Problémy se tedy netýkají samotného Libeňského mostu, části soumostí přímo nad Vltavou, jež zatím může sloužit dál, ale vlastně „nájezdu“ na něj ve směru od Palmovky. Jednoho z celkem šesti konstrukčně samostatných samostatných mostů, nacházejícího se v blízkosti Voctářovy ulice. Odborně se jedná o konstrukci X656.

Tento inundační most (označení znamená, že se nenachází přímo nad vodou, ale nad rozlivovou oblastí) je od 11. ledna kvůli špatnému stavu uzavřený; nesmějí tam ani chodci. Mimo jiné si to vynutilo odklon tramvajových linek na objízdné trasy.

Pokud odborníci zkoumající stav inundačního mostu definitivně potvrdí havarijní stav, budou jeho dny sečteny, uvedl Sinčák. Znamenalo by to rozhodnutí o jeho demolici, které by měla být zahájena velmi brzy: s největší pravděpodobností již v březnu; hned po nezbytných několika týdnech příprav. Rozhodnutí by mělo vzejít počátkem týdne z jednání takzvané rady monitoringu mostu, v níž mimo jiné mají zastoupení experti z Kloknerova ústavu Českého vysokého technického v Brně i Vysokého učení technického v Brně.

Novostavba do dvou let?

Demolice předcházející nahrazení inundačního mostu nově postavenou konstrukcí, s čímž se v rámci příprav rekonstrukce soumostí stejně počítalo, by měla trvat zhruba čtvrt roku. Sinčák uvedl, že navázat by rovnou mohla stavba nového mostu. To je řešení, pro něž se v souvislosti s aktuálními problémy inundačního mostu vyslovil i náměstek primátora Prahy pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Kritický stav konstrukce má urychlit to, co se beztak chystalo. Stavba nového mostu podle již připraveného projektu by pak měla trvat další rok a čtvrt: 15 měsíců.

Selhaly nosné klouby

Velmi špatný stav inundačního mostu, nejslabší součásti celého soumostí, není tajemstvím dlouhodobě – před dvěma týdny se ale začal intenzivně řešit. Došlo k tomu poté, co byl most uzavřen, když endoskopické zkoumání vnitřní části nosné konstrukce potvrdilo velmi vážný problém. Most se „hnul“, na čemž snad mohlo mít podíl mrazivé počasí z počátku ledna. I navenek na to, že se něco děje, upozorňovaly viditelné poruchy v podobě puklin a odpadávání materiálu. Detailní zkoumání ukázalo, že selhávají klouby nosného sytému, když se nosné kovové desky vychýlily ze správné polohy a dochází i k drcení betonu nosných prvků.

Původně se počítalo s možností obnovit provoz do doby celkové opravy díky provizornímu podepření mostu – tyto úvahy však záhy vzaly zasvé. Ne že by to bylo přímo technicky nemožné, ale ukázalo se že takové řešení by bylo extrémně náročné i nákladné. Nevyplatilo by se z pohledu finančního ani časového.

Záležitost techniků i politiků

Libeňské soumostí pocházející z roku 1928 patří v hlavním městě k mostním konstrukcím nacházejícím se v nejvážnějším stavu. Je to známo dlouhodobě – a kolem chystané nápravy se dlouhodobě vedou diskuse. Jak z hlediska technických možností, tak třeba i památkové ochrany. Poslední dvě desetiletí, spíš už čtvrt století, se tak na mostě s různou intenzitou střídali technici zajišťující různé prohlídky, měření i testy, stejně jako komise – a rovněž politici.

Zatímco v případě inundačního mostu bylo o bourání a novostavbě jasno, dlouho se pražští politici přeli o budoucnosti samotného Libeňského mostu: tedy části soumostí nad řekou. I v jeho případě se plánovalo bourání, avšak nyní platí rozhodnutí o opravě. Práce připravuje konsorcium firem v čele se společností Metrostav TBR.

Předmětem debat, a dokonce i politických půtek se stal stav mostu i na čtvrtečním jednání pražských zastupitelů. Včetně ohlížení se i o řadu let zpět. S poměrně značnou intenzitou – a mířící různými směry – zaznívaly výrazy jako „politická odpovědnost“, ba i pojmy typu „viník“ či „lež“ – a poměrně intenzivně bylo skloňováno i slovo „omluva“.