Samozřejmě nyní nejde podobně jako před třiceti lety po sametové revoluci v listopadu 1989 o masivní přejmenování ulic, kdy správa města pod tlakem proseb občanů a organizací přistoupila ke změnám těch nejkřiklavějších místopisných názvů.

Z ulice Sboru národní bezpečnosti se tak stala Vršovická a nábřeží Bedřicha Engelse se i na přání prezidenta Václava Havla pojmenovalo po politikovi z první repubilky Aloisi Rašínovi. Praha se však nevkusného komunistického dědictví zbavovala v „devadesátkách“ ještě několik let a některé symboly totalitního režimu (zejména) v metru lze spatřit dosud.

Teď je zvykem spíše uctít zesnulé osobnosti, které se ve svém oboru proslavily. Pojmenování a přejmenování pražských ulic navrhuje místopisná komise magistrátu na základě požadavků městských částí, stavebních firem, spolků nebo dalších subjektů. Názvy pak musí schválit rada hlavního města.

Slavní sportovci u Rokytky

V pondělí dostala na stůl požadavek z Prahy 9, kde chce radnice tematicky sjednotit oblast u říčky Rokytky. Ulice Pod spalovnou ve Vysočanech obklopená novým parkem Zahrádky tak bude přejmenována na ulici Ivana Hlinky. Hokejový trenér olympijských šampionů z Nagana 1998 tak bude mít ulici vedle dalších slavných sportovců - krasobruslaře Ondreje Nepely a jeho kolegyně Hany Maškové nebo slavného hokejového brankáře Bohumila „Boži“ Modrého, kterého v roce 1955 umučili komunisté k smrti. Hlinka zemřel při autonehodě u Karlových Varů v srpnu 2004.

Na území deváté městské části ve Vysočanech v místě nových domů vzniknou nové ulice Smržových a Svatošových. Příslušníci těchto rodin byli nacisty popraveni za pomoc parašutistům v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Satalicích vyrábějí červené tabulky pro ulice Hollovu a Kauckého na památku válečných pilotů. V Kolodějích mezi ulicemi Panenky a K Dubči bude ulice pojmenována po fotografu Ladislavu Sitenském. Nové názvy ulic se budou obyvatelé učit také v Hostivaři a Malešicích.

Pojmenování potřebují také ulice, které přibyly v souvislosti s bytovou výstavbou v Řeporyjích. Pocty se na západním okraji metropole dočká undergroundový básník Ivan Martin Jirous řečený „Magor“, botanik Slavomil Hejný, cestovatel a dobrodruh Jan Eskymo Welzl či první Čechoslovák na jižním pólu Josef Sekyra.

Praha nechává Gottově rodině čas

Když v říjnu zemřel Karel Gott, hned se začalo mluvit, co by se v Praze mělo po oblíbeném zpěvákovi pojmenovat. Stanice metra, náměstí, ulice, základní škola či koncertní síň? Návrhů padalo mnoho, avšak magistrátní místopisná komise nakonec doporučila čtyři možnosti. Zatím se však o konkrétním místě nerozhodlo.

„S rodinou pana Karla Gotta projednáváme návrhy na různá místopisná označení po panu Karlu Gottovi. Jakmile bude zmíněné projednávání uzavřeno, budeme informovat veřejnost. Vzhledem k pietnímu charakteru celé záležitosti není naším cílem rodinu tlačit do rozhodnutí, naopak jí poskytujeme dostatek času k důkladnému zamyšlení,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman.