Developeři chtěli na neudržovaných zelených plochách vybudovat nové obytné domy. Praha by se nyní podle NSS měla odpovědně zabývat otázkou, zda je potřeba zanedbané území vyřešit vymezením ploch pro bytovou výstavbu, anebo zda revitalizace nemá směřovat spíš k zachování zeleně, což prosazovali občanští aktivisté z okolí.

Čtěte také: Soud zamítl kasační stížnost MŽP kvůli Letišti Vodochody

Následovaly kasační stížnosti pěti firem 

Městský soud změnu územního plánu zrušil poprvé v roce 2015. NSS mu ale případ vrátil, protože napoprvé nepřiznal takzvanou aktivní legitimaci, tedy právo zpochybnit změnu u soudu, Anně Matuškové, kterou si jako zástupkyni v debatách o změně územního plánu vybrali lidé z okolí. Důležitý verdikt znamenal rozšíření možností pro zástupce veřejnosti, kteří získají zmocnění od dostatečného počtu lidí.

Městský soud pak loni návrh projednal znovu a změnu územního plánu podruhé zrušil. Následovaly kasační stížnosti pěti firem. NSS ale jejich argumenty nevyslyšel a v novém rozhodnutí podle mluvčí Sylvy Dostálové dořešil některé dílčí otázky, například zda zástupce veřejnosti musí mít zvláštní zmocnění pro vystupování před soudem a zda je oprávněn u soudu uplatnit i argumenty, které v územním řízení původně výslovně neuplatnil.

Ze zahradnictví se zachovaly zchátralé budovy 

Strnadovo zahradnictví podle webu sdružení Arnika vzniklo na začátku 20. století, zachovaly se z něj ale jen zchátralé budovy, polorozpadlé skleníky a bujná zeleň. Více než pět hektarů pozemků, které kdysi ležely na okraji města, je nyní obklopeno zástavbou.