Návštěvníci si tak mohli prohlédnout pozoruhodné letouny doslova od A do Z: od značky Aero či Avia po Zlín. Včetně repliky prvního československého letounu firmy Avia s označením BH-1. Hangáruje tu ale také třeba Avia BH-5 s originálním motorem Walter z roku 1923.
Nechybí hned několik legend českého letectví z různých období – k nimž bezesporu patří i jedno z nejoblíbenějších československých letadel Praga T-114M – ale jsou tu také další pozoruhodné stroje. K vidění je i několik amerických letounů včetně unikátního dvouplošníku Waco YKS-6, který létá jako jediný v Evropě, nebo Lockheed Electra L-10A.
Toto letadlo z roku 1937, jediný létající kus tohoto typu na světě, je spjato se jménem zakladatele obuvnického impéria Jana Antonína Bati. Ten, protože nechtěl čekat, koupil stroj průvodně vyráběný pro pilotku Amelii Earhartovou. Ta se pak na jiném exempláři pokusila neúspěšně obletět svět.
Soubor doplní legenda bitvy o Británii
Obdivovanou součástí zdejší kolekce bývala také britská stíhačka z druhé světové války. Tu však návštěvníci v sobotu vidět nemohli. Nejen příznivci letectví si vzpomenou na tragickou havárii, po níž byl v polovině srpna 2022 předčasně ukončen mezinárodní letecký den v Chebu. Trosky hurricanu zničeného při nehodě jsou zatím v depozitu.
play_fill
V zahraničí se však podařilo získat náhradu – a někteří návštěvníci dne otevřených dveří si odnášeli informaci, že už před létem by se Hawker Hurricane Mk.II, který nejprve bojoval nad Anglií a pak i na sovětské frontě, mohl objevit právě zde. To však provozovatelé letiště a leteckého muzea teprve upřesní. Zatím na svém webu detailně informují o pořízení stroje a jeho rekonstrukci.
RAFáci přiblížili všední den letce
O hurricanech a samozřejmě také spitfirech, stejně jako o bombardérech a o působení českých pilotů i mechaniků, kteří s nimi pracovali, se návštěvníci dne otevřených dveří mohli dozvědět spoustu zajímavostí. Na Točnou totiž zavítali členové spolku Čeští RAFáci, kteří se o působení našich letců ve Velké Británii dlouhodobě zajímají. A zvědavci měli hodně otázek. „Někteří se ptají i hodně zasvěceně,“ řekl Deníku člen spolku Josef „Joe“ Vochyán.
Mimochodem: neřekli byste, kolik maminek, jež sem zavítaly s dětmi, má o českých letcích a jejich působení v Bitvě o Británii i v dalších etapách druhé světové války přečtenou spoustu knížek, z nichž si pamatují četné podrobnosti. Rozhodně je znalosti tatínků nezahanbily. Lucie, která s rodinou dorazila do Prahy až od Roudnice, a to speciálně kvůli zdejším letadlům, Deníku řekla, že tohle povívání bylo „moc fajn“.
„Hlavně jsem ale měla možnost vidět věci, o kterých jsem zatím jen četla, a dokonce si na ně sáhnout,“ zářily jí oči nadšením. RAFáci totiž přivezli i předměty ze svých sbírek zahrnující nejen uniformy a výstrojní součástky, ale také příručky a rozmanité vybavení; zaujaly například záchranná vesta nebo souprava ze záchranného člunu určeného pro případ nouzového přistání na vodu: tam nechybějí třeba ani malá pádla či například špunty brání průniku vody otvory po kulkách (ale ani morfium proti bolesti). A to jste věděli, že v případě nouzového přistání bombardéru, do kterého posádka nastupovala spodem, se lidé mohli dostat ven jen pomocí sekyrky, jíž si prosekali otvor v bohu stupu?
Dokonce byl k vidění i funkční zaměřovač ze stíhačky. A k vyzkoušení. Jednalo se o starší provedení, reflexní. Zájemci si mohli vyslechnout i výklad, jak se později objevil novější typ, gyroskopický, schopný při střelbě dopočítávat opravu v závislosti na pohybu vlastního letounu.
Leckdo ale obdivoval i věci věci denní potřeby. Pozornost budilo třeba pouzdro na kamenec, který muži dříve používali v případě, že se řízli při holení. A žiletka byla každodenním společníkem letců i v době nejtěžších bojů: na to, aby měli vojáci vzorně upravenou tvář, se dbalo i za války. Na letištích, kde byly přece jen příznivější podmínky než v poli, velmi důsledně.
Členové spolku dokázali tlumočit i zkušenosti letců s používáním britského vybavení. Třeba Daniel „Dany“ Švec, který vedle působení jako pedagog stíhá i badatelskou činnost, jezdí na přednášky a je také plodným autorem publikací, připomněl zachovaný názor, že pokud je něco nepraktické nebo funguje komplikovaně, prý je to zcela určitě anglického původu.
Kupříkladu hned uniforma: letci zaznamenali, že podle nich v létě hřeje a v zimě chladí – tedy právě naopak, než by bylo žádoucí. A nejen to: je z materiálu, který velmi dobře hoří, což v kabině bokového letounu, kdy popáleniny patřily vedle přímých zásahů střelami k nejčastějším zraněním, rozhodně není žádoucí. A rovněž ve vodě představuje problém: rychle se nacucne a táhne svého nositele ke dnu. Podobných záznamů či zmínek přibližujících běžné starosti se v denících letců nebo i stížnostech zachovala spousta.
close
info
Zdroj: Deník/Milan Holakovský
zoom_in
Otevřený hangár s historickými letouny na letišti Točná na jihu Prahy zpestřila návštěva členů spolku Čeští RAFáci.
Švec také ukázal unikát: podařilo se mu získat do své sbírky autentický kufr jednoho z mužů, jejichž medailonky představuje ve své nejnovější knize o letcích z Plzeňska, kteří za druhé světové válce bojovali v britských vzdušných silách. Skutečně ten, v němž měl Václav Kopecký z Klatov uložená svůj majetek, když ve čtyřicátých letech putoval po britských základnách, odkud startoval do boje proti nacistickým protivníkům – a který se pak dostal do domoviny. Jinak se ale tyhle artefakty dají sehnat spíš na aukčních portálech v zahraničí.
Návštěva možná každý měsíc
Dny otevřených dveří v hangáru pořádá Letiště Točná pravidelně od března do prosince, a to vždy druhou sobotu v měsíci. Vstup je zdarma. Zájemci uvidí nejen letuschopné historické exponáty, které jsou zde uschovány, ale mnohdy se podaří domluvit i návštěvy ze spřátelených spolků a letišť. A třeba právě RAFáci jsou zde také častými hosty. Velkou slávou se zde rovněž stane přivítání „nového“ hurricanu.
