Porovnání pohledů do plánů a na místo samotné naznačuje, že to vážně bude frmol. Stihne se to? „Musí,“ nepřipouští alternativu louňovický starosta Josef Řehák (nez). „Kapacita školy ve Stříbrné Skalici, kam nyní naše děti dojíždějí, bude po tomto datu naplněna,“ vysvětluje.

Datum otevření na počátku školního roku v příštím roce – přesně spočítal, že za 505 dní – louňovický starosta potvrdil v sobotu 13. dubna v rámci slavnosti k poklepání na základní kámen. Před množstvím svědků. Pro příchozí byly k této příležitosti připraveny tři stovky turistických známek – a ne na všechny účastníky se dostalo.

Že se vše zvládne včas, ujišťují zástupci dodavatelské společnosti PKS Stavby. Nezastírají ale, že jde o velkou výzvu. Stavbaři tak nemohou slíbit, že budou vždy brát maximální ohled na klid lidí žijící v okolí. Mít hotovo v srpnu příštího roku je úkol, kterému je třeba podřídit vše – jinak by žáky skutečně nebylo kam umístit. Svižnému tempu tak firma podřídí vše, přičemž spoléhá na trpělivost a tolerantní přístup lidí z okolí. S hlukem, prachem i dopravní zátěží se je třeba smířit.

Stavba nových škol je nutnost

Že v okolí hlavního města, kde bouřlivým tempem přibývá obyvatel a často se jedná o mladé rodiny s dětmi, jsou nová místa ve školách potřebná ve vyšších počtech, potvrzuje i 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN), která na sobotní slavnosti nechyběla. Situaci zná nejen z pohledu velké politiky. Mezi roky 2006 a 2010 byla místostarostkou a pak i starostkou Chýně na Praze-západ. „Kapacity základních škol kolem Prahy jsou pořád nedostatečné. Zdá se, že vše je na dobré cestě – ale pouze v některých obcích,“ řekla Deníku.

„Staví se nová velká škola v Chýni, dnes jsme v Louňovicích, kde vidíme, že byla stavba zahájena, chystají se v Drahelčicích, kde mají vysoutěženo,“ uvedla Kovářová příklady.

„Jsou mnohé obce, na které ještě čeká dlouhá cesta, než kopnou do země. Pevně věřím, že bude dostatek finančních prostředků z dotačních titulů ministerstev školství a životního prostředí, protože bez nich by se takovéto nové velké školy nedaly postavit,“ konstatovala.

Oceňuje v té souvislosti aktivity středočeských starostů od roku 2012, jež následně vedly k tomu, že se po jednáních s tehdejší ministryní školství Kateřinou Valachovou (tenkrát za tehdejší ČSSD) podařilo prosadit dotační titul. Deníku dále Kovářová řekla, že příprava každého projektu nové školy trvá několik let; minimálně pět.

„Starostové podnikají opravdu náročné kroky k tomu, aby v jejich obci – nebo v nějaké sousední – byla nová škola,“ ocenila. Rodičům však vzkazuje: „Nebude to hned zítra – a ještě pár škol bude potřeba.“ Upozornila třena na Mníšek pod Brdy, kde se na spolupráci kolem vybudování školy dokázalo dohodnout dokonce 14 obcí – nicméně situace kolem dotace ještě není jasná.

Vedle zmiňovaných staveb v Chýni, Louňovicích či Drahelčicích Kovářová připomněla přístavbu ve Zdibech, záměr stavět v Úvalech či situaci v Říčanech, kde zbudovaná nová škola nestačí potřebám a musí se zde pokračovat stavbou velké školy. Či na aktivity obcí v okolí Berouna.

Hejtmanka Petra Pecková (STAN), pro Louňovické téměř sousedka z nedalekých Mnichovic, kde má také zkušenost s působením na postech starostky a místostarostky, s odkazem na sobotní počasí uvedla, že „vysvitlo slunce nad základním školstvím“ v okolí Prahy. Za „své“ Mnichovice upozornila na hned tři dostavby školy ve městě. Připomněla ale i výstavbu svazkové školy v Ondřejově (kdy se s Ondřejovem daly do party ještě Kaliště a Zvánovice), na akce ve Světicích, Struhařově, na Tehov…

Jmenovat však lze i další nedávné počiny: třeba velkou přístavbu školy v Rudné, novou školu v Jesenici-Zdiměřicích, výstavbu v obci Líbeznice či vybudování nové Svazkové základní školy Panská pole pro děti z obcí Přezletice, Podolanka a Jenštejn.

Jen díky těmto aktivitám se v okolí metropole daří odvracet problémy, jež krajský radní pro oblast školství Milan Vácha (STAN) shrnul do několika slov: „základní školství na hranici krachu“. Sám dobře ví, o čem hovoří: v roli starosty Psár byl u stavby velké Základní školy Amos v Dolních Jirčanech.

Stihnout otevřít novou školu LOŠBATES do září příštího roku je naprostá nezbytnost, potvrzuje starosta Louňovic Josef Řehák:

Stihnout otevřít novou školu LOŠBATES do září příštího roku je naprostá nezbytnost, potvrzuje starosta Louňovic Josef Řehák. | Video: Milan Holakovský

Deníku Vácha řekl, že v okolí metropole stále zůstávají lokality, kde ještě bude třeba pokračovat. „A bohužel proto, že trochu kolabuje i Praha, by ještě bylo třeba některé projekty dokončit,“ konstatoval. S upřesněním, že hranice mezi Středočeským krajem a hlavním městem zůstává v tomto smyslu hranicí pevnou a špatně prostupnou (což ostatně potvrzují třeba aktivity Prahy 6, kde se snaží maximálně omezovat zápisy prvňáků odjinud).

„Nicméně my jako Středočeský kraj chceme spolupracovat na společné výstavbě třeba středního školství v přípražských oblastech a na hranici Prahy,“ připomněl Vácha.

Pozoruhodný název odráží spolupráci

Novou Základní školu LOŠBATES v Louňovicích staví stejnojmenný svazek malých obcí ze sousedství, pod jehož označením se skrývá spojení obcí Louňovice, Štíhlice, Tehovec a Svojetice (přičemž název napovídá, že původně byly u zakládání dobrovolného svazku obcí ještě Babice, které však záhy vystoupily). Jde tedy o svazkovou školu, která nabídne místa pro 540 žáků (devět ročníků po dvou třídách).

V případě nutnosti by se kapacita dala rozšířit vybudováním nástaveb na dvou pavilonech ještě o jednu třídu pro každý ročník: na 810 dětí. Už ta původní by však podle propočtů měla zapojeným obcím stačit zhruba na 50 let.

Základní kámen budoucí školy LOŠBATES byl sestaven ze čtyř dílů, které dodaly jednotlivé zúčastněné obce: Louňovice, Štíhlice, Tehovec a Svojetice:

Základní kámen budoucí školy LOŠBATES byl sestaven ze čtyř dílů, které dodaly jednotlivé zúčastněné obce: Louňovice, Štíhlice, Tehovec a Svojetice. | Video: Milan Holakovský

Pro začátek provozu bude škola přijímat do vyšších ročníků i žáky odjinud, aby se třídy naplnily; v září příštího roku by zřejmě mohlo nastoupit kolem 450 dětí. Do budoucna se ale s výpomocí pro obce z okolního regionu Říčanska nepočítá: školu by měli navštěvovat jen žáci ze svazkových obcí. Noví prvňáci pak budou pocházet pouze z nich hned od počátku.

Už nyní podle slov stasrosty Řeháka, který současně stojí v čele svazku jako jeho předseda, běží výběrové řízení na ředitele školy, který pak bude hledat nové učitele. Ze zkušeností odjinud plyne, že nabídka působit ve zcela nové vzdělávací instituci vystavěné „na zelené louce“ patří k těm atraktivním a lákavým; obzvlášť pro mladší pedagogy.

Návrh podoby školy pochází z Kanady

Hlavní část potřebných peněz se podařilo shromáždit z dotací od ministerstva školství, Státního fondu životního prostředí a Středočeského kraje. Vlastní zdroje svazku ale ještě nejsou naplněny, i když zúčastněné obce vynakládají na školství čtvrtinu daňových příjmů. Koná se tak i veřejná sbírka.

Na pozemcích, které bezplatně poskytla obec Louňovice, má vyrůst moderní škola „pro 21. století“, jež bude sloužit nejen dětem, ale prospěje celé komunitě. Areál bude zahrnovat čtyři pavilony v pasivním energetickém standardu.

Vedle samotné školy, jejíž součástí budou kmenové třídy i specializované učebny, družiny i kuchyně s jídelnou, nebudou chybět ani velká tělocvična s dalším sportovním zázemím včetně venkovního sportoviště nebo zázemí pro základní uměleckou kolu.

Počítá se s novým dopravním napojením areálu včetně parkoviště – a do budoucna snad i s bytovým domem pro učitele. Ten je sice součástí projektu, avšak potřebné peníze zatím chybějí. Celkově svazek obcí zaplatí tři čtvrtě miliardy – přičemž 620 milionů pokryjí dotace. Svazek obcí musí zajistit 130 milionů; zatím od vzniku v roce 2017 nashromáždil asi sedmdesát.

Zájem o navrhování podoby školy v Louňovicích projevilo 108 týmů ze 38 zemí – od Kanady po Nový Zéland. V mezinárodní architektonické soutěži zvítězil ateliér Pelletier de Fontenay z kanadského Montrealu – v autorské spolupráci s českou společností SOA architekti.

Do výběrového řízení na dodavatele stavby se přihlásilo 11 účastníků. Zvítězila společnost PKS Stavby, která má v regionu zkušenosti se stavbami škol například v Psárech či Jesenici-Zdiměřicích.

Podoba areálu je inspirována konceptem otevřeného „kláštera“, jehož multifunkční „ambitová chodba“ propojuje čtyři odlišné části školy a nabízí i vstup do takzvané výukové krajiny. Na zeleň i návaznost na blízký les klade velký důraz dvůr školy, zároveň navrhovaný jako zelený nárazník a nástroj klimatické kontroly pro celý komplex.

Pozoruhodný je i v sobotu představený základní kámen budoucí školy. Skládá se ze čtyř do sebe zapadajících dílů ve tvaru L, přičemž každý kámen dodala jedna za zapojených obcí.

Díly mají vlastní příběhy: třeba ten louňovický pochází z místního lomu Kamenka, odkud putoval do Prahy stěžejní základní kámen Národního divadla: ten, na který tehdejší osobnosti slavnostně poklepávaly 16. května 1868. Spojením vzniklý kvádr má na horní straně vypískovaný labyrint – odkazující nejen na vrcholné dílo „učitele národů“ Komenského, ale i na labyrint hledání a poznávání, jímž žáky a žákyně bude provázet právě nová škola.