Jde o bariéru u kolejiště s průchody přesně naproti dveřím stojící soupravy, které se otevírají jen ve chvíli, kdy mají pasažéři nastupovat a vystupovat. Má zabránit všemožným nehodám: především pádům do kolejiště, ale třeba i extrémně nebezpečné frajeřině v podobě jízdy na spojovacím kloubu mezi vagony. Významně však může také pozměnit samotnou organizaci provozu.

Zličínský peron se v místě nástupu pro jízdu směrem k centru a dále na Černý Most zkrátil zhruba o třicet kroků. Tento prostor je ohrazen; do prvního vagonu soupravy tak zde pasažéři nenastoupí. Zelené nebo červené signály (s významem „jdi“ či „stůj“ podobně jako na semaforu pro chodce) ve zkušebním prostoru za oplocením rozsvěcuje dvojice průchodů o šířce dveří vagonů metra. Před ně se zastavující souprava dokáže trefit s pozoruhodnou přesností.

„Zastavuje akorát; jak japonský rychlovlak,“ zaslechl Deník z rozhovoru dvou mužů stojících opodál, kteří při při čekání na příjezd soupravy sledovali, zda „to skutečně vyjde ‚dveře na dveře‘: přesně proti sobě“. Vyšlo to – a u následujících vlaků rovněž. Obejde se to ale bez potlesku; většina cestujících testovanému zařízení nevěnuje zásadnější pozornost. Veřejnosti není přístupné, takže průchod si lidé zatím vyzkoušet nemohou.

Podívejte se na zabezpečení nástupiště v indickém městě Dillí:

| Video: Youtube

Občas se ale někdo podívat zblízka přijde. Od těchto zájemců, kteří vědí, oč se jedná, pak Deník slyšel velmi rozmanitá hodnocení. Od kladného přijetí cestující, která tuto technologii poznala v Dánsku a má radost, že jejím zaváděním v pražském metru se i česká metropole zařadí mezi města držící krok s moderní Evropou, po spíše odmítavý přístup jiné ženy. Ta naopak míní, že pokud se pražské metro bez nástupištních stěn dosud obešlo, mohlo by tak být i nadále.

„Netěším se,“ řekla Deníku k příchodu novinky – s tím, že si ale uvědomuje, že je rozhodnuto: tento systém prostě v Praze zaveden bude. Deník oslovil i muže v uniformě dopravního podniku. Zasvěceného hodnocení se však nedočkal: „My se k tomu vlastně vyjadřovat nesmíme.“

ANKETA: Jak se vám líbí návrh nástupištní stěny pro pražské metro? | Video: Milan Holakovský

Pro zájemce je u testovacího stanoviště připravena nejen stručná tabule s vysvětlením, oč se jedná, ale dokonce ve smyčce běží i video s animacemi. Autorský tým ukazuje fungování zařízení v běžném provozu – tedy otevírání průchodu pro nástup a výstup cestujících s barevnými i textovými informacemi – ale přestavuje i další možnosti.

Mimo jiné ukazuje, že stěna představující bariéru podél nástupiště nezabrání možnému transportu nákladů. To bývá potřebné třeba v případě různých oprav a modernizací. Pro takové případy bude součástí nákladních vlaků v metru speciální vagon schopný některé prvky stěny jednoduše vyzvednout, na tomto vagonu uskladnit – a po využití vytvořeného otvoru zase stejně snadno nasunout zpět. Vyložit na peron by tak podle animace bylo možné klidně i přivezený lodní kontejner.

O tom, kdy si bezpečnostní stěnu u nástupiště budou moci vyzkoušet cestující a kde všude by následně mohla být zavedena, se teprve má rozhodovat. Jisté je, že dlouhodobě se s jejím uplatněním počítá na budoucí trase D, kde jde o jednu z podmínek pro automatické řízení provozu souprav bez strojvedoucího.

Nástupištní stěny by se ale mohly uplatnit i jinde: třeba na konečných stanicích v případě zavedení takzvaných bezobslužných obratů vlaků: režimu, kdy by soupravy ve výchozí stanici najížděly na počátek své trasy nejen s prázdným „salonem“ pro cestující, ale i s prázdnou kabinou; bez strojvedoucího, který by nastupoval až zde.

Byla by to ovšem zásadní proměna dosavadních pravidel manipulace se soupravami v zázemí metra, o čemž se teprve bude dále jednat. První náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), jenž má na starost oblast dopravy, k tomu v minulosti uvedl, že významné pro posuzování této možnosti budou poznatky z vyhodnocení testování a zkušenosti s tím, jak dokážou vzájemně komunikovat jednotlivé systémy.