Na druhou stranu Deník zaznamenal v nemocničním prostředí očekávání, že by se nemuselo jednat o nic dramatického – jen lze počítat s mírným snížením počtu zákroků a omezení provozu v ambulancích na počátku prosince. Od poloviny měsíce se takzvané elektivní výkony (neakutní, které lze odložit) beztak plánují jen zřídka. Což platí každoročně, s ohledem na vánoční čas. Opět naplno se činnost nemocnic rozbíhá v lednu – a lze prý odhadovat, že do té doby budou sporné body nejspíš vyřešeny. Patrně tak, že ani jedna strana neztratí tvář a bude výsledek moci vydávat za své vítězství a ústupek partnerů v jednání dosažený ve prospěch pacientů.
Jednotný postup i ze sta procent
Jestliže Monika Hilšerová za Sekci mladých lékařů České lékařské komory v pondělí 20. listopadu informovala, že v rámci přesčasů od 1. prosince nenastoupí do směn přes 6,1 tisíce lékařů, významně se to týká i nemocnic v Praze a také ve středočeském okolí. Údaje viceprezidenta komory Jana Přády, podle jehož slov se nejen budou odsouvat termíny, ale také se zřejmě prodlouží čekání pacientů přímo ve zdravotnických zařízeních, ukazují, že bílých plášťů ve službě výrazně ubude i v klíčových nemocnicích v hlavním městě; v metropoli jako celku obzvlášť na pediatriích.
Lékařská komora informovala, že s výraznějším propadem přítomnosti lékařů se v Praze budou muset vyrovnat především Bulovka, kde lékaři podle jejích údajů přesčasy vypověděli ze sta procent na interně i na pediatrii, a nemocnice v Motole: pediatrie-chirurgie 100 procent, chirurgie 83, gynekologie 71 – a ještě na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nadpoloviční většina: 65 procent. Citelný úbytek lékařů ochotných sloužit přesčasy mají od sklonku příštího týdne zaznamenat také Thomayerova nemocnice v Krči – pediatrie 91 procent lékařů, chirurgie 72 – nebo Všeobecná fakultní nemocnice: chirurgie 72 procent, pediatrie 70, gynekologie 65; vlastně i vinohradská nemocnice (71 procent na gynekologii).
Také v okolí metropole jsou výpovědi přesčasové práce početné. Z kladenské nemocnice má lékařská komora hlášení, že na přesčasy nenastoupí žádný lékař z týmu ARO, po 79 procentech pak na chirurgii i interně. Výraznější odmítání přesčasové práce s odkazem na důsledné dodržování zákoníku práce zaznamenali rovněž v nemocnici v Příbrami – v 93 procentech se má týkat gynekologie a z 90 procent také chirurgů. Je však zřejmě třeba počítat také s možným omezováním provozu v menších nemocnicích a ambulancích, a to i tam, kde se lékaři k protestu masověji nepřipojí – budou mít totiž omezenou možnost odesílat své pacienty na vyšší pracoviště.
Akutní péče prý bude zajištěna
Náměstek hejtmanky Středočeského kraje Pavel Pavlík (ODS), který má na starost oblast zdravotnictví, pro Deníku uvedl, že v pětici velkých středočeských nemocnic vlastněných krajem dohromady podala výpovědi z přesčasové práce zhruba třetina lékařů. „Znamená to, že jsou nadále zaměstnanci – ale odmítli vykonávat přesčasy navíc,“ vysvětlil, že doktoři z nemocnic neodcházejí (na což se ho prý také leckdo ptá). Jen tam nepřijdou nebo nezůstanou ve chvílích, kdy nemusí – mimo svoji standardní pracovní dobu.
„Chtěl bych uklidnit naše spoluobčany, že akutní péče bude všude zachována,“ řekl Pavlík Deníku. „Může se stát, že v některých zařízeních ve Středočeském kraji bude odložena takzvaná elektivní péče, třeba na měsíc leden – a tady prosím o pochopení, protože to je situace, která se týká celé České republiky,“ obrací se k pacientům.
Na otázku Deníku přišel Pavlík s ujištěním, že akutní péče zůstane zachována i na všech odděleních Oblastní nemocnice Kladno, kde se kolem zajištění provozu některých pracovišť objevovaly otazníky. Mladá lékařka Hilšerová ale na dálku oponuje: nemusí to být stoprocentní. Rozpisy služeb jsou podle ní leckde připraveny tak, že jakýkoli výpadek znamená velký problém. Stačí prý, aby některé doktorce onemocnělo dítě – pokašlává přitom už kdekdo – nebo s nemocí ulehli lékaři sami. Zajišťování náhrady by podle ní mnohde znamenalo značné organizační komplikace.
