaného štítu.

Zvláštní vydání Večerní Prahy

Vydavatelství Vltava Labe Media připravilo k 50. výročí metra pro Dopravní podnik hlavního města Prahy zvláštní vydání deníku Večerní Praha. Večerní Praha je předchůdcem dnešního Pražského deníku a v květnu 1974 se věnovala i otevření metra. Speciální retrovydání můžete získat zdarma ve vybraných stanicích metra 2. května mezi 14.00 a 19.00.

close Retrovydání Večerní Prahy k výročí pražského metra. info Zdroj: Redakce zoom_in Retrovydání Večerní Prahy k výročí pražského metra.
K dispozici bude 100 tisíc výtisků a kolportéry poznají cestující a kolemjdoucí také podle stylových triček s logem výročí 50 let metra a logem Večerní Praha. U vstupu do stanice Kačerov bude také připravena tematická fotostěna, kde se budou moci zájemci vyfotit u souprav metra.

Kde se bude retrovydání rozdávat?
Linka C
Chodov, Kačerov, Pankrác, I. P. Pavlova, Muzeum C, Florenc C, Nádraží Holešovice, Kobylisy

Linka B
Černý Most, Vysočanská, Anděl, Anděl, Karlovo náměstí, Karlovo náměstí, Náměstí Republiky

Linka A
Skalka, Můstek A, Můstek A, Hradčanská, Dejvická

Pankrácké sklepy plné překvapení

První ražby probíhaly především v mělkých hloubkách a proto bylo běžné, že docházelo k tzv. nadvýlovům - tedy zhroucení části nadloží. V extrémních případech i tzv. vykomínování až na povrch. Dobová fotografie z jednoho z pankráckých dvorů to i dokazuje. Na místě se daly najít i velmi kuriózní předměty.

Během preventivního vyklízení sklepů pracovníci našli například reklamní předměty značky prvorepublikového likéru Jakamarus i popelníky nebo talířky. A že našly právě reklamní předměty tohoto nápoje se nemusí zdát jako taková náhoda. Nápoj vynalezl jihočeský lékárník Alois Kříž, který si právě na Pankráci otevřel ještě za 1. světové války lékárnu a v ní prodával pacientům se zažívacími problémy právě i tento bylinný extrakt.

Hra s provázkem zkrátila výstavbu o měsíc

Původní projekt k výstavbě traťových tunelů v úseku Pankrác (tehdy Mládežnická) - Budějovická počítal s tím, že po vybudování prvního tubusu se razící štít demontuje a po částech převeze zpět do startovací jámy. Tento způsob se ale ukázal jako příliš složitý a časově velmi náročný.

Stavbaři Metrostavu (tehdy původního státní podniku Vodní stavby) se tedy rozhodli přijít na způsob jak štít stěhovat v celku. Tehdejší stavbyvedoucí tedy vyrobil model štítu a provázkem zkoušel různé logistické manévry, které by se zdály jako nejvhodnější. To vše bez pomoci různé výpočetní techniky jak ji známe dnes - mohlo se to tedy zdát jako risk. Vše ale nakonec dobře dopadlo.

Mezi stavbaři kolovala hláška, že pokud se štít skutálí a vybuduje novou silnici do Podolí, stavbyvedoucí se dostane na Pankrác dřív, než předpokládal. Nakonec ale vše dobře dopadlo výsldkem bylo zkrácení doby výstavby o celý měsíc.

Raziči se předvedli i ve stanici Florenc (tehdejší Sokolovská). tam se jim podařilo štít otočit přímo v zastropené komoře a pokračovat v ražbě opačným směrem.

Kostel to ustál, navíc se objevila i rotunda

I když během stavby se objevila řada úsměvných i radostných momentů, nechyběla ani nervozita a rizika spojená s tak velkým projektem. Jedním z těch nejrizikovějších při výstavbě prvního úseku byla zajisté ražba pod kostelem sv. Pankráce.

O mělké hloubce ražby a náročných sypkých sedimentech už víte a jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Stavbaři museli kostel podepřeli a zajistili a nakonec i úspěšně podešli. Barokní památka tak zůstala bez úhony.

close Prorážka tunelu pražského metra, 1969. info Zdroj: Metrostav zoom_in Prorážka tunelu pražského metra, 1969.

Celá tato situace je ale o tom zajímavější, že díky předcházejícímu archeologickému průzkumu se podařilo objevit i pozůstatky původní rotundy z 9. století. A v porovnání s ostatními cennými nálezy jde dodnes o nejvýznamnější archeologický objev z celé výstavby metra.

Informace o pražském metru roku 2024

Provozovatel: Dopravní podnik hl. m. Prahy
Délka sítě: 65,4 km
Průměrná cestovní rychlost: 35,85 km/h
Počet linek: 3 - A, B, C (ve stavbě D)
Celkový počet stanic: 61
Počet hloubených stanic: 33
Počet bezbariérových stanic: 46
Počet cestujících: přes 338 milionů/rok 2022
Datum otevření: 9. května 1974 (linka C)
Poslední rozšíření: 6. dubna 2015 (linka A)
Nejhlouběji položená stanice: 53 m (Náměstí Míru)
Nejdelší eskalátor: 87,2 m (stanice Náměstí Míru)
Nejdelší vzdálenost mezi stanicemi: 2 748 m (Kobylisy – Nádraží Holešovice)
Nejkratší vzdálenost mezi stanicemi: 425 m (Muzeum – Hlavní nádraží)

Parametry
Typ metra: klasické metro sovětského typu
Rozchod koleje: 1 435 mm (normální)
Přívod proudu: napájecí kolejnice (spodní odběr)
Napětí: 750 V ss

Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů: 81-71M (linky A a B), M1 (linka C)
Celkový počet vozů: 730