Dopravní podnik také jubileum metra slaví na tramvajových kolejích. Příležitostně lze na retro lince 23 potkat tramvaj s polepem připomínajícím původní sovětské vozy metra, včetně masivního znaku na čele – a dokonce uvnitř zaslechnout hlášení známá z podzemích tras.

To už cestující přímo vybízí k tomu, aby se také začetli do informací připomínajících historii metra, jež má tramvaj umístěné v podhledech.

| Video: Youtube

Muzika, výstava k křest publikací

Výročí si ale Dopravní podnik hl. m. Prahy připomíná i jinak – a kalendář akcí na webu dpp.cz/metro50 se postupně plní rozmanitými podniky. Zaměření „k 50 letům“ má tentokrát i akce Nalaďte se v metru, chystaná na středu 10. dubna.

Ve spolupráci s Konzervatoří a vyšší odbornou školou Jaroslava Ježka se na scény nabízející hudební program střídající styly a žánry od dopoledne až do večera změní vestibuly stanic Muzeum, Náměstí Republiky (u výstupu k Palladiu) a Kačerov; příležitostně pak také odpoledne Můstek (na lince A) a vpodvečer na dvě hodiny i Vltavská. Zastavit se a poslouchat kterékoli vystoupení zde lze zcela zdarma. „Počet hrajících účastníků je rekordní,“ sdělila v úterý Deníku mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.

Peníze nebudou potřebovat ani návštěvníci, kteří se v sobotu 13. dubna mezi 10. a 15. hodinou vypraví k Depu Kačerov v Michli. Na jeho zhlaví (se vstupem od ulice 5. května, vlastně od kačerovských garáží dopravního podniku, tedy nikoli hlavní branou ve Sliačské ulici, kde zde začínají běžné zážitkové programy) budou vystaveny všechny čtyři typy souprav pražského metra: vedle původních Ečs i ty s označením 81-71, 81-71M a M1.

Další událost pro fandy metra se chystá o týden později. Na 19. a 20. dubna se připravují exkurze do zázemí stanice Florenc (v části na lince C) s prohlídkou běžně nepřístupných prostor v útrobách metra, spojené s odborným výkladem. O další týden později, 26. dubna, je na programu noční zážitková turistika na původní nejstarší trase (z Florence přes Kačerov opět na Florenc) spojená i s kulturním představením. Opět se návštěvníci podívají do míst v zázemí metra, kam se obyčejně nesmí.

Ještě do konce měsíce ohlašuje pražský dopravní podnik další akce. Ve středu 24. dubna by měla být v Muzeu městské hromadné dopravy ve střešovické vozovně zahájena putovní výstava o metru, k 50. výročí zahájení provozu připravená společně s Metroprojektem a Metrostavem. V plánu je také křest publikací nazvaných 50 příběhů pražského metra a Vozy nezávislé trakce.

Hlavní sláva přijde v květnu

Těžištěm oslav půlstoletí služby metra Praze a jejím obyvatelům i návštěvníkům se stane květen. Fandové se mohou těšit třeba na první květnovou sobotu – právě 4. května nabídne Depo Kačerov návštěvníkům den otevřených dveří, jež zvědavce přivítá mezi 10. a 16. hodinou. Ve středu 8. května, tedy na státní svátek, budou cestující na lince C vedle současných souprav vozit také ty historické.

Ve výroční den 9. května, kdy už státní svátek není, se chystá malá slavnost s přestřižením pásky na Kačerově. Rozsáhlejší představení minulosti metra a jeho budoucnosti však bude v tento den připraveno v místě, kam metrem nedojedete; leda tramvají a autobusem nebo od stanice podzemky Karlovo náměstí musíte kousek popojít: v CAMPu ve Vyšehradské ulici neboli v Centru architektury a městského plánování Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. „Plánujeme celodenní program,“ potvrdil Deníku za institut Marek Vácha. Mimo jiné mají být na projekční stěně představeny milníky historie metra v Praze, na odpoledne se chystají i bloky přednášek o metru.

Ideologické pozadí termínu i názvů

Spuštění provozu metra byla v roce 1974 velká sláva, spojená nejen s účastí představitelů Prahy, ale i špiček státu a tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ). Načasování právě na 9. května nebylo náhodné: v tento den se tehdy slavil Den osvobození – připomínka konce druhé světové války (šlo tenkrát o 29. výročí); s důrazem na příjezd prvních tanků Rudé armády do Prahy.

Na lince A vyjelo při 40. výročí provozu sovětské metro. | Video: Martin Divíšek, Deník

Za korunu vhozenou do turniketu (z něhož se při pokusu projít bez placení nebo o vstup do placeného prostoru výstupní částí vysouvaly zábrany) se cestující zprvu mohli svézt jen ze Sokolovské na Kačerov (případně nastoupit i vystoupit na kterékoli z dalších sedmi tehdejších stanic).

Sokolovskou byste však dnes marně hledali: nyní se jmenuje Florenc. Změnily se i názvy dalších stanic, z nichž některé původně dostaly ideologicky podbarvená pojmenování. V rámci prvního zprovozněného úseku červené linky C si leckdo ještě vybaví, že cestou na Pankrác se vystupovalo na Mládežnické – a především fakt, že stanice Vyšehrad dostala jméno po někdejším prvním muži KSČ a poúnorovém prezidentovi republiky Klementu Gottwaldovi. Ostatně i Nuselský most v sousedství, také nově postavený a otevřený o rok dříve, nesl jeho jméno.

Se zprovozněním první části metra se výrazně proměnila i veřejná doprava na povrchu. Podzemní dráha převzala funkci některých tratí tramvají – a zejména výrazně zamíchala původní podobou sítě autobusových linek.